Válka

Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost než se bránit, napsal ve středu Pezeškján na síti X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.

Bojiště na Ukrajině se za poslední rok stalo pro obě strany zcela přehledným. Klasické útočné operace klesly na minimum, klíčové je masivní nasazení dronů, a tedy i jejich rozvoj. Ukrajina jen v lednu tohoto roku nasadila drony ve více než sedmi tisících misí, především pro logistické úkoly na frontě. Štáb ČT natáčel nedaleko bojové linie v Záporožské oblasti.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.

Řada západních zemí vnímá ruskou invazi na Ukrajinu nejen jako neospravedlnitelné porušení mezinárodního práva, ale také jako ohrožení vlastní bezpečnosti. Mnohé se proto rozhodly podpořit napadenou zemi vojensky i humanitárně a potrestat Rusko sankcemi. Přehled těchto kroků ukazují následující infografiky.

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

Blížící se čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomene v Česku řada akcí. Například v sobotu se sejdou lidé v Praze na Staroměstském náměstí, shromáždění se zúčastní i prezident Petr Pavel. V Hradci Králové si budou moct zájemci vyzkoušet pletení maskovacích sítí, v Liberci symbolicky ozdobí Strom Naděje. Chybět nebudou ani benefiční koncerty, výstavy, filmy i každoroční speciální vysílání Operace Naděje pořádané organizací Dárek pro Putina.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Ukrajinské armádě se minulý týden dařilo na některých úsecích fronty postupovat. Web Kyiv Post s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že obránci dokázali osvobodit jedenáct vesnic. O postupu ukrajinských sil informovala i agentura AFP. Někteří analytici se domnívají, že za vojenskými úspěchy Kyjeva stojí především problémy s internetovým systémem Starlink, které v únoru zaznamenala ruská armáda.

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily nejméně dvanáct Palestinců, píše agentura AFP citující civilní ochranu v části enklávy ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že reagovala na porušení příměří ze strany Hamásu a že údery byly přesně cílené.

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.