Hamás čekal širokou podporu, ale v tom se přepočítal a bojuje o svou existenci, soudí Szántó

29 minut
Jakub Szántó byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Palestinské teroristické hnutí Hamás počítalo s tím, že se po jeho útoku na Izrael vzedme protizraelská internacionála, ale k tomu nedošlo, uvedl v Interview ČT24 reportér zahraniční redakce ČT a bývalý blízkovýchodní zpravodaj Jakub Szántó. Hnutí tedy nyní podle něho bojuje o své fyzické přežití a k tomu má dva trumfy: informace o rostoucím počtu civilistů zabitých při izraelské odvetné operaci a zadržovaná izraelská rukojmí.

Protiizraelskou internacionálu tvoří necelé dvě desítky šíitských organizací, včetně libanonského Hizballáhu a menších palestinských teroristických skupin, uvedl Szántó. Aktivita tohoto celého uskupení se však po útoku teroristů na Izrael 7. října minulého roku na podporu Hamásu proti židovskému státu „nevzedmula“.

Vůdci Hamásu tedy nyní bojují o své fyzické přežití i o přežití své organizace a drží už jediné dva trumfy, dodal. Jedním jsou podle něj informace o rostoucím počtu obětí mezi palestinskými civilisty. Podotýká, že tím se zvyšuje mezinárodní tlak na Izrael, aby svou odvetnou operaci pozastavil, zmírnil či ukončil.

Druhým trumfem Hamásu jsou podle reportéra zadržovaná izraelská rukojmí. Podle posledních zpráv jich je 132. „Pokud by propustili těch 132 lidí, tak už žádný trumf nemají,“ míní Szántó. Osobně je spíše skeptický k tomu, že by se mohlo brzo opět domluvit příměří. Při tom minulém se 105 zadržovaných Izraelců dostalo zpět ke svým rodinám.

Katar je Hamásu nejblíže

Szántó, který zpravodajsky pokrýval nedávnou návštěvu českého prezidenta Petra Pavla v Izraeli a v Kataru, uvedl, že právě Katar má nyní největší vliv na Hamás. V roli prostředníka nahradil Egypt, který je nakloněn Palestincům, ale ne Hamásu.

„Pokud se bude Kataru dařit tlačit na Hamás a zároveň bude chtít tlačit, tak by to k něčemu mohlo vést,“ zauvažoval. Zatím však nepovažuje situaci za příliš nadějnou.

Zmínil také, že podle dostupných informací byl Írán zaskočen jak velikostí, tak i způsobem provedení útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Podle reportéra možná Hamás dostal v Teheránu vynadáno, proč riskuje palestinské životy a nedomluví se s ostatními skupinami.

Náboženský zápal coby zbraň hromadného ničení

Szántó v pořadu také uvedl, že považuje Írán za nejvíce nebezpečnou zemi v této části světa. Teherán a jeho spojenci podle něj pracují se „zbraní hromadného ničení“ a tou je, že existují desetitisíce lidí, kteří věří tomu, že když zemřou v boji, tak půjdou do nebe.

„To je aktuální zbraň, se kterou Írán pragmaticky počítá,“ dodal. Právě náboženský zápal je podle něj v regionu výrazným faktorem.

Jakub Szántó mluvil v Interview ČT24 také o svých dojmech z přijetí prezidenta Pavla v Izraeli a Kataru i o možné hospodářské spolupráci Kataru s Českou republikou. Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
05:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 47 mminutami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 2 hhodinami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 5 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 6 hhodinami
Načítání...