Ukrajina chystá další mobilizaci, Kyjevem zněla série explozí

3 minuty
Události: Ukrajina chystá novou vlnu mobilizace
Zdroj: ČT24

Ukrajinské síly se chystají zmobilizovat ještě 160 tisíc lidí do války s Ruskem, která pokračuje třetím rokem, uvedl před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě. Server Financial Times (FT) pak píše o předběžných rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, Kreml to ale popírá. Kyjevem zněla ráno série explozí, večer byla zasažena Oděsa. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie postupuje hladce.

„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a padesát tisíc občanů. Plánuje se povolat ještě 160 tisíc lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda (UP), který se odvolal na přenos z úterního jednání parlamentu, ten vysílal na internetu ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko.

Mobilizace dalších 160 tisíc mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník UP. Nábor nových vojáků bude rozložen do příštích tří měsíců, napsala AFP s odvoláním na anonymní zdroj z bezpečnostních složek.

Navzdory těžkým ztrátám ruské síly v posledních týdnech rozšiřují své úspěchy, poznamenala AFP. Dobytí města Selydove představuje významný postup do blízkosti města Pokrovsk, které je významným dopravním uzlem v Doněcké oblasti na východě země.

Dobytí celého regionu vytyčil jako prioritu ruský vůdce Vladimir Putin poté, co ruská armáda na počátku války selhala při pokusu o dobytí Kyjeva a následně musela ustoupit na východ. Ale zhruba před rokem Rusko znovu převzalo iniciativu, vzhledem k nedostatku lidí v ukrajinských jednotkách a otálení s poskytováním západní pomoci. Od začátku října ruské síly dobyly 478 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Energetická infrastruktura

Kyjev se snaží obnovit jednání o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, která původně zprostředkoval Katar, napsal server FT s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé. V srpnu se rozhovory přiblížily dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti.

Jeden ze zdrojů FT přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.

Podle bývalého vysoce postaveného činitele v Kremlu, jenž je o jednáních informován, je však nepravděpodobné, že by Putin přistoupil na dohodu, dokud ruská armáda nevypudí ukrajinské jednotky z Kurské oblasti, kde Ukrajinci stále kontrolují asi 600 kilometrů čtverečních ruského území, napsal deník.

Kyjev zároveň hodlá nadále útočit na ruské ropné rafinerie a další podobná zařízení, aby tak tlačil na Moskvu ve snaze přimět ji k rozhovorům, uvedl ukrajinský činitel. Kyjev podle něj nemá moc jiných „pák“, aby Rusy přiměla k vyjednávání.

Pokusy o dohodu

V minulosti přitom ztroskotaly i jiné pokusy o zprostředkování dohody, napsal FT a dodal, že podle čtyř ukrajinských představitelů Kyjev a Moskva na podzim 2023 dospěly k „tiché dohodě“ o neútočení na svá energetická zařízení.

Rusko v tehdejší zimě upustilo od rozsáhlých útoků, jaké podnikalo proti ukrajinské energetické infrastruktuře v zimě na přelomu let 2022 až 2023, uvedli dva ukrajinští představitelé a zdroj z Washingtonu.

To mělo podle zmíněných zdrojů připravit půdu pro formální dohodu. Ukrajina nicméně letos v únoru a březnu obnovila útoky svých dronů na ruská ropná zařízení ve snaze zvýšit tlak na Moskvu po své nevydařené protiofenzivě z roku 2023, napsal FT. Rusko poté podle něj situaci eskalovalo a začalo opět rozsáhle útočit na ukrajinské elektrárny.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu informace FT popřel. Prohlásil, že existuje množství zpráv, které podle něj „nemají nic společného s realitou“. Kyjev se oficiálně k článku nevyjádřil.

Dronové útoky na Kyjev

V noci na středu zněla Kyjevem série explozí. Starosta města Vitalij Klyčko informoval o ruském dronovém útoku a následných požárech. Vzplálo několik bytů, uvedla agentura Reuters s tím, že zraněno bylo nejméně devět lidí včetně jedenáctileté dívky. Podle ukrajinských médií škody způsobily trosky sestřelených dronů.

„Devatenáct leteckých útoků na Kyjev v říjnu,“ napsal na Telegramu šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Rusové podle něj nezměnili taktiku a jejich bezpilotní letouny ke Kyjevu mířily z různých směrů a v různých výškách. „Byly včas odhaleny a zneškodněny silami a prostředky protivzdušné obrany,“ dodal.

Přesto jsou po nočním útoku v Kyjevě škody a zranění, podle serveru Ukrajinska pravda a úřadů je způsobily trosky sestřelených dronů, hořelo mimo jiné ve vícepodlažním obytném domě. „Z budovy bylo evakuováno osmnáct lidí. Zraněno je devět lidí, z toho jedno dítě,“ napsal Popko. Podle Reuters je poškozená také školka.

