Mobilizace

V Rusku skokově zdražilo nájemné. Důvodem jsou drahé hypotéky – třeba v Moskvě jsou pronájmy místy až o čtyřicet procent dražší než na začátku roku. Mimo jiné se právě vysokými sazbami snaží tamní centrální banka udržet stabilní rubl v době agrese na Ukrajině a západních sankcí.

Ukrajinské síly se chystají zmobilizovat ještě 160 tisíc lidí do války s Ruskem, která pokračuje třetím rokem, uvedl před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě. Server Financial Times (FT) pak píše o předběžných rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, Kreml to ale popírá. Kyjevem zněla ráno série explozí, večer byla zasažena Oděsa. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie postupuje hladce.

Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho dvanáct společníků, informovala prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Šéf ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že jeho jednotky postoupily v Rusku o dalšího 1,5 kilometru, celkově od 6. srpna do hloubky 35 kilometrů od hranic. Dobyly při tom 1150 kilometrů čtverečních a 82 obcí, vyčíslil Syrskyj. Oznámil také zřízení úřadu vojenské správy v okupované části Kurské oblasti, píše Reuters. Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že postup Ukrajinců se zpomalil. Ruská vojska se naopak podle médií blíží k Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde úřady vyzývají civilisty k evakuaci, píše server RBK-Ukrajina.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Státní zástupce poslal k soudu bývalou novinářku Janu Peterkovou. Viní ji ze šíření poplašné zprávy kvůli výroku, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. ČT to potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Peterkové hrozí až pětileté vězení, protože za stejný trestný čin už byla pravomocně odsouzena. Žena vinu odmítá. Jde tak už o druhou obžalobu, které čelí. V prvním případě byla potrestaná za výroky z doby koronavirové pandemie.

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.

Ukrajinský parlament ve středu definitivně schválil zákon, který umožňuje mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy. Pokud se odsouzení zapojí do bojů na obranu země před ruskou agresí, budou podmínečně propuštěni z vězení, oznámila agentura Ukrinform. Norma by měla pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané po dvou letech bojů proti ruské invazní armádě, uvedla agentura Reuters.

Ukrajina zavádí nový mobilizační zákon. Země čelící ruské agresi snižuje věk odvodu do vojenské služby a cílí i na své občany v cizině. Hlavním úkolem nové legislativy je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Podle posledního průzkumu je za svou zemi připravených bojovat až 62 procent populace. Zákon začne platit za tři týdny.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

Ukrajinský parlament po třech měsících debat schválil už jednou odmítnutý zákon o mobilizaci. Legislativa má vládě usnadnit konskripci nových vojáků a zpřísňuje tresty pro ty, kteří se službě vyhýbají. Vyčerpaným vojákům, již v předních liniích brání zemi před ruskou agresi už třetím rokem, se nelíbí, oproti předchozímu návrhu totiž neposkytuje žádné záruky toho, kdy by se mohli vrátit domů.

Moskva nepřekvapivě oznámila, že vůdce Vladimir Putin je znovu „vítězem“ prezidentských „voleb“. Ruské úřady, které Kreml jako obvykle zaúkoloval, aby dodaly dostatečně dobrý výsledek, předčily očekávání a vyrobily rekordní „výhru“ i rekordní „volební účast“. Putin tak může tvrdit, že má silný „mandát“ pro své další kroky. Zatímco Rusové se obávají mobilizace či represí, Západ by měl podle analytiků počítat s dlouhými roky pokračující agresí proti Ukrajině i s eskalací v podobě testování soudržnosti NATO.

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Česko nebude vracet Ukrajince v odvodovém věku zpět do jejich vlasti. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl ČT v souvislosti s chystaným mobilizačním zákonem na Ukrajině. Tamní armáda chce povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí.

V Rusku roste počet žen, které žádají návrat svých mobilizovaných mužů z války na Ukrajině. Hnutí s názvem Cesta domů na sociální síti Telegram v současnosti aktivně podporuje skoro čtyřicet tisíc manželek a matek povolaných vojáků. Ti narukovali loni v září, kdy ruský vládce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Celkem muselo obléct vojenskou uniformu 318 tisíc Rusů.

Některé Ukrajince stojí útěk před vojenskou službou život. Na zelené hranici mezi Ukrajinou a Evropskou unií natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc Ukrajinců, řekl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten s novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se plnohodnotné ruské invazi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce jeho země. Poukázal mimo jiné na to, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.

Válka Izraele proti teroristickému hnutí Hamás se negativně promítá do mnoha odvětví ekonomiky židovského státu. Problémy mají služby, ale třeba také zemědělství, které se potýká s nedostatkem pracovních sil a raketovými poplachy, které narušují práce na poli. Válka tvrdě dopadá i na turistický ruch.

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.

Policisté znovu obvinili bývalou novinářku Janu Peterkovou ze šíření poplašné zprávy. Důvodem je video na sociální síti, ve kterém měla prohlásit, že po nástupu Petra Pavla na Hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. Stíhání ženy kvůli šíření poplašné zprávy potvrdil Martin Černý z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. Za stejný trestný čin uložil soud v květnu Peterkové dvouletou podmínku.