Válka

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě zemřelo nejméně sto severokorejských vojáků včetně vysoce postavených důstojníků a dalších tisíc jich utrpělo zranění. Oznámil to jihokorejský poslanec I Song-kwon s odkazem na informace tajných služeb Soulu. Mluvčí ministerstva zahraničí KLDR odmítl kritiku Západu a označil spojenectví s Moskvou za velmi efektivní v odstrašování USA a jejich spojenců.

Rusko v posledních třech dnech zesílilo protiofenzivu v Kurské oblasti na západě země, do bojů nasazuje i tisíce severokorejských vojáků. Oznámil to velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jednotky KLDR podle něj utrpěly značné ztráty, Rusko o nich ale mlčí a podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Celkovou situaci na frontě dlouhé přes tisíc kilometrů označil Syrskyj za složitou.

Konec vlády Bašára Asada znamená podle expertů velkou ránu pro působení Ruska v Africe, kam Putinův režim posílá žoldnéře na pomoc autoritářským režimům za přístup k nerostnému bohatství a možnost oslabit vliv Západu. Další kroky Moskvy zřejmě povedou do Libye a Súdánu, základny v Sýrii ale představují pro Kreml nenahraditelný ideál, upozorňují odborníci. Jak se k otázce budoucnosti ruských sil v zemi postaví vládnoucí syrští rebelové, přitom není jasné.

Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to v pondělí uvedl český prezident Petr Pavel. Řekl také, že na míru pro Ukrajinu se V4 shodne, cesty k němu se mohou lišit.

Skoro čtyřicet procent Rusů je přesvědčeno, že Moskva může oprávněně použít v průběhu války na Ukrajině jaderné zbraně. Vyplývá to z průzkumu nezávislého centra Levada. Novou jadernou doktrínu, jež rozšiřuje možnosti nasazení atomového arzenálu, schválil letos v listopadu ruský vládce Vladimir Putin.

Rusko v noci na sobotu opět ostřelovalo ukrajinské území pomocí útočných dronů. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, dalších šest bylo zraněno, sdělily místní úřady. Poškozeny byly tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik aut. Rusové jsou navíc jen 1,5 kilometru od strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti, uvedl web DeepState, blízký ukrajinské armádě. Naopak Kyjev vyslal drony na město Orel a Krasnodarskou oblast na jihu Ruska.

Ruské síly jsou kilometr a půl od ukrajinského města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Dle ruských válečných blogerů postupují jižně od města, které je důležitým železničním a silničním uzlem. Postup okupantů připustila i ukrajinská armáda. Pád Pokrovsku by pro obránce znamenal jednu z největších ztrát za poslední měsíce. Strategicky významný bod se mezitím proměnil v město duchů.

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Na Moskvu začínají tvrdě dopadat západní sankce a problémy související s fungováním válečné ekonomiky, prohlásil pro ČT datový ekonom Petr Bartoň. Podle něj doteď ruské hospodářství jakž takž fungovalo, protože jelo do značné míry „na setrvačnost“. Bartoň si ale myslí, že komplikace jsou pro zemi už natolik velké, že dost možná vydrží vést válku proti Ukrajině jako dosud jen dalšího tři čtvrtě roku.

Už patnáct let pomáhá v Česku i cizině hlavně před Vánoci dobročinný projekt Skutečný dárek. Loni oslovil na jedenáct tisíc lidí, kteří věnovali přes 21 milionů korun. Pomocí certifikátu dárci přispějí na jídlo, zdraví nebo vzdělání. Nově charita přednostně míří na děti nebo na oblasti postižené povodněmi. Letos poprvé mohou dárci podpořit například duševní zdraví dětí. „Více narážíme na to, že mají psychické problémy a nejsou schopni jim pomoci rodiče,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Záběry z dronu ukazují zničený přístav v syrské Latákii, na který po pádu režimu Bašára Asada zaútočila izraelská armáda. Ta uvedla, že provedla více než 350 úderů na vojenská letiště, místa výroby zbraní, bojových letadel a raket. Izraelské rakety zasáhly v přístavu Latákie patnáct syrských lodí. Podle ní bylo cílem zničit strategickou armádní techniku, která by se mohla dostat do rukou povstaleckých skupin, které svrhly Asadův režim. Mnohé z nich vyrostly z hnutí napojených na al-Káidu či organizaci Islámský stát.

Čínští archeologové objevili tři tisíce let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan. Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam už pro starověkou civilizaci království Šu z doby bronzové. Hedvábí se podle vědců používalo k rituálům, při kterých mělo dojít ke spojení mezi zemí a nebem.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Rusko v pátek zaútočilo balistickou raketou na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, zahynuli dva lidé a dalších sedmnáct je zraněných. Deset lidí zase zabil ruský úder v Záporožské oblasti, píše agentura Reuters. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda útoky odsoudil a prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin o mír nestojí.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.

Syrská armáda oznámila, že ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá, kam pronikli povstalci pod vedením džihádistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Vojáci poté ustoupili, píše AFP. Džihádisté oznámili, že osvobodili stovky vězňů. Rebelové postupují, přestože síly syrského vládce Bašára Asada zahájily protiofenzivu. Podle ukrajinské rozvědky Rusko posílá do Sýrie na pomoc režimu v Damašku žoldáky, nejspíš z Afrického sboru.

Do Česka přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba, sdělil mluvčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Podle státního provozovatele ropovodů, společnosti Mero, není zásobování ohroženo, pokračují dodávky západní cestou a jsou připraveny zásoby ze státních rezerv. Většina států EU přestala ruskou ropu kupovat po začátku invaze na Ukrajinu, ve čtvrtek 5. prosince skončí výjimka pro Česko. Zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška se domnívá, že Rusko dovoz suroviny přerušilo schválně.

Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes deset let brání ruské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun). Při ruském úderu na západoukrajinský Ternopil zemřel nejméně jeden člověk.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

Nemají v rukou zbraně, ale přesto tvoří přední linii v boji proti ruskému teroru. Úkolem pracovníků ukrajinských elektráren je nepřetržitě zajišťovat dostatek energie pro miliony lidí po celé zemi. Stejně jako v předchozích dvou zimách přitom ruští agresoři soustřeďují své údery právě na civilní infrastrukturu.

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

„Svět se stal nebezpečnějším. Vidíme, že se znovu zažehává studená válka,“ míní jeden z nejuznávanějších vojenských expertů Eeben Barlow. Zkušený armádní veterán z Jihoafrické republiky přijel do Prahy na konferenci o dezinformacích a jejich vlivu v Africe. Pro Události, komentáře poskytl rozhovor na téma globální bezpečnosti či aktuálních válek.