Mobilizace strana 3 z 4

Obliba ruského prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy poprvé od začátku invaze na Ukrajinu klesla k sedmdesáti procentům – hlavně kvůli vyhlášení částečné mobilizace. Někteří ruští opoziční politici ho již vyzvali k odstoupení. V pátek měl 70. narozeniny, ale oslavy byly střídmé.

Ve čtvrtek začne v Praze historicky první summit lídrů Evropského politického společenství. V pátek pak na neformálním jednání usednou zástupci Evropské unie. Politici budou oba dny debatovat i o situaci na Ukrajině, už ve středu Brusel schválil nový balík sankcí vůči Moskvě. Summitů se zúčasní i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O ekonomických sankcích, energetické krizi, ruské mobilizaci i hrozbě jaderné války mluvili v Událostech, kometářích.

Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.

Od spuštění invaze na Ukrajinu opustilo Rusko na osm set tisíc lidí, z toho po vyhlášení mobilizace to bylo odhadem až tři sta tisíc mužů. Velká část z nich míří do Turecka, které je pro některé z nich jen přestupní stanicí, ale mnozí si ho rovnou vybrali jako cílovou destinaci.

Ukrajinská území, která režim Vladimira Putina připojil po pseudoreferendech minulý týden k Rusku, se snaží opustit řada tamních obyvatel. Z Ruska se zároveň pokoušejí odejít někteří z těch, kterým hrozí mobilizace nebo kteří už k ní dostali povolávací rozkaz. Zatímco Putin oslavoval nelegální připojení ukrajinských regionů, z jeho země už uteklo minimálně čtvrt milionu lidí. „Téměř každý přemýšlí buď o tom, jak opustit Rusko, nebo jak se v něm schovat, aby ho nenašla policie,“ říká ruský bloger Anton Kravcov, který utekl do Kazachstánu. Pro Reportéry ČT se tématem zabýval Ondřej Stratilík.

Ukrajinské jednotky pravděpodobně ve čtvrtek oblíčily Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Obráncům se podle institutu také podařilo přerušit poslední zásobovací trasy ruských jednotek. Kyjev uvedl, že Moskva posílá do oblasti špatně vycvičené a nově mobilizované vojáky. Komplikace v oblasti připustili i představitelé Ruskem dosazené okupační správy.

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Česká republika by podle prezidenta Miloše Zemana měla pomáhat Rusům, kteří ze země prchají před částečnou mobilizací. Zeman tak odmítl stanovisko ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který se dříve k jejich přijímání vyjádřil negativně a oznámil, že jde o „otázku bezpečnosti“. Český prezident to sdělil v rozhovoru pro televizní stanici CNN Prima News.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

První mobilizované Rusy už odvezly autobusy do středisek vojenské správy před tím, než je armáda vyšle na výcvik a na frontu na Ukrajinu, píše zpravodajský portál Meduza. V Burjatsku na ruském Dálném východě obcházeli náboráři podle Meduzy byty už v noci na čtvrtek a rovnou z nich odváděli muže. Podle serveru Tajga.info odjížděli první odvedenci hromadně také z Jakutska, další republiky ve východní části Ruska. Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin.

Dekret o částečné mobilizaci, který ve středu vydal ruský vůdce Vladimir Putin, je formulován tak neurčitě, že umožňuje ruským úřadům poslat na frontu prakticky kohokoliv. Vyhláška limity nezmiňuje a může poškodit reputaci režimu. I proto Putin nechává odpovědnost na ministerstvu obrany a regionech. Povolání do zbraně by mohlo sloužit i jako zastrašení proti odpůrcům Kremlu. Rusové očekávají, že elit se nedotkne.

Rusové, kteří utíkají z vlasti kvůli tomu, že se chtějí vyhnout odvedení na frontu, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Oznámil to ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v reakci na to, že ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.

Vyhlášení částečné mobilizace je podle expertů důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Než Rusko bude schopné rezervisty nasadit, potrvá to podle nich minimálně týdny, možná měsíce. Rusko chce povolat tři sta tisíc rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

V reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku svolali aktivisté na středeční večer celonárodní protesty. Po celé zemi už večer zatkla policie víc než 1200 demonstrantů. Letenky ze země se po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém svůj krok ohlásil, během dne zcela vyprodaly. Ruské aerolinie následně nařídily zastavit prodej letenek mužům ve věku od 18 do 65 let bez souhlasu ministerstva obrany.

Rusko vyhlásilo po měsících válčení na Ukrajině částečnou mobilizaci. Odezvu měl krok Moskvy i v některých zemích NATO, zejména v Litvě, která sousedí s Kaliningradskou oblastí – Vilnius zvýšil pohotovost sil rychlé reakce. V Česku jsou naopak reakce zatím čistě v politické rovině. Za bezpečnostní hrozbu představitelé státu krok Moskvy nepovažují.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

V jaderné elektrárně Temelín má do deseti let vzniknout malý modulární reaktor. Jde o pilotní projekt v Česku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj posílí bezpečnost a nezávislost české energetiky, která je ohrožena ruskou invazí na Ukrajinu. Fiala, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) podepsali smlouvu o vzniku společnosti South Bohemian Nuclear Park. Dalším z partnerů bude Ústav jaderného výzkumu Řež. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo neuvedl.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Několik osad v Luhanské oblasti stále zůstává pod kontrolou Ukrajiny. Spolupracovnici České televize Julii Netidovové to řekl šéf vojenské státní správy oblasti Serhij Hajdaj. Potvrdil také, že muže, kteří přistoupili na možnost mít pas samozvané republiky, ruská armáda povolává do služby. Opustit Luhanskou oblast je podle Hajdaje pro civilisty stále možné, nejbezpečnější variantou ale zůstává cesta přes Ruskou federaci.

Situace v Náhorním Karabachu se znovu vyostřuje. Ázerbájdžán podle agentury AFP oznámil, že ovládl několik pozic a zničil arménské cíle v této horské enklávě, o níž země naposledy svedla s Arménií válku v roce 2020. Vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci.