Ruský historik Andrej Zubov předpokládá, že pokud by zůstal ve vlasti, čekalo by jej buď mlčení, anebo vězení. „V Rusku teď pro mě žádná třetí cesta neexistuje,“ řekl Zubov novinářům v Brně, kde se po osmi letech vrátil k univerzitní výuce. Vyjádřil vděk Masarykově univerzitě za veškerou pomoc, díky které teď není uprchlíkem, ale hostujícím profesorem. Tématem přednášek jsou dějiny Ruska a příčiny jeho katastrof ve 20. století.
Současný režim v Rusku podle Zubova směřuje k autokracii a absolutismu, oživuje při tom nacionalismus 19. století. „Co bylo jen součástí historie, stává se znovu současností,“ uvedl Zubov. Opoziční aktivity jsou podle něj nyní v Rusku prakticky nemožné. Režim nepotřebuje myslící lidi, kteří znají dějiny své země a světa, potřebuje vojáky s vymytým mozkem připravené jít a zabíjet nevinné lidi, míní Zubov.
Zubov je expertem na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství, ruskou a srovnávací historii. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala ohlas a polemiky. V roce 2014 musel opustit Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě poté, co kritizoval ruskou politiku vůči Ukrajině, která vyústila v anexi Krymu.
V roce 2019 mu Masarykova univerzita udělila čestný doktorát. Už tehdy dostal nabídku přednášet v Brně, avšak odmítl s tím, že chce působit v Rusku. Přijel až letos, kdy už ve vlasti neviděl perspektivu a cítil bezprostřední hrozbu. Posledním impulzem podle něj byla mobilizace v Rusku, spojená s výraznou změnou rétoriky a přitvrzením propagandy.
Agresivita v ruských médiích vzrostla
„Každý pocítil, že Rusko válku nevyhrává, že ji krok za krokem prohrává. Proto agresivita v médiích a politických kruzích vzrostla,“ konstatoval Zubov. Jak dlouho v Česku zůstane, neví. Aktuální přednáškový cyklus potrvá šest týdnů. Pokud se situace v Rusku změní a tamní režim zkolabuje, pokládá Zubov za svou povinnost vrátit se do vlasti. Pokud návrat nebude možný, rád by se dohodl na další spolupráci v Brně, případně jinde v Česku. „Preferuji zůstat zde,“ zdůraznil.
„Jako demokratická instituce přirozeně odmítáme princip kolektivní viny a v duchu odkazu duchovního otce naší univerzity T. G. Masaryka jsme v rámci našich možností připraveni pomáhat všem, kteří si pomoc zaslouží,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Připomněl, že škola už dříve nabídla pomoc běloruským i ukrajinským studentům a akademikům.
