Izraelské volby

Pětice lídrů izraelské opozice si slíbila, že strany budou spolupracovat a nebudou se v kampani před říjnovými volbami do parlamentu napadat. Ve společném prohlášení se zavázali k vytvoření „sionistické, státnické“ vlády a posílení Izraele jako demokratického státu. Jednání se neúčastnili zástupci arabské menšiny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl před útokem ze 7. října 2023 udeřit na vůdce Hamásu, přestože ho o hrozbě informovaly Spojené arabské emiráty (SAE), píše list The New York Times (NYT). Netanjahu sice svolal schůzku se šéfy bezpečnostních složek, vzkaz ale nezmínil, a naopak zdůraznil nutnost zachování klidu v Gaze kvůli rozhovorům o normalizaci vztahů s Rijádem, dodal list. Netanjahu telefonát s Abú Dhabí popírá.

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.

Přesně dva měsíce zbývají do parlamentních voleb v Izraeli. Po čtyřech letech, poznamenaných politickou polarizací, teroristickým útokem ze 7. října a válkami, bude účty veřejnosti skládat stávající koalice v čele s Benjaminem Netanjahuem. Nečekaný vývoj ale nastal v řadách opozice. V průzkumech se do čela dostala nová politická strana Jašar bývalého generála Gadiho Eisenkota.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič zveřejnil část volebního programu své strany Náboženský sionismus, jejímž cílem je podle agentury AFP „judaizovat dvě izraelské oblasti s vysokým počtem arabských obyvatel“.

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.

V Izraeli míří k moci nejpravicovější a nejvíce nábožensky založená vláda v historii. Vítězný Likud dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua přizval ke spolupráci ultranacionalistickou alianci Náboženský sionismus, která volá po vyhnání neloajálních Arabů ze země a po umocnění židovského charakteru státu. Plánuje také omezit pravomoci klíčového Nejvyššího soudu a změnit způsob jmenování soudců – vše údajně ve jménu demokracie. Nejvýraznější tváří aliance je odsouzený rasista Itamar Ben Gvir, který žije – dle mezinárodního práva – v nelegální osadě na Západním břehu a chce zařídit, aby bezpečnostní složky mohly častěji střílet po Palestincích. Podle expertů hrozí, že Izrael postupně opustí ideu demokratického židovského státu.