Katar strana 4 z 5

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš jednali o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Stát si v tamních terminálech prostřednictvím ČEZ pronajal kapacitu. Zajištěná kapacita v LNG terminálech má až o třetinu snížit takřka stoprocentní českou závislost na ruském plynu. Zásobníky plynu v Česku jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika vydržela zřejmě až do března.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy. Jde o druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti zatím nové opatření mít nebude. Vláda nepočítá ani s úpravou cen, vyzvala ale k šetření. Kabinet se navíc hodlá ještě víc zaměřit na plnění zásobníků, uvolnil na to dalších v přepočtu víc než 370 miliard korun.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v Událostech, komentářích vysvětloval vládní strategii energetické bezpečnosti, jeho předchůdce Karel Havlíček (ANO) ale kritizoval nesrozumitelnost jak jednání ministra v Kataru, tak avizované vládní pomoci kvůli energiím.

Evropský výrobce Airbus se soudí s aerolinkou Qatar Airways kvůli údajným závadám na letounech A350. Právě těmi chtěl arabský provozovatel doplnit svou flotilu, aby zařadil menší a ekonomičtější stroje na dlouhé trasy. Airbus zároveň zrušil jinou dodávku letadel modelu A321.

Tři čeští ministři jednají v Kataru o možnostech vzájemné spolupráce. Vládu zastupují šéfové resortů, jichž se má nová kooperace týkat: tedy průmyslu a obchodu, dopravy a financí. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za hnutí STAN) informoval o záměru spolupracovat s katarskou vládou na dlouhodobějších projektech, které by v budoucnu pomohly zbavit se surovinové závislosti na Rusku.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Evropa nákupem ruského plynu platí agresorovi asi polovinu zbraní, které používá v rámci své invaze na Ukrajině.  V Interview ČT24 to řekl zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Zbavit se závislosti na ruském plynu bude podle něj velmi těžký úkol, zasáhlo by to hlavně výrobu. Přiznal, že zatím není sečteno, jaké důsledky by odstřižení mělo pro Evropu.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, domácnosti jsou až v poslední řadě opatření ke snížení spotřeby této suroviny. Lidem by dodávky omezené být neměly. V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to v neděli uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu vyzval země produkující ropu a zemní plyn, aby zvýšily těžbu, a Rusko tak nemohlo své nerostné bohatství využívat k „vydírání“ ostatních. Ve svém projevu na mezinárodní konferenci Fórum v Dauhá Zelenskyj během videopřenosu uvedl, že země jako Katar by mohly přispět ke stabilizaci Evropy. Ukrajinský prezident rovněž upozornil na narušení dodávek potravin způsobené invazí.

Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Pořadatelé listopadového fotbalového mistrovství světa v Kataru čelí kritice kvůli podmínkám stavebních dělníků z chudších zemí, kteří umírají na následky těžké práce v celodenním horku. Nuzné podmínky pracovníků vyznívají o to tristněji, že nesrovnatelnou péči věnuje bohatá pouštní země pěstovanému fotbalovému trávníku. Ochlazuje ho studeným vzduchem a zavlažuje odsolenou mořskou vodou.

Katar se s islamistickým hnutím Taliban dohodl na obnovení charterových evakuačních letů z kábulského letiště. S odkazem na rozhovor s katarským ministrem zahraničí Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním o tom v úterý informoval zpravodajský web Axios.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena vyjednává s Katarem o možných dodávkách zkapalněného plynu do Evropy pro případ, že by tam eventuální ruská invaze na Ukrajinu vedla k nedostatku této suroviny. S odvoláním na zdroje blízké jednání o tom v sobotu informovala agentura Bloomberg.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Některé arabské státy usilují o normalizaci vztahů se Sýrií. Ty se prudce zhoršily po vypuknutí občanské války v roce 2011. Válka má na svědomí přes 350 tisíc lidských životů. Spojené arabské emiráty dokonce požádaly, aby bylo Sýrii obnoveno členství v Lize arabských států. Naopak Katar doufá, že arabské státy nebudou vládě Bašára Asada vycházet vstříc.

Americký novinář Danny Fenster, kterého myanmarský soud odsoudil k jedenácti rokům vězení a nucených prací, je na svobodě a brzy přes Katar odletí do USA. V prohlášení o tom informoval bývalý americký vyslanec při OSN Bill Richardson. Dodal, že myanmarské úřady Fenstera propustily a předaly během jeho návštěvy v zemi. Po příletu na letiště v katarské metropoli Dauhá Fenster podle agentury Reuters řekl, že se těší domů a že ve vězení nebyl vystaven hladovění ani bití.

Omán zasáhl silný cyklon. Za den napršelo třikrát víc vody než za celý rok. Vyžádal si podle informací BBC několik lidských životů a způsobil značné škody.

V Kataru se v sobotu konají první volby do Poradní rady, která má v této konstituční monarchii funkci parlamentu a jejíž členy dosud vybíral katarský emír. Ten bude dál vybírat patnáct z 45 členů tohoto orgánu, informovala agentura AFP, podle níž jde o neobvyklou událost v oblasti Perského zálivu, která nicméně výrazně neovlivní absolutní moc vládnoucí dynastie v této zemi.