Kritika

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek chce prezidentovi Petru Pavlovi vysvětlit své kauzy, které jsou podle něj „spíš mediální“. Konkrétní argumenty možná podloží i dokumenty, doplnil Turek. Podle informací ČT Turek nadále odmítá, že by všechny jemu připisované kontroverzní příspěvky na sociálních sítích byly autentické. Prezident Pavel už v pondělí řekl, že pokud Turek nevysvětlí vše, co se kolem něj děje, není vhodnou osobou na post ministra.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Nově zvolená poslankyně za SPD Irena Němcová čelí podezření z plagiátorství. Zhruba polovinu diplomové práce měla zkopírovat z dříve napsaných odborných textů, zjistil web iRozhlas. Dokládá to analýzou experta na odhalování plagiátů Jana Macha z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Takovýto rozsah zkopírování cizích děl je výjimečný, ojedinělý,” uvedl pro server. Poslankyni zpětně zkritizovala i vysoká škola, ve které v roce 2008 Němcová svou práci obhájila. Radní Hradce Králové poslankyni a opoziční hradeckou zastupitelku následně odvolali z komise rady pro výchovu a vzdělávání.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Východní křídlo Bílého domu bylo ve čtvrtek zcela zdemolováno, aby ustoupilo plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu rozlehlého tanečního sálu, informovala agentura AP. Trump dříve tvrdil, že projekt nenaruší budovu prezidentského sídla. Ve středu však řekl, že bude třeba strhnout celé východní křídlo a že projekt tanečního sálu, který má rozlohou o více než polovinu předčit hlavní budovu Bílého domu, bude stát 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun) oproti dříve uváděným 200 milionům dolarů.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) začala stíhat prominentní exilové kritiky režimu Vladimira Putina. Jde o Michaila Chodorkovského a další známá jména, která založila ruskou protiválečnou komisi. FSB je viní z terorismu s cílem vyvolat v Rusku převrat. Moskva trestním stíháním i jinou úřední šikanou dokáže nepohodlným lidem, kteří utekli za hranice, výrazně znepříjemnit život. Pocítili to už mnozí politici, advokáti, podnikatelé, novináři nebo umělci.

Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance Filipa Turka (za Motoristy) a jednání této strany. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77, například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo režisérky Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

Vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn v pátek rezignoval na svůj post. Svůj úkol vzhledem k přiděleným zdrojům a podpoře považuje za splněný v nejlepší proveditelné míře, uvedl. Foltýn byl často terčem kritiky politiků z hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby. Svůj konec v roli koordinátora však plánoval bez ohledu na výsledky voleb.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

Americká stanice ABC pozastavila „na neurčito“ vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP. Krok televize přivítal prezident Donald Trump, který Kimmela označil za břídila. Později dodal, že byl vyhozen pro „nedostatek talentu“.

Peloton cyklistů na španělské Vueltě kvůli propalestinským demonstrantům, kterým se nelíbila účast izraelského týmu, nedokončil ani poslední etapu. Provizorně pak proběhl také ceremoniál – místo centra Madridu se odehrál na hotelovém parkovišti. Situaci nepomohla ani přítomnost patnácti set policistů. Socialistický premiér Pedro Sánchez označuje počínání židovského státu v Pásmu Gazy za genocidu a netajil se sympatiemi k aktivistům, kteří průběh letošního závodu opakovaně narušili. Sánchez si za svůj postoj vysloužil kritiku nejen od izraelského ministra zahraničí Gideona Saara, ale také od španělských opozičních politiků.

Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší čelil v Senátu kritickým otázkám o svém přístupu k očkování a také k odvolání šéfky Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které patří mezi nejdůležitější zdravotnické úřady ve Spojených státech. Dotazování v horní komoře Kongresu se odehrálo v době, kdy sílí výzvy k rezignaci ministra, který je známým kritikem očkování.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

Německé ministerstvo vnitra by mohlo v budoucnu využívat americký sledovací systém Gotham vyvinutý společností Palantir a financovaný CIA. Propojit má policejní databáze a díky tomu účinněji postihovat zločin, včetně terorismu. Lidskoprávním aktivistům se ale nelíbí vazby americko-německého šéfa Palantiru Petera Thiela na administrativu Donalda Trumpa.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Ukrajinou zmítá největší vnitropolitická krize od nástupu Volodomyra Zelenského do funkce. Snahou podřídit protikorupční instituce Kyjevu vyvrcholil spor mezi donucovacími orgány loajálními vůči hlavě státu a úřady, jež vznikly po pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kritici se obávají zneužití moci a příklonu k autoritářství. Prezident pod tlakem veřejnosti i EU ohlásil nový návrh zákona, jenž zachová nezávislost protikorupčních orgánů.