Mobilizace

Indie zdvojnásobila bezpečnostní opatření v oblasti Siligurského koridoru, který je považován za její „Achillovu patu“, a hromadí síly podél východní hranice. Nové Dillí tak reaguje na vojenské aktivity Číny a Bangladéše a sbližování Dháky s Islámábádem i Pekingem. Zájem o zajištění strategické oblasti ještě vzrostl po nedávném výbuchu v Dillí.

Před letošními sněmovními volbami se ve velkém mobilizovaly proruské a antievropské síly. Rozhodnutí voličů ale přineslo největší zklamání stranám, které proruská mediální scéna podporovala nejvíc. Navzdory očekávání neuspělo Stačilo! a předpokládaného výsledku nedosáhlo ani spojení národoveckých stran pod hlavičkou SPD. A to přes mimořádné úsilí celé dezinformační scény. Tu zkoumali Reportéři ČT. Ti mimo jiné testovali, jak se nakupují falešní sledující na sociálních sítích.

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.

Izraelská armáda zahájila po střetech s ozbrojenci hnutí Hamás první fázi plánovaného útoku na město Gaza a již ovládá jeho okrajové části. Ve středu to podle agentury Reuters sdělil mluvčí armády Effie Defrin. Agentura AFP již ve středu ráno uvedla, že izraelský ministr obrany Jisra'el Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat šedesát tisíc záložníků.

V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na sobotu potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku tamních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Písecký soud zprostil bývalou novinářku Janu Peterkovu obžaloby z šíření poplašné zprávy. Podle žalobce uvedla, že po nástupu prezidenta Petra Pavla na Pražský hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.

Alžírská vláda schválila zákon o všeobecné mobilizaci, který vyvolal mezi obyvateli i v regionu obavy z možné přípravy africké země na válku. Legislativa počítá s tím, že by kontrolu nad institucemi, ekonomikou i civilním životem převzala armáda, píše server The New Arab. V poslední době vzrostlo napětí mezi Alžírskem a sousedním Marokem a Mali, ale také Francií.

Izraelská armáda začala rozesílat desítky tisíc povolávacích rozkazů. Děje se tak poté, co v pátek premiérovi Benjaminu Netanjahuovi představila plán nové ofenzivy v Pásmu Gazy, pro niž je nutná rozsáhlá mobilizace, píší izraelská média. Jde o další eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, který vyvolal útok Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023.

Spojené státy varují, že by Rusko mohlo brzy na Ukrajinu opět zaútočit ničivou balistickou střelou Orešnik. Novou zbraň však Washington nepovažuje za rozhodující pro vývoj války. Ruské bomby mezitím dále dopadají na civilní cíle, například počet obětí po ruském zásahu kliniky v Záporoží stoupl na osm. Právě jih Ukrajiny zůstává častým terčem úderů, protivzdušné obraně navzdory. Ve městě Vylkove natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Rusko do své války proti Ukrajině naverbovalo stovky žoldáků z Jemenu, píší The Financial Times (FT). Podle britského listu se tak stalo za pomoci firmy vedené hútíjskými povstalci. Naverbovaní Jemenci uvádějí, že byli oklamáni a do bojů vysláni násilím. Operace podle FT dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi něž patří i hútíové.

V Rusku skokově zdražilo nájemné. Důvodem jsou drahé hypotéky – třeba v Moskvě jsou pronájmy místy až o čtyřicet procent dražší než na začátku roku. Mimo jiné se právě vysokými sazbami snaží tamní centrální banka udržet stabilní rubl v době agrese na Ukrajině a západních sankcí.

Ukrajinské síly se chystají zmobilizovat ještě 160 tisíc lidí do války s Ruskem, která pokračuje třetím rokem, uvedl před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě. Server Financial Times (FT) pak píše o předběžných rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, Kreml to ale popírá. Kyjevem zněla ráno série explozí, večer byla zasažena Oděsa. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie postupuje hladce.

Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho dvanáct společníků, informovala prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Šéf ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že jeho jednotky postoupily v Rusku o dalšího 1,5 kilometru, celkově od 6. srpna do hloubky 35 kilometrů od hranic. Dobyly při tom 1150 kilometrů čtverečních a 82 obcí, vyčíslil Syrskyj. Oznámil také zřízení úřadu vojenské správy v okupované části Kurské oblasti, píše Reuters. Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že postup Ukrajinců se zpomalil. Ruská vojska se naopak podle médií blíží k Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde úřady vyzývají civilisty k evakuaci, píše server RBK-Ukrajina.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.