Jakub Szántó

„Obě strany konfliktu jsou v pozicích, které k sobě v jednáních nelze přiblížit,“ hodnotí válku mezi teroristickým hnutí Hamás a Izraelem redaktor zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj na Blízkém východě Jakub Szántó. Situaci civilistů v Pásmu Gazy popisuje jako tragickou, podle jeho zdrojů na jih Gazy již několik dní nedorazila potravinová pomoc. Na válečné operace ve čtvrtek zareagoval Mezinárodní soudní dvůr, který vydal zatykače na představitele Izraele i Hamásu.

Posledních 48 hodin se objevovaly zprávy, že izraelské speciální jednotky působily v tunelech, které vybudovalo teroristické hnutí Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici, řekl reportér České televize Jakub Szántó. Zatím se podle něj jedná o ojedinělé vpády, pěchota bojuje na několika místech. Izraelským cílem je zlikvidovat vojenské i politické vedení teroristického hnutí a vytlačit jeho síly od hranice až po řeku Lítání, řekl bývalý zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě. Připomněl, že v letech 1978 a 1982 podnikl Izrael dvě invaze na území svého severního souseda. Tehdy se ovšem jednalo o boj proti „palestinským guerillám“, které byly zaštítěné Organizací pro osvobození Palestiny a podnikaly proti Izraeli výpady. Libanonský stát dlouhodobě oslabují spory tamních náboženských skupin, dodal Szántó.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

Před deseti lety, v únoru 2014, vrcholily v Kyjevě několikaměsíční protesty. Vyvolal je obrat prezidenta Viktora Janukovyče, který náhle a po tlaku z Moskvy odstoupil od podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. A zesílily poté, co se policie pokusila brutálním zásahem demonstranty rozehnat. Dvacátého února se policisté chopili zbraní s ostrými náboji, demonstranti palbu opětovali a výsledkem byly desítky mrtvých. Poté režim ustoupil a padl. V nejvypjatějším dni v Kyjevě natáčel mimo jiné zpravodaj České televize Jakub Szántó.

Palestinské teroristické hnutí Hamás počítalo s tím, že se po jeho útoku na Izrael vzedme protizraelská internacionála, ale k tomu nedošlo, uvedl v Interview ČT24 reportér zahraniční redakce ČT a bývalý blízkovýchodní zpravodaj Jakub Szántó. Hnutí tedy nyní podle něho bojuje o své fyzické přežití a k tomu má dva trumfy: informace o rostoucím počtu civilistů zabitých při izraelské odvetné operaci a zadržovaná izraelská rukojmí.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Židé, muslimové a křesťané si letos v Izraeli připomínají nejvýznamnější svátky svých vyznání. Svátky ve městě, jež považují všechna tři náboženství za svaté, probíhají navíc v neobvyklém souběhu, který kontrastuje s vášněmi a násilím uprostřed Jeruzaléma po razii izraelské policie na Chrámové hoře.

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Když se Jakub Szántó vrací z míst válečného konfliktu, cítí vinu. „Je to samozřejmě iracionální,“ připouští zahraniční zpravodaj České televize. Válek a konfliktů zažil celou řadu, sám to nepočítá. Ani po letech si ale nevybudoval „cynickou slupku“, a návrat do míst bojů naopak prožívá hůř. Zásadní změna v tomto ohledu nastala, když se mu narodil první syn. I o tom mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Rusko neustále ostřeluje ukrajinská města. Kyjev oznámil další zásahy kritické infrastruktury a obytných budov. Rakety opět dopadly i na jihoukrajinský Mykolajiv, kde má Česká televize svůj štáb.

Svědky tragických příběhů z války na Ukrajině se diváci díky práci novinářů České televize stali už mnohokrát. Podle zpravodaje Jana Šilhana, pro kterého byla válka na Ukrajině prvním setkáním s válečným prostředím, však role novináře nespočívá jen v přinášení informací. Ve vysílání Studia 6 mluvil o tom, jaké v něm zanechala dojmy návštěva země, která již téměř pět měsíců čelí ruské invazi.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Ruská vojska v noci na pátek pravděpodobně ostřelovala ukrajinská města Charkov a Oděsu. Letecký poplach byl vyhlášen po celém území státu. Boje pokračují také v Donbasu, ruské jednotky se soustřeďují na postup na Slovjansk. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují město Severodoněck s dalším územím, jsou zničené. Na jihu se Ukrajina dál neúspěšně snaží o postup na Cherson. Ohlásila také zničení ruského remorkéru vezoucího zásoby včetně zbraní na Hadí ostrov.

