Válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

Předejít konfliktu s Ruskem nemůže domluva, ale pouze odstrašení, Rusko musí vidět schopnosti i vůli se bránit. Na konferenci „Připraveni k boji?“ to řekl náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná. Řehka také zdůraznil nutnost nadále podporovat Ukrajinu.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

Státy Visegrádské skupiny (V4) se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) shodly na společné deklaraci o podpoře Ukrajiny v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Uvedla to na závěr dvoudenního summitu ministrů obrany V4 v Praze. Její maďarský protějšek Kristóf Szalay-Bobrovniczky řekl, že Budapešť nepošle Kyjevu vojenskou pomoc, napadenou zemi ale bude dál zásobovat humanitárními dodávkami. Ke schůzce se připojili také zástupci dalších států střední Evropy a západního Balkánu.

Nástup zimy znamená pro válkou svíranou Ukrajinu poměrně složité období, přičemž z pohledu vojenských operací můžou zamrzlé řeky nebo bahno představovat jistou příležitost pro obě strany. Zima na Ukrajině je oproti té středoevropské obecně dost odlišná. A projevuje se to i v předpovědi na tu letošní.

Od začátku současné blízkovýchodní války uběhly dva měsíce. Zahájilo ji 7. října ráno palestinské teroristické hnutí Hamás a další skupiny nečekaným útokem na Izrael. Odpovědí byly letecké údery na Pásmo Gazy a koncem října i pozemní invaze s cílem zničit Hamás. Jaká budoucnost čeká Gazu a Izrael, je zatím nejasné.

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého proruského ukrajinského poslance Illju Kyvu, který otevřeně podpořil ruskou agresi a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. V okupovaném Luhansku pak SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala kolaboranta Oleha Popova, člena „parlamentu“, který v oblasti zřídili okupanti.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Česko může podpořit Izrael na mezinárodní úrovni, zejména v Evropské unii, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podpora židovského státu byla také jedním z účelů návštěvy této země, na kterou se vydal s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Zároveň měli možnost na vlastní oči vidět následky útoku teroristického hnutí Hamás.

Rusko propustí další šestici ukrajinských dětí a umožní jim návrat k rodinám. Učiní tak na základě dohody zprostředkované Katarem, informoval v úterý list The Washington Post (WP) s odkazem na katarské úřady. Děti, které podle zdrojů listu pobývaly u příbuzných v Rusku a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, se nyní domů vrací přes Moskvu a Bělorusko.

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

I přes pokračující ruské ostřelování se Ukrajinci pouštějí do oprav svých domů. Pomoci jim mají také státní programy na obnovu. V Mykolajivu a jeho okolí si žádost podalo skoro pět tisíc lidí. Řada z nich ale naráží na administrativní problémy – třeba když v troskách ztratili své doklady. Situaci na místě mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Z války se vrátil bez ruky, nohu mu po dvou desítkách operací zachránili v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Příběh pětačtyřicetiletého muže, bojovníka od Bachmutu, zastupuje ty Ukrajince, kteří dlouhodobě žijí v Česku a odjeli svou zemi bránit před Rusy.

Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že země se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.

Několikadenní klid zbraní na Blízkém východě skončil, podle Izraele teroristé z Hamásu nedodali seznam dalších rukojmí k propuštění. Boje znovu propukly naplno, pokračují ale i jednání o příměří. Bývalý agent Mosadu, novinář a spisovatel Gad Šimron v Událostech, komentářích sdělil, že podle něj bude Hamás z většiny zničen, po čemž prý volá i umírněný arabský svět.

Izraelské vojákyně se podle izraelské armády zapsaly do historie jako první členky obrněných posádek v Izraeli, a dost možná na celém světě, které se zúčastnily ostrých bojů. V rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Channel 12 z minulého týdne zmíněné vojákyně hovořily o tom, jak se 7. října řítily v tancích po hlavních silničních tazích, aby se dostaly do některé z dvacítky obcí na jihu Izraele, které se toho rána staly terčem masivního útoku teroristického palestinského hnutí Hamás. Objevují se ale také zprávy o tom, že jiné vojačky, které před útokem varovaly, jejich nadřízení neposlouchali.

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izraelci se po útoku Hamásu postupně vracejí do svých domovů u hranic s Gazou – někteří z nich ovšem nemají kam. V kibucech nalézají vypálené domy a ve vzpomínkách znovu prožívají hrůzy 7. října. Řadě z nich navíc teroristé povraždili příbuzné. Obnova kibuců bude nákladná, pomoc slíbilo třeba Německo. Do zničených domovů se vracejí během příměří i palestinští civilisté v Pásmu Gazy.

V březnu viděla celá Ukrajina video, na kterém ruští vojáci zastřelili neozbrojeného ukrajinského vojáka. Jeho poslední slova byla „sláva Ukrajině“. Z Oleksandra Matsievského se stal hrdina a symbol odporu proti ruské okupaci. Teď mu v jeho rodišti odhalili sochu. Odkaz zabitého vojáka ale sahá daleko za hranice města.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.