Mobilizace strana 3 z 3

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

První mobilizované Rusy už odvezly autobusy do středisek vojenské správy před tím, než je armáda vyšle na výcvik a na frontu na Ukrajinu, píše zpravodajský portál Meduza. V Burjatsku na ruském Dálném východě obcházeli náboráři podle Meduzy byty už v noci na čtvrtek a rovnou z nich odváděli muže. Podle serveru Tajga.info odjížděli první odvedenci hromadně také z Jakutska, další republiky ve východní části Ruska. Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Rusové, kteří utíkají z vlasti kvůli tomu, že se chtějí vyhnout odvedení na frontu, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v reakci na to, že ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.

Vyhlášení částečné mobilizace je podle expertů důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Než Rusko bude schopné rezervisty nasadit, potrvá to podle nich minimálně týdny, možná měsíce. Rusko chce povolat tři sta tisíc rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

V reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku svolali aktivisté na středeční večer celonárodní protesty. Po celé zemi už večer zatkla policie víc než 1200 demonstrantů. Letenky ze země se po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém svůj krok ohlásil, během dne zcela vyprodaly. Ruské aerolinie následně nařídily zastavit prodej letenek mužům ve věku od 18 do 65 let bez souhlasu ministerstva obrany.

Rusko vyhlásilo po měsících válčení na Ukrajině částečnou mobilizaci. Odezvu měl krok Moskvy i v některých zemích NATO, zejména v Litvě, která sousedí s Kaliningradskou oblastí – Vilnius zvýšil pohotovost sil rychlé reakce. V Česku jsou naopak reakce zatím čistě v politické rovině. Za bezpečnostní hrozbu představitelé státu krok Moskvy nepovažují.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

V jaderné elektrárně Temelín má do deseti let vzniknout malý modulární reaktor. Jde o pilotní projekt v Česku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj posílí bezpečnost a nezávislost české energetiky, která je ohrožena ruskou invazí na Ukrajinu. Fiala, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) podepsali smlouvu o vzniku společnosti South Bohemian Nuclear Park. Dalším z partnerů bude Ústav jaderného výzkumu Řež. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo neuvedl.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Několik osad v Luhanské oblasti stále zůstává pod kontrolou Ukrajiny. Spolupracovnici České televize Julii Netidovové to řekl šéf vojenské státní správy oblasti Serhij Hajdaj. Potvrdil také, že muže, kteří přistoupili na možnost mít pas samozvané republiky, ruská armáda povolává do služby. Opustit Luhanskou oblast je podle Hajdaje pro civilisty stále možné, nejbezpečnější variantou ale zůstává cesta přes Ruskou federaci.

Situace v Náhorním Karabachu se znovu vyostřuje. Ázerbájdžán podle agentury AFP oznámil, že ovládl několik pozic a zničil arménské cíle v této horské enklávě, o níž země naposledy svedla s Arménií válku v roce 2020. Vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci.

Mobilizace mužů do ruské armády je nepravděpodobná, podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa by jejím nařízením Kreml přiznal, že potřebuje výrazné posily v konfliktu, který měl trvat pouhých pár dní. Brigádní generál v záloze a bývalý děkan NATO Defense College František Mičánek se domnívá, že případná mobilizace by mohla být pro Ukrajinu značnou hrozbou. Podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) se vede také informační válka. Západ se zejména snaží o to, aby Ukrajina neprohrála, řekl v pořadu Události, komentáře.

Ruské úřady v tichosti rekrutují dobrovolníky pro boje na Ukrajině. Ačkoliv Moskva zatím nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, nařídila ruským regionům, aby daly dohromady prapory o čtyřech stovkách dobrovolníků, kteří po měsíčním výcviku zamíří na frontu. Úřady za to slibují mzdy v násobcích ruského průměru. Do konce srpna by mohlo na Ukrajinu zamířit kolem 34 tisíc ruských dobrovolníků.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.

Ukrajinská armáda odolává té ruské mnohem lépe, než tušili západní i východní analytici. Velký pozitivní vliv na její bojeschopnost měly nedávné reformy – ty učinily ze zastaralého vojska moderní armádu.

Ze strachu z bojů někteří Ukrajinci svoji zemi opouští. Velká část z nich míří na Slovensko, Polsko a také do Česka. Na hraničních přechodech se tvoří dlouhé fronty. Ukrajinské úřady vrací zpět muže, kterých se týká všeobecná mobilizace. Napadenou zemi již opustily desetitisíce uprchlíků.

V pátek nad ránem otřásly Kyjevem mohutné exploze, podle představitelů ministerstva vnitra byl nad metropolí sestřelen ruský letoun. Rusko podle prezidenta Volodymyra Zelenského pokračuje v raketových útocích na Kyjev a do města vstoupily sabotážní jednotky, invazní vojska se ale podařilo zastavit z většiny směrů. Sirény ráno zněly i ve Lvově. Zelenskyj nařídil všeobecnou mobilizaci. Po dobu válečného stavu tak nesmějí zemi opustit muži ve věku od 18 do 60 let. V projevu prezident prohlásil, že Ukrajina zůstala proti Rusku sama a západní sankce označil za nedostatečné.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.

Všeobecná mobilizace československé armády ukázala před 80 lety připravenost statisíců Čechů a Slováků postavit se hrozbě ze strany nacistického Německa se zbraní v ruce. Po týdenním vzedmutí vlasteneckého odhodlání, které nastalo po 23. září 1938, ale přišla mnichovská dohoda a s ní také konec nadějí. Konečné rozhodnutí pražské vlády podvolit se nátlaku velmocí a nebojovat vyvolává i po osmi dekádách smíšené pocity.

Československo ukázalo 20. května 1938 – přesně před 80 lety – odhodlanost bránit své hranice před rostoucí německou agresí. Za deštivé noci z pátku na sobotu začala v zemi částečná mobilizace, která tehdy překvapila nejen nacistické Německo. Vojáci spolu s příslušníky záloh dokázali během jednoho dne obsadit celé pohraničí. Tehdy ale ještě netušili, že o několik měsíců později ho budou potupně opouštět.