Válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní konferenci o přispění českých firem k poválečné obnově Ukrajiny řekl, že tuzemské firmy jsou zapojeny do stovek konkrétních projektů či dodávek. „Pomáháme Ukrajině, peníze zároveň pomáhají českým firmám růst,“ prohlásil předseda vlády s tím, že tuzemské společnosti svou kvalitou dokáží zaujmout i zahraniční subjekty.

Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.

Válka s Ruskem se stále silněji promítá v poklesu porodnosti na Ukrajině. Už před plnohodnotnou ruskou invazí se snižovala o sedm procent ročně, teď se ale situace zhoršuje, hlavně poblíž frontové linie. Třeba v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti se v roce 2022 narodilo 570 dětí, loni už jen 370 – třetina z nich v krytu. Situaci v místní porodnici mapovala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové ortodoxní koaliční partnery. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Ruská agresivní válka na Ukrajině stále rozděluje miliony rodin. Julie Maximenková s dětmi uprchla do Česka hned na začátku otevřené invaze. Její manžel Serhij Maximenko od té doby brání zemi v první frontové linii. Nyní dostal dovolenou a poprvé přijel rodinu navštívit. S rodinou natáčel štáb ČT24.

Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského vůdce Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem uvedl, že dohoda mezi Ruskem a Severní Korejí podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda. Ze Severní Koreje odjel Putin do Vietnamu, s nímž chce také posílit vztahy.

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

Ukrajinská armáda už disponuje několika rotami, které ovládají takzvané pozemní bezpilotní systémy. Ty slouží k evakuaci, odminování nebo k útoku. Tamní ministerstvo obrany už schválilo nasazení patnácti robotických platforem, další modely jsou ve fázi testování. S jejich operátory natáčela v Mykolajivské oblasti zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Už téměř týden pokračuje těžké ostřelování mezi izraelskou armádou a teroristickými silami libanonského hnutí Hizballáh. Jde o vůbec nejhorší eskalaci od vypuknutí války mezi židovským státem a teroristickým Hamásem z Pásma Gazy. Na hranici Izraele a Libanonu tak hrozí vypuknutí otevřené války.

Desítky státníků o víkendu hledají ve Švýcarsku společnou vizi, jak se dobrat ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině čelící ruské agresi. Na summit se vypravila i čtyřiatřicetiletá Ukrajinka Svitlana Bilousová. Světu chce říct o svém manželovi, který je pohřešovaný po bojích na frontě, a orodovat u světových lídrů, aby víc zatlačili na Moskvu. V ruském zajetí zůstávají podle Kyjeva tisíce Ukrajinců, a to i z řad civilistů.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Mezi 24 účastníky fotbalového mistrovství Evropy je i tým Ukrajiny. Na turnaji ho budou pohánět nejen sportovní ambice, ale také zodpovědnost za svou zemi, která už přes dva roky strádá válkou.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Ukrajina by podle výroků předních politiků potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Podmínky mobilizace se v poslední době zpřísnily, včetně trestů pro odpírače. Pomoci mají vstupní náborová centra, která dobrovolníkům umožňují se přihlásit k jednotkám podle vlastní volby. Zatím této možnosti využilo šest tisíc lidí.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Zbrojovkou společnosti Mesko ve městě Skaržysko-Kamienna ve středním Polsku otřásl výbuch. Informovala o tom rozhlasová stanice RMF FM. V části podniku vyrábějícího palivo do raket následně vypukl požár, který už se podařilo uhasit. Na místě zemřel jeden člověk. Příčinu exploze vedení podniku nezná. Firma dodávala výzbroj polské armádě a některé své výrobky posílala i ukrajinským vojákům.

Izraelská armáda osvobodila čtyři živá rukojmí z Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy. Tři muže a jednu ženu unesli palestinští teroristé loni 7. října z hudebního festivalu. Tiskový úřad Hamásu uvedl, že při těchto operacích zemřelo nejméně 210 Palestinců a zhruba čtyři sta dalších bylo zraněno, čísla nelze nezávisle ověřit.

Válku na Ukrajině charakterizuje bezprecedentní nasazení dronů. Malé dálkově řízené stroje jejich operátoři dříve využívali k závodům. Mají kamery, které přenášejí pilotům obraz. Na frontách sledují pohyby nepřítele, slouží k navádění dělostřelectva a mohou i ničit cíle. Aby jich mohla Ukrajina nasadit ještě víc, školí na pilotování i ženy.