Ukrajinské síly se chystají zmobilizovat ještě 160 tisíc lidí do války s Ruskem, která pokračuje třetím rokem, uvedl před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě. Server Financial Times (FT) pak píše o předběžných rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, Kreml to ale popírá. Kyjevem zněla ráno série explozí, večer byla zasažena Oděsa. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie postupuje hladce.
Ukrajina chystá další mobilizaci, Kyjevem zněla série explozí
Události: Ukrajina chystá novou vlnu mobilizace (zdroj: ČT24)
„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a padesát tisíc občanů. Plánuje se povolat ještě 160 tisíc lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda (UP), který se odvolal na přenos z úterního jednání parlamentu, ten vysílal na internetu ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko.
Mobilizace dalších 160 tisíc mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník UP. Nábor nových vojáků bude rozložen do příštích tří měsíců, napsala AFP s odvoláním na anonymní zdroj z bezpečnostních složek.
Navzdory těžkým ztrátám ruské síly v posledních týdnech rozšiřují své úspěchy, poznamenala AFP. Dobytí města Selydove představuje významný postup do blízkosti města Pokrovsk, které je významným dopravním uzlem v Doněcké oblasti na východě země.
Dobytí celého regionu vytyčil jako prioritu ruský vůdce Vladimir Putin poté, co ruská armáda na počátku války selhala při pokusu o dobytí Kyjeva a následně musela ustoupit na východ. Ale zhruba před rokem Rusko znovu převzalo iniciativu, vzhledem k nedostatku lidí v ukrajinských jednotkách a otálení s poskytováním západní pomoci. Od začátku října ruské síly dobyly 478 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
Energetická infrastruktura
Kyjev se snaží obnovit jednání o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, která původně zprostředkoval Katar, napsal server FT s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé. V srpnu se rozhovory přiblížily dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti.
Jeden ze zdrojů FT přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.
Podle bývalého vysoce postaveného činitele v Kremlu, jenž je o jednáních informován, je však nepravděpodobné, že by Putin přistoupil na dohodu, dokud ruská armáda nevypudí ukrajinské jednotky z Kurské oblasti, kde Ukrajinci stále kontrolují asi 600 kilometrů čtverečních ruského území, napsal deník.
Kyjev zároveň hodlá nadále útočit na ruské ropné rafinerie a další podobná zařízení, aby tak tlačil na Moskvu ve snaze přimět ji k rozhovorům, uvedl ukrajinský činitel. Kyjev podle něj nemá moc jiných „pák“, aby Rusy přiměla k vyjednávání.
Pokusy o dohodu
V minulosti přitom ztroskotaly i jiné pokusy o zprostředkování dohody, napsal FT a dodal, že podle čtyř ukrajinských představitelů Kyjev a Moskva na podzim 2023 dospěly k „tiché dohodě“ o neútočení na svá energetická zařízení.
Rusko v tehdejší zimě upustilo od rozsáhlých útoků, jaké podnikalo proti ukrajinské energetické infrastruktuře v zimě na přelomu let 2022 až 2023, uvedli dva ukrajinští představitelé a zdroj z Washingtonu.
To mělo podle zmíněných zdrojů připravit půdu pro formální dohodu. Ukrajina nicméně letos v únoru a březnu obnovila útoky svých dronů na ruská ropná zařízení ve snaze zvýšit tlak na Moskvu po své nevydařené protiofenzivě z roku 2023, napsal FT. Rusko poté podle něj situaci eskalovalo a začalo opět rozsáhle útočit na ukrajinské elektrárny.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu informace FT popřel. Prohlásil, že existuje množství zpráv, které podle něj „nemají nic společného s realitou“. Kyjev se oficiálně k článku nevyjádřil.
Dronové útoky na Kyjev
V noci na středu zněla Kyjevem série explozí. Starosta města Vitalij Klyčko informoval o ruském dronovém útoku a následných požárech. Vzplálo několik bytů, uvedla agentura Reuters s tím, že zraněno bylo nejméně devět lidí včetně jedenáctileté dívky. Podle ukrajinských médií škody způsobily trosky sestřelených dronů.
„Devatenáct leteckých útoků na Kyjev v říjnu,“ napsal na Telegramu šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Rusové podle něj nezměnili taktiku a jejich bezpilotní letouny ke Kyjevu mířily z různých směrů a v různých výškách. „Byly včas odhaleny a zneškodněny silami a prostředky protivzdušné obrany,“ dodal.
Přesto jsou po nočním útoku v Kyjevě škody a zranění, podle serveru Ukrajinska pravda a úřadů je způsobily trosky sestřelených dronů, hořelo mimo jiné ve vícepodlažním obytném domě. „Z budovy bylo evakuováno osmnáct lidí. Zraněno je devět lidí, z toho jedno dítě,“ napsal Popko. Podle Reuters je poškozená také školka.
Noční údery bezpilotních letounů ohlásilo také Rusko. To uvedlo, že zničilo 23 ukrajinských dronů v několika regionech západního Ruska. Sedm dronů prý armáda zničila nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou oblastí, čtyři nad Smolenskou oblastí a další pak nad Brjanskou, Bělgorodskou a Orjolskou oblastí.
Rakety na Oděskou oblast
Rusko pak ve středu večer podniklo útok přibližně deseti střelami na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, ve městě Oděsa se ozvaly výbuchy. „Nepřítel vypálil na Oděskou oblast asi deset raket různých typů,“ napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. O případných škodách slíbil zveřejnit informace později.
Oděský starosta Hennadij Truchanov podle agentury Ukrinform uvedl, že černomořským přístavem zněly výbuchy. O ruském raketovém útoku na Oděsu informovalo večer také ukrajinské letectvo. Oděsa a sousední přístavy jsou klíčové pro vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z Ukrajiny. Přístavní zařízení v regionu se v posledních týdnech stala terčem opakovaných ruských útoků.
Von der Leyenová: Rozšíření EU zůstává prioritou, Ukrajina je na dobré cestě
Evropská komise mezitím ve středu zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Unie. Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začalo po červnové mezivládní konferenci, postupuje hladce, oznámila Komise. Pokud země splní všechny podmínky, vyjednávání o jednotlivých kapitolách sdružených do takzvaných klastrů by mohlo začít již v roce 2025.
„V napjatém geopolitickém kontextu je ještě důležitější než dříve dokončit znovusjednocení našeho kontinentu za dodržování stejných demokratických hodnot a právního státu. V posledních letech jsme učinili velký pokrok směrem k integraci nových členských států. A rozšíření zůstane hlavní prioritou nové Evropské komise,“ uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Načítání...