Válka strana 5 z 5

Izrael volá po zpřísnění mezinárodních sankcí proti Íránu, hlavně v oblasti vývoje raketových projektů. Spojené státy už nová opatření plánují, jednat o nich má Kongres. Západní spojenci zároveň odrazují židovský stát od vojenské odpovědi na útok Íránu. Útok Teheránu z noci na neděli ovšem vystavil zvýšenému riziku beduínské obyvatele.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v pěti oblastech Ukrajiny, dle úřadů poškodilo dvě tepelné elektrárny firmy DTEK. Trypilskou elektrárnu jižně od Kyjeva Rusové úplně zničili. Už v noci přišlo hlášení o vzletu nejméně sedmi strategických bombardérů Tu-95MS. Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov hlásil minimálně deset zásahů kritické infrastruktury, bez elektrického proudu tam je dvě stě tisíc lidí. Ruský útok zaměstnal i Polsko. To oznámilo, že aktivovalo vše potřebné k ochraně svého vzdušného prostoru. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj apeloval na spojence, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu.

Kdyby hnutí ANO neřešilo ve sněmovně údajné korupční kauzy vládní koalice, popřelo by samo sebe a rozhněvalo své voliče, prohlásil v Interview ČT24 místopředseda ANO Karel Havlíček. Přirovnal kroky opozice ke krokům současné vládní koalice ve věci kauz předsedy ANO Andreje Babiše.

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jí podařilo poškodit ruskou raketovou loď Serpuchov kotvící na základně v Kaliningradské oblasti. Na lodi vypukl požár, který údajně zcela zničil její komunikační systémy i automatiku. Obnova bojeschopnosti plavidla podle Ukrajinců potrvá „dlouho“. Rusko se k události zatím nevyjádřilo. Tvrzení válčících stran nelze v podmínkách otevřeného konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Přes dva roky bojují po boku ukrajinských vojáků i někteří Češi. Povolení přidat se k obráncům jich od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana dostalo přes 150. Do budoucna by se ale počet Čechů bojujících za Ukrajinu mohl zvýšit. Kancelář současné hlavy státu chce ve spolupráci s ministerstvy upravit proces udělování souhlasu, aby byl flexibilnější. Redaktorka ČT Darja Stomatová natáčela s dvěma českými dobrovolníky na Ukrajině.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Ukrajina prohraje válku s Ruskem, pokud pro ni americký Kongres neschválí další balík pomoci, prohlásil podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez podpory z USA podle něj bude pro bránící se zemi nejen těžké zvítězit, ale dokonce přežít. Schválení podpory ve výši šedesáti miliard dolarů (1,4 bilionu korun) už několik měsíců brání především americké vnitropolitické spory.

Maďarský premiér Viktor Orbán pogratuloval slovenskému předsedovi sněmovny Peteru Pellegrinimu k vítězství v prezidentských volbách. Jde podle něj o vítězství zastánců míru v Evropě. Blahopřání vzkázal i polský prezident Andrzej Duda. Polská média nicméně píší, že Pellegriniho zvolení patrně nevěstí nic dobrého pro Ukrajinu, která se s pomocí Západu brání ruské invazi. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen svou gratulaci zveřejnil na síti X.

Zdroje v bezpečnostních službách SBU a HUR podle ukrajinských médií tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly v noci na pátek ruské letouny na základnách Morozovsk, Engels-2 a Jejsk. Nejméně osm ruských strojů zničily a dalších jedenáct poškodily, tvrdí tyto zdroje. Ruský útok zabil nejméně čtyři lidi v Záporoží a dalších více než dvacet zranil, uvedla oblastní správa. Okupanti zřejmě opět použili takzvaný „dvojitý úder“, tedy zaútočili opakovaně poté, co se na místo sjeli záchranáři.

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.

Severoatlantická aliance ve čtvrtek slavila 75 let od svého založení. Podle velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského během několika let prošla podstatnou změnou v oblasti vojenských schopností a připravenosti na válku a zároveň našla politickou jednotu. „Nejsou tu mezery, ve kterých by mohlo Rusko či jiní najít prostor na páchání nepravostí,“ řekl v pořadu Události, komentáře. NATO je dle bývalého velvyslance Česka při NATO Karla Kovandy v dobrém stavu i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nebýt jí, Aliance se dle něj nevzchopí a neuvědomí si původní účel své existence. Landovský v pořadu také oznámil, že po odchodu z postu velvyslance povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Dřívější silnicí smrti nyní pulzuje nový život. Vznikl i nový park, kde lidé vzpomínají na oběti, které tenkrát ležely na asfaltu. Ukrajina si nyní připomíná dva roky od osvobození města Buča. A zároveň od chvil, kdy byly objeveny válečné zločiny, které zde Rusové spáchali.

Technici v Temelíně vyrobili speciální bezpečnostní kabel na výztuhu budovy kolem jaderného reaktoru. Ten pomůže kolegům z jaderné elektrárny Rovenská na severozápadě Ukrajiny. Dopravu i výrobu zařízení platí ministerstvo energetiky USA.

Ruská vojska mohou prolomit frontové linie v podstatě, kdekoli se rozhodnou, řekli bruselskému webu Politico anonymně ukrajinští důstojníci, podle nichž je blízká budoucnost jejich země ponurá. Západní zbraně podle armádních činitelů přicházejí pozdě a v současné situaci už vojákům nepomůže ani masivní pomoc ze strany Spojených států. Podle jednoho ze zdrojů Kyjevu nezbývá v podstatě nic jiného než spoléhat na svou odolnost a případné strategické chyby Ruska. Ukrajině chybí hlavně miliony nábojů i drony, ale také noví branci.

Rusové při dronových útocích plošně cílí na infrastrukturu a civilní objekty, včetně nemocnic. Ty navíc v poslední době čelí problémům kvůli tuberkulóze, která se začala opět šířit. Podle lékařů se kvůli válce nevedou reálné záznamy o nemocných a hrozí epidemie.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.