Katar

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

Katar odmítá dále pokračovat v roli zprostředkovatele v jednáních o dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenovaný diplomatický zdroj. Podle zdroje je důvodem chybějící dobrá víra a vůle dohodu uzavřít. Katar zprostředkovával rozhovory společně s Egyptem a Spojenými státy.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Obyvatelé Kataru odsouhlasili ústavní dodatky, které ruší legislativní volby do Poradního shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Všech 45 členů tak bude nově jmenovat emír, jenž má v Kataru hlavní slovo. Skončil tak krátkodobý „experiment“ při volbě větší části členů přímo občany, který začal teprve v roce 2021, píše agentura AP. V bohatém ropném státě Perského zálivu neexistují politické strany ani klasický parlament. V rodinných a osobních záležitostech platí islámské právo šaría.

Ukrajinské síly se chystají zmobilizovat ještě 160 tisíc lidí do války s Ruskem, která pokračuje třetím rokem, uvedl před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě. Server Financial Times (FT) pak píše o předběžných rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, Kreml to ale popírá. Kyjevem zněla ráno série explozí, večer byla zasažena Oděsa. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie postupuje hladce.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Katar chce pokračovat v úsilí o dosažení dlouhodobého řešení izraelsko-palestinského sporu, jako prostředník musí zůstat optimistický. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl katarský ministr zahraničí Muhammad Chulajfí. Spojené státy označil za důležitého strategického partnera a mediátora.

Izraelská armáda uvedla, že při dronovém útoku na jihu Libanonu zabila Husajna Ibráhíma Kasaba, jednoho z velitelů elitních jednotek šíitského hnutí Hizballáh. Židovský stát také vyzval civilisty k evakuaci některých oblastí v Pásmu Gazy poté, co zaútočil na město Zavajda v centrální oblasti. Podle AP tam zemřelo nejméně osmnáct Palestinců a další desítky byly zraněny. Dvoudenní vyjednávání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v pátek skončilo v katarském Dauhá, konečnou podobu dohody nepřineslo. Americký prezident Joe Biden však tvrdí, že je na dohled, což rozporuje představitel hnutí Hamás. Izraelská delegace zamířila do Káhiry jednat o možném otevření hraničního přechodu Rafah.

Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly v pátek Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení. Podle agentury Reuters také poznamenaly, že se vysocí představitelé dotčených stran znovu sejdou do konce příštího týdne v naději, že dosáhnou dohody. Válka v Gaze mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás trvá už přes deset měsíců.

V katarské metropoli Dauhá začaly ve čtvrtek rozhovory, jejichž cílem je dosáhnout příměří v Gaze a dohody o propuštění rukojmí, řekl agentuře Reuters jeden z představitelů informovaných o tomto jednání. Z místa přicházejí rozporuplné zprávy o průběhu.

Na páteční pohřeb lídra politického křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Ismáíla Haníji dorazily v Kataru podle tamní televize al-Džazíra tisíce lidí. Smrt Haníji si lidé připomněli v některých muslimských zemích při tradičních pátečních modlitbách. Ve východním Jeruzalémě kvůli tomu izraelská policie zadržela imáma mešity al-Aksá. V Bejrútu uspořádali symbolický pohřeb, na nějž přišly stovky lidí s vlajkami Palestiny a libanonského hnutí Hizballáh. První smuteční obřad se konal ve čtvrtek v Teheránu, kde byl Haníja zabit v noci na středu. Hamás a Írán jeho smrt přičítají Izraeli. Ten se však k atentátu nepřihlásil.

Tisíce lidí skandujících „Smrt Izraeli“ a „Smrt Americe“ se ve čtvrtek v Teheránu účastní smutečního obřadu za šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který byl zabit ve středu právě v íránské metropoli při úderu připisovaném Izraeli. Informovala o tom agentura AFP. Vysoce postavení íránští činitelé se také ve čtvrtek mají setkat se spojenci z Libanonu, Iráku a Jemenu, aby projednali možnou odvetu vůči Izraeli.

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Izraelská vláda jednomyslně schválila ukončení činnosti katarské televizní sítě al-Džazíra v zemi. Ta krátce nato přestala být v Izraeli dostupná. Hlavní izraelský poskytovatel kabelové televize zastavil vysílání kanálu s odkazem na vládní zákaz. Policie poté podnikla razii v jeruzalémském hotelovém pokoji, který stanice používá jako svou kancelář.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.