Hamás nebude mít v Gaze žádnou moc, řekl Netanjahu k výročí masakru

Palestinské teroristické hnutí Hamás už nikdy nebude mít v Pásmu Gazy žádnou moc a Izrael si vyřídí účty s každým, kdo se podílel na útoku ozbrojenců Hamásu na židovský stát 7. října 2023, prohlásil na pietním aktu k připomenutí třetího výročí masakru podle agentury AFP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Při události zemřelo přes dvanáct set lidí a 251 bylo odvlečeno na palestinské území jako rukojmí. Stanovení data, kdy si Izrael připomíná nejkrvavější útok na svém území v historii, se řídí židovským kalendářem.

Vlajky na veřejných budovách byly v pondělí v 06:29 (05:29 SELČ) spuštěny na půl žerdi, tedy právě v okamžiku, kdy ozbrojenci Hamásu, který v Gaze vládne od roku 2007, začali pronikat na izraelské území. Bezprostředně po útoku následovala ničivá izraelská vojenská odveta v Pásmu Gazy, která trvala zhruba dva roky a podle údajů úřadů Hamásu, jež OSN považuje za spolehlivé, si vyžádala životy více než 74 200 Palestinců, většinou civilistů.

„Dosáhli jsme obrovského pokroku, ale stále jsou před námi další úkoly a my je hodláme splnit,“ prohlásil Netanjahu během slavnostního obřadu na vojenském hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě. „Hamás nebude mít v Gaze žádnou moc,“ dodal a zavázal se, že Izrael bude nadále pronásledovat všechny, kdo se na útoku před třemi lety podíleli.

V jiném projevu Netanjahu později ve dni sdělil, že stojí po boku rodin obětí a že celý národ sdílí jejich bolest. Zdůraznil, že pro „vrahy, útočníky a žháře“ neexistuje odpuštění, načež zareagoval jeden z posluchačů. „Neochránil jste mého syna ani dalších dvanáct set lidí zabitých 7. října – hanba vám,“ prohlásil podle AFP tento muž, a krátce tak premiérův projev přerušil.

Stále nejasná budoucnost oblasti

Agentura DPA připomíná, že letošní připomínka 7. října se odehrává v době vrcholící předvolební kampaně, neboť v Izraeli budou 27. října první parlamentní volby od útoku před třemi lety. Podle průzkumů veřejného mínění v těchto klíčových volbách nemůže počítat s jasnou většinou ani tábor Netanjahuovy vládní koalice, ani tábor opozice.

Od vyhlášení příměří americkým prezidentem Donaldem Trumpem v říjnu 2025 zůstává politická budoucnost a otázka správy Pásma Gazy nejasná, píše AFP. Při izolovaných izraelských útocích na členy Hamásu stále umírají i civilisté. Izrael nadále ovládá větší část palestinského území a odmítá své jednotky stáhnout, dokud nebude mít jistotu, že Hamás složil zbraně. Hamás naopak trvá na postupném odzbrojení a nechce okamžitě a jednostranně odevzdat svůj arzenál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 1 hhodinou

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 5 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.