Kritika

Americký prezident Donald Trump v kampani sliboval, že postaví Spojené státy „na první místo“. Vidina toho, že prezident se bude věnovat domácímu dění, rezonovala mezi jeho stoupenci. Čelní představitelé hnutí MAGA po operaci ve Venezuele, odstranění autoritáře Nicoláse Madura a slovech o americkém „řízení“ latinskoamerické země otočili. Útok odsoudili především ti, kteří se s Trumpem už dříve dostali do otevřeného sporu. Průzkumy naznačují, že voliči z tvrdého jádra jsou skeptičtější.

Členové Kongresu za Demokratickou stranu obvinili republikány ze snahy o přepsání dějin v souvislosti s útokem na Kapitol, od kterého v úterý uplynulo pět let. Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu k republikánům vpád svých stoupenců do sídla Kongresu zmínil jen okrajově, avšak Bílý dům spustil nové webové stránky, které události toho dne vykládají z pohledu prezidenta, navzdory faktům.

Útok na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země. Šéf diplomacie USA Marco Rubio to řekl stanicí ABC News. Podle některých zákonodárců vojenská akce, včetně únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva.

Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro, jehož v pondělí zadržely americké síly, se podle OSN držel u moci volebními podvody, porušováním lidských práv a masivní korupcí. Třiašedesátiletý politik si vystavěl kariéru na odkazu svého předchůdce prezidenta Huga Cháveze. Jeho nárok na funkci prezidenta zpochybňuje nejen venezuelská opozice, ale i mezinárodní společenství.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Na řece Polečnici stále chybějí protipovodňová opatření, která by ochránila Český Krumlov. Přítok Vltavy tak opakovaně zaplavuje údolí. Místní lidé i firmy proto budují vlastní zábrany. Správce toku teď alespoň odstranil škody, které v korytě napáchala loňská velká voda. Místy odstranili nánosy ze dna, které sem povodeň nanosila loni v září, nebo vyspravili utržené břehy. Postup těchto prací ale zase kritizují rybáři.

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek chce prezidentovi Petru Pavlovi vysvětlit své kauzy, které jsou podle něj „spíš mediální“. Konkrétní argumenty možná podloží i dokumenty, doplnil Turek. Podle informací ČT Turek nadále odmítá, že by všechny jemu připisované kontroverzní příspěvky na sociálních sítích byly autentické. Prezident Pavel už v pondělí řekl, že pokud Turek nevysvětlí vše, co se kolem něj děje, není vhodnou osobou na post ministra.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Nově zvolená poslankyně za SPD Irena Němcová čelí podezření z plagiátorství. Zhruba polovinu diplomové práce měla zkopírovat z dříve napsaných odborných textů, zjistil web iRozhlas. Dokládá to analýzou experta na odhalování plagiátů Jana Macha z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Takovýto rozsah zkopírování cizích děl je výjimečný, ojedinělý,” uvedl pro server. Poslankyni zpětně zkritizovala i vysoká škola, ve které v roce 2008 Němcová svou práci obhájila. Radní Hradce Králové poslankyni a opoziční hradeckou zastupitelku následně odvolali z komise rady pro výchovu a vzdělávání.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Východní křídlo Bílého domu bylo ve čtvrtek zcela zdemolováno, aby ustoupilo plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu rozlehlého tanečního sálu, informovala agentura AP. Trump dříve tvrdil, že projekt nenaruší budovu prezidentského sídla. Ve středu však řekl, že bude třeba strhnout celé východní křídlo a že projekt tanečního sálu, který má rozlohou o více než polovinu předčit hlavní budovu Bílého domu, bude stát 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun) oproti dříve uváděným 200 milionům dolarů.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) začala stíhat prominentní exilové kritiky režimu Vladimira Putina. Jde o Michaila Chodorkovského a další známá jména, která založila ruskou protiválečnou komisi. FSB je viní z terorismu s cílem vyvolat v Rusku převrat. Moskva trestním stíháním i jinou úřední šikanou dokáže nepohodlným lidem, kteří utekli za hranice, výrazně znepříjemnit život. Pocítili to už mnozí politici, advokáti, podnikatelé, novináři nebo umělci.

Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance Filipa Turka (za Motoristy) a jednání této strany. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77, například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo režisérky Olga Sommerová, Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

Vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn v pátek rezignoval na svůj post. Svůj úkol vzhledem k přiděleným zdrojům a podpoře považuje za splněný v nejlepší proveditelné míře, uvedl. Foltýn byl často terčem kritiky politiků z hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby. Svůj konec v roli koordinátora však plánoval bez ohledu na výsledky voleb.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

Americká stanice ABC pozastavila „na neurčito“ vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP. Krok televize přivítal prezident Donald Trump, který Kimmela označil za břídila. Později dodal, že byl vyhozen pro „nedostatek talentu“.