Noční údery bezpilotních letounů ohlásilo také Rusko. To uvedlo, že zničilo 23 ukrajinských dronů v několika regionech západního Ruska. Sedm dronů prý armáda zničila nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou oblastí, čtyři nad Smolenskou oblastí a další pak nad Brjanskou, Bělgorodskou a Orjolskou oblastí.

Rakety na Oděskou oblast

Rusko pak ve středu večer podniklo útok přibližně deseti střelami na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, ve městě Oděsa se ozvaly výbuchy. „Nepřítel vypálil na Oděskou oblast asi deset raket různých typů,“ napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. O případných škodách slíbil zveřejnit informace později.

Oděský starosta Hennadij Truchanov podle agentury Ukrinform uvedl, že černomořským přístavem zněly výbuchy. O ruském raketovém útoku na Oděsu informovalo večer také ukrajinské letectvo. Oděsa a sousední přístavy jsou klíčové pro vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z Ukrajiny. Přístavní zařízení v regionu se v posledních týdnech stala terčem opakovaných ruských útoků.

Von der Leyenová: Rozšíření EU zůstává prioritou, Ukrajina je na dobré cestě

Evropská komise mezitím ve středu zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Unie. Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začalo po červnové mezivládní konferenci, postupuje hladce, oznámila Komise. Pokud země splní všechny podmínky, vyjednávání o jednotlivých kapitolách sdružených do takzvaných klastrů by mohlo začít již v roce 2025.

„V napjatém geopolitickém kontextu je ještě důležitější než dříve dokončit znovusjednocení našeho kontinentu za dodržování stejných demokratických hodnot a právního státu. V posledních letech jsme učinili velký pokrok směrem k integraci nových členských států. A rozšíření zůstane hlavní prioritou nové Evropské komise,“ uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Máme schopnosti, které by Izrael měly znepokojovat, hrozí po úderech Hamás

Teroristické hnutí Hamás má stále schopnosti, které by měly Izraelce znepokojovat, prohlásil podle serveru The Jerusalem Post v rozhovoru se stanicí Al-Džazíra mluvčí tohoto teroristického hnutí. Řekl to v souvislosti s raketovým útokem na izraelská města Ašdod a Aškelon, podle listu na ně v neděli v noci letělo deset raket z Pásma Gazy. Palestinské úřady kontrolované Hamásem tvrdí, že v Gaze ve stejný den zemřelo nejméně 44 lidí po úderu izraelských sil, napsala agentura AFP.
před 6 mminutami

Evropskou odpověď na Trumpova cla hledají unijní ministři obchodu

O společné reakci na nová americká cla jednají ministři obchodu z členských zemí Evropské unie. Česko zastupuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Brusel by se podle serveru Politico mohl v odplatě zaměřit na přední americké služby.
11:48Aktualizovánopřed 7 mminutami

Asijské akcie kvůli clům prudce klesly

Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem. V Hongkongu podle hlavního indexu odepsaly přes třináct procent, v Šanghaji přes sedm procent. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury. Nejistota panuje také kolem toho, kde se současný propad může zastavit.
09:21Aktualizovánopřed 17 mminutami

Evropské trhy otevřely strmým propadem

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX otevřel poklesem o deset procent, index londýnské burzy FTSE 100 v úvodu vykazoval pokles téměř o šest procent, ukazují burzovní statistiky. Pražská burza v pondělí dopoledne dál padá.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 3 hhodinami

Netanjahu bude s Trumpem jednat o clech či Pásmu Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude jednat v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovory se dotknou situace v Pásmu Gazy a na Blízkém východě a také cel, která Spojené státy uvalily na dovoz izraelského zboží. Netanjahu bude od února, kdy byl prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijal po nástupu do funkce, v Bílém domě podruhé.
06:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pokles trhů Trumpa neznepokojuje, svou politiku přirovnal k léčbě

Americký prezident Donald Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters. Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly Spojené státy uplatňovat od soboty. Od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen vybraných zemí.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Část zlatých rezerv Německa je v Americe, někteří politici CDU mají obavy

Mezi německými konzervativci se ozývají hlasy požadující kontrolu, nebo dokonce repatriaci státních zlatých rezerv, jejichž část je uložená ve Spojených státech amerických. Obavy podle serveru Politico vyvolávají kroky americké administrativy. Část německého zlata, umístěná do zahraničí během studené války kvůli hrozbě sovětské invaze, se již v posledních dekádách vrátila do Frankfurtu.
před 6 hhodinami
Načítání...