V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.
K 19:00 SEČ odvolilo 74,3 procenta oprávněných voličů, tedy 5,45 milionu lidí. Jde o nejvyšší účast od roku 1973, kdy volební úřady evidují tuto statistiku. Je to rovněž více, než kolik činila celková účast v roce 2022, kdy hlasovalo 70,6 procenta voličů.
Relativně vysokou účast vykazuje například Tel Aviv, kde hlasovalo skoro 64 procent voličů. Ještě vyšší účast je v některých menších městech. Šéf ústřední volební komise Dean Livne uvedl, že kvůli vysoké účasti by sčítání hlasů mohlo trvat déle než obvykle.
„Vládní Likud premiéra Netanjahua požádal ústřední volební komisi o prodloužení volebního času v některých oblastech, což podle některých médií indikuje, že podle vnitřních čísel Likudu možná začínají panovat obavy z toho, jaký by mohl být volební výsledek,“ upozornil po 18. hodině zpravodaj ČT Jakub Szántó. Izraelská ústřední volební komise žádost Likudu a dalších dvou stran zamítla.
Podle deníku Ha'arec se k žádosti Likudu přidala koaliční ultraortodoxní strana Šas a nově vzniklá pravicová strana Amcha Jisrael. Strany požádaly o prodloužení voleb o hodinu. Šas v prohlášení uvedl, že důvodem je snaha předejít situaci, kdy by voličům nebylo umožněno volit kvůli dlouhým frontám.
Opozice s požadavkem nesouhlasila. „Nestalo se nic výjimečného, co by ospravedlnilo vyhovění takové žádosti,“ uvedla Eisenkotova strana Jašar. Podle ní je cílem žádosti položit základ pozdějšímu zpochybnění výsledků hlasování voleb, píše AFP.
„Podle posledních průzkumů měl blok, který podporuje premiéra Netanjahua, naději na zhruba 50 nebo slabě přes 50 mandátů a opoziční blok vedený Eisenkotem na něco přes 50 anebo až okolo 55 mandátů. Zbytek do sto dvaceti, což je počet členů izraelského parlamentu, měly tvořit zejména dvě arabské strany,“ informoval po 19:00 zpravodaj ČT David Borek.
„Především na jihu Izraele jsou hlášeny výrazné bouřky, které postupují do centra země. To je věc, která ještě může volební účast ovlivnit,“ doplnil zpravodaj ČT David Borek po 14. hodině.
Průběh hlasování
Izraelská média zároveň píší, že k šéfovi středolevicových Demokratů Jairu Golanovi se v parku přiblížil muž s nožem. Golan se v Tel Avivu na veřejném prostranství účastnil kampaně mobilizující voliče. Policie muže zatkla, odmítla však, že se jednalo o pokus o útok.
„Stále jsem v terénu. Násilí nás neodradí,“ napsal po incidentu Golan na síti X. „Dnes (v úterý) večer skončíme s Netanjahuovou vládou podněcování a nenávisti,“ dodal. Podle deníku Ha'arec Golan Netanjahua obvinil z podněcování vůči němu.
Při pozdějším incidentu ve městě Cholon, které leží jižně od Tel Avivu, muž udeřil pěstí do tváře dva aktivisty strany Demokraté u jejich volebního stánku. Jeden z napadených podle serveru The Times of Israel ztratil po útoku vědomí. Demokraté útočníka identifikovali jako osobu s vazbami na krajně pravicovou stranu Židovská síla ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira.
„V tuto chvíli nejsou hlášeny zásadnější problémy s hlasováním,“ řekl po 9:30 SEČ zpravodaj Borek s tím, že pokud už se nějaké problémy objevily, šlo spíše o komplikace drobnějšího rázu. „Ve městě Dimona na jihu Izraele shořel billboard jedné z opozičních stran. Někde byly hlášeny problémy, že chyběla jedna strana ve volebních sadách,“ popsal.