Ruské invazní jednotky překročily ukrajinské hranice 24. února a zahájily tak největší konflikt v Evropě od roku 1945. Šest týdnů bojů nepřetržitě sleduje pětice zpravodajů České televize. Michal Kubal, Václav Černohorský, David Borek, Jakub Szántó a Andreas Papadopulos ve speciálním vydání pořadu 90' ČT24 popsali svoji práci ve válkou zmítané zemi.

Je to důsledek moderní společnosti, která má možnost cokoli kdykoli zaznamenat. Téměř neexistují místa, která nesnímá průmyslová, bezpečnostní nebo dopravní kamera. Téměř neexistuje ani místo, na kterém by nebyl alespoň jeden člověk s telefonem a přístupem k videu a internetu. Jedno z nejsnímanějších míst posledního týdne bylo okolí vídeňské synagogy, místo teroristického činu. Tamní policie už během pondělního večera veřejnost požádala, aby pořízené obrázky dál nezveřejňovala. Jak k takové výzvě mají přistoupit média, která se snaží informovat o tom, co se stalo? Téma, které se opakuje tak často, jako se opakují teroristické útoky, rozebírá pořad Newsroom ČT24.

Nakladatelé poosmnácté upozorňují na knižní tituly, které by podle jejich názoru čtenáři neměli minout. Na pulty je uvádějí na Velký knižní čtvrtek 15. října. Mezi šestnáctkou knih různých žánrů tentokrát převažují čeští autoři. S novinkami přicházejí David Zábranský, Evžen Boček nebo reportér Jakub Szántó. Zahraniční nabídka představuje vedle kritikou oceňovaných autorů Lawrence Wrighta a Sally Rooneyové také třeba Dana Browna, který napsal svou první knihu pro děti.

Absolutním vítězem v cenách Audiokniha roku 2019 byla vyhlášena Dědina. Grotesku ze současné vesnice napsala původně Petra Dvořáková. Nejlepší interpretkou je Anna Kameníková, interpretem pak Jan Vlasák. Porotu zaujala i audiokniha podle publikace novináře Jakuba Szántó z České televize. Cenu za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova získal Jiří Dvořák. Celkem bylo uděleno dvanáct ocenění.

Zambie se snaží do volné přírody vrátit nosorožce. Původně dvanáctitisícová stáda pytláci na konci devadesátých let zcela vybili kvůli léčitelské poptávce ve východní Asii. Teď se v několika národních parcích uchytily přísně střežené zárodky možné budoucí populace ohroženého tlustokožce. Za nimi se vydal reportér Jakub Szántó.

Na dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků i revolucí a převratů vzpomínal ve své knize Jakub Szántó. Publikace Za oponou války od válečného reportéra a někdejšího zpravodaje České televize na Blízkém východě je nominovaná na cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika.

Televizní reportér Jakub Szántó působil v letech 2013 až 2018 jako zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě, odkud přinášel nejaktuálnější informace, zprostředkovával dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí. Během debaty České televize a Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze odpoví na otázky, co obnáší práce válečného reportéra i jak komplikovaná je situace na Blízkém východě.

Ani pět let po krvavých násilnostech na kyjevském náměstí Nezávislosti, známém také jako Majdan, nejsou známi a usvědčeni všichni viníci. Během jediného týdne pouličních střetů zemřelo v centru ukrajinské metropole a dalších městech 107 demonstrantů a třináct policistů. Reportér ČT Jakub Szántó se vrátil na místo nejkrvavějších bojů, kde průběh událostí zrekonstruoval.

Zpravodaj České televize Jakub Szántó, který donedávna působil na Blízkém východě, představil ve Studiu 6 novou knihu s názvem Za oponou války. Přibližuje v ní své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí.