Válka

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Ceny ropy ve středu výrazně klesají po zprávě, že Spojené státy zaslaly Íránu patnáctibodový plán směřující k ukončení války na Blízkém východě. To zvýšilo naděje na příměří, které by mohlo zmírnit narušení dodávek v regionu, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent klesla pod psychologickou hranici sto dolarů za barel. Konflikt se podle analytiků projeví vyššími cenami potravin.

Izraelsko-americkou válku s Íránem silně prožívá židovská komunita v islámské republice. Někteří viní ze situace Teherán, jiní naopak nábožensky konzervativní vládu v Jeruzalémě. Řada emigrantů v Izraeli mluví o strachu kontaktovat své íránské příbuzné, aby nebyli obviněni ze spiknutí. Doufají ve změnu režimu, zároveň však sdílí obavy z nových represí. Izrael a Írán přitom v minulosti bývali spojenci – a to celé dekády.

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.

Spojenci z NATO jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zbabělci, protože nechtějí pomoci Americe se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Jednalo by se přitom o jednoduchý vojenský manévr, který by pro ně představoval jen malé riziko, míní Trump. Alianci bez USA označil za papírového tygra. NATO je obranná aliance. K uzavření Hormuzského průlivu vedl útok USA a Izraele na Írán.

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.

Pozornost světa se kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu odklonila od Pásma Gazy, na které silně doléhá krize v regionu. Uzavřené hraniční přechody, omezená humanitární pomoc, zdražování i pokračující izraelské útoky berou Palestincům víru v naplnění mírového plánu. Hamás mezitím upevňuje moc ve své části enklávy. Přituhuje i na okupovaném Západním břehu, kde bují násilí ze strany radikálních židovských osadníků.

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.

Libanon čelí vnitřní uprchlické vlně. Kvůli válce, kterou tam minulý týden proti Izraeli rozpoutalo teroristické hnutí Hizballáh, už musel svůj domov opustit každý osmý obyvatel Libanonu. Několik set lidí se nyní tísní i v budově v centru historického města Saida. Nemocnice jsou přeplněné a úřady hovoří o krizi lékařské péče, zjistil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Při izraelském úderu na zdravotnické středisko v jiholibanonském městě Burdž Kalavíja zahynulo v noci na sobotu nejméně dvanáct zdravotníků, uvedlo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Letectvo židovského státu v odvetě za útoky teroristického hnutí Hizballáh každý den útočí na cíle na území Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přímým jednáním o příměří. Podle izraelského deníku Ha’arec by je představitelé Izraele a Libanonu měli v příštích dnech zahájit.

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.

Americký ministr obrany Pete Hegseth při brífinku v Pentagonu uvedl, že íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy nejsou k dispozici. Podle Hegsetha bylo při americko-izraelských úderech v Íránu zasaženo na patnáct tisíc cílů, armáda židovského státu hovoří o až pěti tisících Izraelem zabitých členech íránských ozbrojených složek. Teheránem v pátek podle zdrojů otřásl mohutný výbuch.