Válka strana 5 z 5

Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Gantz v sobotu večer vyzval premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmí. Informovala o tom agentura AFP.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Štáby moderních armád v podstatě fungují velmi podobně jako v době před dvěma sty lety. Změnit by to mohli AI agenti, umělé inteligence schopné částečné autonomie.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.

Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s evropskými lídry, který následoval po summitu USA a Ruska na Aljašce. Pro Kyjev zůstává prioritou „strategie míru skrze sílu“, sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v sobotu avizoval, že v pondělí přiletí do USA. Jednat s Trumpem bude o příměří na Ukrajině a summitu na Aljašce, kde se v noci z pátku na sobotu SELČ prezident USA sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem, konkrétní závěry rokování ale nebyly oznámeny. Americký list The New York Times (NYT) informoval, že na pondělní schůzku jsou do Washingtonu pozváni také evropští lídři.

Americký prezident Donald Trump se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle informací amerických médií má být výsledkem jednání další summit, kterého by se měl zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters byli oproti původní dohodě tři lidé na každé straně. Šéf Bílého domu přivítal Putina podáním ruky na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce. Trump chce najít cestu k příměří v rusko-ukrajinské válce.

Je klíčové, aby americko-ruský summit na Aljašce otevřel cestu ke spravedlivému míru a k věcným jednáním mezi lídry Ukrajiny, Spojených států a Ruska, uvedl před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Nedělní izraelský úder nedaleko nemocnice Šífa ve městě Gaza v Pásmu Gazy zabil pět novinářů katarské televize al-Džazíra, včetně prominentního reportéra Anase Šarífa, tvrdí televize. Dřívější informace zmiňovaly smrt Šarífa a jednoho dalšího pracovníka al-Džazíry.

Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně mít bude, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ten se momentálně nachází na své již šesté návštěvě této Ruskem napadené země. Její územní celistvost považuje za nedotknutelný princip.

Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že žáci polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Moskva používá k útokům proti Ukrajině, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyvolal slovní přestřelku s ukrajinským ministerstvem zahraničí po svých sobotních tvrzeních, že Ukrajina je částečně zodpovědná a bude muset zaplatit za to, že v souvislosti s ruskou vojenskou agresí byla použita Západem na pokus oslabit Rusko. Kyjevská diplomacie v nedělní reakci psala o otevřeně urážlivé rétorice vůči Ukrajině a jejímu lidu, což Fico následně odmítl.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Jednání by se mělo týkat rusko-ukrajinské války. Místo i den konání jednání později podle agentury TASS potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov.

Čína obvinila Filipíny, že si hrají s ohněm. Reagovala tak na slova filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího, podle něhož by byl ostrovní stát vtažen do jakéhokoli konfliktu Číny a USA o Tchaj-wan. Marcos to zdůvodnil nutností chránit Filipínce na Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Jednu z prvních projekcí a debatu s diváky má za sebou režisér dokumentu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Do centra válečného konfliktu vyrazil filmový štáb v říjnu loňského roku se třemi protagonisty, fanoušky ruského vůdce Vladimira Putina, aby se přesvědčili, jak vypadá válka na Ukrajině, na vlastní oči. „Vidím poprvé v životě sídliště, kde není vůbec nikdo,“ sděluje ve filmu jeden z nich.

Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina v nadcházejících dnech, oznámil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS poradce Kremlu Jurij Ušakov. Podle něj už začaly přípravy na summit lídrů. Trump ve čtvrtek uvedl, že se setká s Putinem, i když ten se odmítne sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Čtyři lidé přišli o život při ruských vzdušných útocích v ukrajinské Charkovské a Sumské oblasti. Informovaly o tom místní úřady. Celkem Rusko podle ukrajinského letectva v noci na úterý vypustilo na Ukrajinu 46 dronů a jednu balistickou střelu Iskander-M. Na 29 dronů sestřelila protivzdušná obrana.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se přiklání k rozšíření ofenzivy v Pásmu Gazy a k obsazení celé oblasti, napsala v pondělí agentura Reuters s odvoláním na izraelskou televizi Channel 12. Ta se odvolává na vysoce postavené činitele Netanjahuovy vlády. Teroristické hnutí Hamás podle nich už nepropustí žádné zadržované rukojmí, pokud nebude donuceno k úplné kapitulaci. V úterý má o záměru rozhodovat izraelský kabinet.