Válka strana 5 z 5

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.

Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.

Denní ztráty ruské armády na Ukrajině se dlouhodobě zvyšují. Vyplývá to z dat ukrajinského ministerstva obrany souhrnně pro zabité, nezvěstné, raněné či jinak z boje vyřazené ruské vojáky. Tato data den po dni ukazuje graf níže. Je nutné je vnímat jako odhady jedné ze stran konfliktu, skutečná čísla není možné v podmínkách aktivních bojů nezávisle ověřit.

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.

Pro vybudování ruské námořní základny na súdánském pobřeží Rudého moře neexistují žádné překážky. V Moskvě to uvedl súdánský ministr zahraničí Alí Júsif Šaríf. Rusko o základnu u přístavního města Port Súdán usiluje dlouhodobě, píše agentura AFP.

Ukrajinská tajná služba SBU ve středu informovala, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, nástupkyni sovětské KGB. Vysoce postaveného důstojníka osobně zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který zároveň o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přiblížila tajná služba v komuniké.

Americký prezident Donald Trump se ve středu telefonicky spojil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním krátce poté, co mluvil i s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, se kterým se dohodl na osobním setkání. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) i diplomat Vladimír Votápek (Piráti) se v Událostech, komentářích shodli, že jde o směřování ke konci rusko-ukrajinské války.

I téměř tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu stále rezonují v tvorbě mladých ukrajinských umělců témata jako válka či život v exilu. Své příběhy teď tvůrci představují na výstavě s názvem Svoboda navzdory v pražském Artivist Labu.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Rusku výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. Trump naznačil, že Ukrajina by v budoucnu mohla být ruská, záleží podle něj na tom, zda Kyjev dospěje k dohodě.

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Vojenská policie prověřuje podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D, informovala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Místopředseda sněmovního výboru pro obranu poslanec Pavel Růžička (ANO) ji v pondělním pořadu Události, komentáře podpořil s tím, že vše má být vyšetřeno. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr. – člen klubu ODS a TOP 09) pak k současné veřejné diskusi řekl, že vše se mělo řešit za „zavřenými dveřmi".

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině, napsal americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nezmínil. Není ani jasné, kdy se rozhovor s Putinem uskutečnil. Kreml v neděli v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit, ani vyvrátit. Bílý dům na žádost o vyjádření bezprostředně neodpověděl, informovala agentura Reuters.

Pobaltské státy zvyšují svou energetickou nezávislost na Rusku. Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu v osm hodin ráno našeho času odpojí od regionální sítě známé jako BRELL a znemožní Kremlu dál rozhodovat o toku elektřiny. Proces urychlila válka na Ukrajině a synchronizace s unijní sítí si vyžádala investice za desítky miliard korun. Pobaltí se nyní chystá na možné kyberútoky během citlivého přechodného období.

Ve Spojených státech tento týden zemřel zřejmě poslední československý válečný pilot Antonín Fajkus. Nedávno oslavil 101. narozeniny. Informaci o jeho smrti přinesl historik a publicista Jiří Klůc. Fajkus, rodák z jižní Moravy, který většinu života prožil v USA, sloužil za druhé světové války v řadách 40. stíhací perutě amerického letectva zvané Rudí ďáblové (Red Devils).

Za téměř třemi stovkami poškozených aut v Německu může podle Berlína stát Moskva. Policie loni řešila případy výfuků plných pěny nebo oken zalepených podobiznou ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených. Podle listu Der Spiegel Rusko financovalo v zemi sabotéry, kteří se snažili vzbudit dojem, že jsou klimatickými aktivisty.

Kyjev by mohl těžit ukrajinské vzácné kovy společně se zeměmi, které mu poskytují vojenskou podporu ve válce s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl v reakci na návrh šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že chce výměnou za pomoc Ukrajině strategické nerostné suroviny. Kyjev odhaduje jejich zásoby na stovky tisíc tun. Kreml Trumpův plán kritizuje, stejně jako někteří západní politici.