Katar

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

Americký prezident Donald Trump v pátek představil nový prezidentský letoun Air Force One, kterým je někdejší katarský stroj typu Boeing 747-8. Dar od blízkovýchodní země vyvolává kritiku, napsala agentura AP. Půjde o takzvané překlenovací letadlo, které bude přepravovat prezidenta, dokud nedorazí nová letadla objednaná přímo u amerického výrobce Boeing. To je v současné době plánováno na rok 2028.

Americko-íránské memorandum o porozumění podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevírá cestu k trvalému míru a sníží ceny ropy. Dohodu podle CNN přivítal i generální tajemník NATO Mark Rutte nebo čínské ministerstvo zahraničí. Naopak v Izraeli jsou už méně optimističtí. Zatímco americký prezident Donald Trump dohodu prezentuje jako své velké vítězství, američtí demokratičtí senátoři ji považují za dobrou pouze pro Írán, nikoli pro USA, a kritizovalo ji i několik republikánských senátorů.

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Zpráva neziskové organizace UN Watch odhalila rozsáhlé vměšování autoritářských států do práce zvláštních zpravodajů OSN. U každého pátého z nich vyšetřování poukázalo na přijímání vysokých finančních obnosů a vstřícné vystupování vůči dárcovským zemím. Někteří zpravodajové tak prosazují agendu zemí, jako je Rusko, Čína nebo Katar. OSN se zatím nevyjádřila.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Saúdská Arábie a Kuvajt zablokovaly přístup Spojeným státům do vzdušného prostoru a k základnám a vynutily si tak pozastavení operace Projektu Svoboda v Hormuzském průlivu. Informují o tom servery NBC News a Drop Site. Státy Perského zálivu byly plánem prezidenta USA Donalda Trumpa doprovázet lodě v průlivu blokovaném do značné míry Íránem zaskočeny a obávaly se obnovení konfliktu.

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).