Ve 13:00 SEČ volební účast dosáhla 44,9 procenta hlasů, v roce 2022 činila ve stejnou dobu 38,9 procenta. Roli by podle Borka mohli sehrát i prvovoliči, kterých je na šest set tisíc. „Ačkoliv je volební systém velice podobný evropskému, tak izraelská demografie je trochu jiná. Izrael je jedna z mála zemí bohatého západního světa, která si drží vysokou porodnost,“ poznamenal.
Podle serveru The New Arab přišli k volbám ve velkém počtu také obyvatelé palestinských měst a vesnic po celém Izraeli. Většina průzkumů veřejného mínění předpovídá vyšší účast arabských voličů. Někteří odborníci tento trend vysvětlují jako obrannou reakci na politiku Netanjahuovy vlády.
„Nyní se odhaduje, že volební účast arabských voličů by mohla být šedesát, pětašedesát, možná dokonce i sedmdesát procent,“ uvedl po 16. hodině zpravodaj Szántó.
Premiér mluví o „pokusu o ukradení voleb“
Netanjahu po odvolení obvinil své arabské oponenty v Izraeli z pokusu „ukradnout volby“. Podle jeho tvrzení „tři vysoce postavení představitelé“ politické strany s arabskou většinou byli na jihu země zadrženi s obálkami plnými hotovosti. Volební úřady však podle AFP upřesnily, že tyto osoby, které byly zadrženy poblíž svých domovů, se ještě nedostaly do volebních místností. Dodaly, že bylo zahájeno vyšetřování. Netanjahu kritizoval své oponenty již v průběhu volební kampaně, poznamenala AFP.
„Benjamin Netanjahu lže,“ řekl o premiérových výrocích lídr Sjednocené arabské kandidátky Mansúr Abbás. Podle něj chce premiér vyvolat strach mezi pravicovými voliči a přimět je tak k tomu, aby šli volit.
V reakci Netanjahuův hlavní rival Eisenkot obvinil premiéra, že se snaží připravit půdu pro zpochybnění výsledků voleb. „Netanjahu panikaří a připravuje půdu pro zpochybnění výsledků,“ prohlásila podle AFP Eisenkotova centristická strana Jašar.
„Toto je velmi dojemný a osudový okamžik. S manželkou jsme tím opravdu ohromeni,“ prohlásil Netanjahu poté, co odvolil. „Víme, o co jde, a jelikož to nemohu říci přímo, řeknu jen: ‚Hlasujte správně‘,“ dodal. K volební urně se již dostavil také Eisenkot.
Netanjahu čelí kritice kvůli korupci i útoku ze 7. října
Koalice, kterou tvoří premiérův Likud a krajně pravicové strany, je u moci od roku 2022. Několikanásobný premiér Netanjahu, který poprvé vedl vládu již v 90. letech minulého století, čelí po čtyřech letech u moci mnohým kritikám kvůli korupci, reformě justice a především kvůli útoku ze 7. října 2023, kterému vláda nedokázala zabránit.
V zahraničí pak vůči izraelské vládě zaznívala kritika ohledně vysokého počtu civilních obětí izraelského tažení v Pásmu Gazy či podpoře rozšiřování židovských osad na palestinských okupovaných územích.
Premiér však tvrdí, že jeho vláda zasadila tvrdou ránu silám, které Tel Aviv považuje za nepřítele Izraele – teroristickým organizacím Hamásu, libanonskému Hizballáhu a Íránu. Netanjahu, kterého před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, sliboval, že kampaň proti Íránu bude pokračovat, pokud bude znovu u vlády.
Personifikace politiky a předvolební témata
Podle Borka je politika v Izraeli personifikovaná, protože Netanjahu vládne s malou přestávkou už od roku 2009. „Čili není možné, aby ty volby nebyly do značné míry o něm. Pro jeho stoupence jsou to volby, ve kterých má jejich politický lídr obhájit svůj mandát. Pro jeho odpůrce jsou to volby, ve kterých konečně po čtyřech, respektive po patnácti, letech, bude ukončeno vládnutí jimi neoblíbeného premiéra,“ vysvětlil.
Hebrejista a historik Jan Zouplna připomněl, že v období mezi lety 2019 až 2021 se v Izraeli konalo několikero parlamentních voleb s prakticky stejnou otázkou, tedy zda Netanjahu zůstane premiérem. „Můžeme říct, že se v podstatě nacházíme ve stejném momentě, jako jsme se v této záležitosti nacházeli posledních sedm až deset let,“ sdělil.
Opozice slibuje, že rozpolcenou zemi znovu sjednotí a chyby z nedávné minulosti napraví. Slibuje zřídit nezávislou vyšetřovací komisi k útoku ze 7. října 2023 a posílit bezpečnost a ekonomiku země. Diplomat a zahraničně-politický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský poukázal na to, že do současné chvíle nebyla ustavena žádná vyšetřovací komise, která by zkoumala, jak vlastně došlo k událostem 7. října 2023. „A v čem izraelské bezpečnostní složky a politické vedení mohly zanedbat signály o blížícím se útoku, které zřejmě také existovaly,“ dodal.
Právě bezpečností témata hrála podle Borka před volbami hlavní roli. „Plus někde vzadu (…) se skrývají klasická témata, která jsou někde v poklidných zemích těmi, která určují politiku. To znamená ekonomika, daně, drahota. V Izraeli je draho, jsou tu vysoké daně, státní rozpočet je zatížen na rozdíl od mnoha zemí Západu vysokými obrannými výdaji,“ sdělil.
„Když se podíváme na posledních deset až patnáct let, tak takovým hlavním těžištěm opozice vůči Netanjahuovi byl jakýsi liberální politický proud, samozřejmě v rámci specifických izraelských mantinelů. A to je politický směr, který do značné míry vyšuměl,“ míní Zouplna, podle něhož jsou valnou částí nynější nabídky politických seskupení různé odstíny pravice. „Od ultranacionalistů až po pravý střed, který reprezentuje právě Eisenkot,“ dodal.
Podle Žantovského nelze očekávat velkou změnu izraelských bezpečnostních priorit, pokud by Eisenknot ve volbách uspěl. „Gadi Eisenkot je bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády, zastává tvrdou linii vůči terorismu a vůči silám, počínaje Íránem, které ohrožují izraelskou bezpečnost,“ sdělil s tím, že by ale Eisenkot mohl přijít s pozitivnější iniciativou ve vztahu ke spolupráci a jednáním s umírněnými arabskými režimy, zejména v oblasti Perského zálivu.
„Na víkendové (protivládní, pozn. red.) demonstraci v Tel Avivu byli převážně starší lidé, mladí jsou podle řady průzkumů spíše orientovaní více vpravo, ať už v rámci mainstreamových pravicových stran, tak i těch radikálních. Eisenkot se tak musí pokusit oslovit nejen kmenové voliče opozice, ale právě i mladé lidi, kteří jsou nerozhodnutí,“ sdělil komentátor Hospodářských novin a Seznam Zpráv Pavel Novotný.
Průzkumy v posledních týdnech před volbami ukazovaly, že blok opozičních stran má vůči současné vládní koalici mírný náskok, který by ale nestačil pro dosažení většiny 61 mandátů ve 120členném Knesetu. Klíčovou váhu tak mohou mít arabské strany, které odmítají spolupracovat s Netanjahuem. Politický geograf z Univerzity Karlovy Libor Jelen se domnívá, že po volbách může nastat „nekonečné vyjednávání“, které skončí předčasnými volbami.
„Izraelská pravidla jsou nastavena tak, že když se strany nedohodnou, nenastupuje úřednická vláda. Je tam ale možnost tří pokusů každý měsíc plus dva týdny. Pokud ani to nevyjde, tak do devadesáti dnů po třech až čtyřech měsících musí být nové volby,“ dovysvětlil politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar. V říjnových volbách podle Borka celkem kandiduje přes třicet stran.
