Trump a Putin jednali na Aljašce

Americký prezident Donald Trump se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle informací amerických médií má být výsledkem jednání další summit, kterého by se měl zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters byli oproti původní dohodě tři lidé na každé straně. Šéf Bílého domu přivítal Putina podáním ruky na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce. Trump chce najít cestu k příměří v rusko-ukrajinské válce.

Podle agentury AP jednání trvalo zhruba dvě a půl hodiny, podle agentury DPA ještě o čtvrthodinu déle. Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev po něm ruské státní televizi řekl, že šlo „pozoruhodně dobře“.

Trumpovým cílem bylo na setkání dosáhnout příměří na Ukrajině, kterou Rusko před třemi a půl lety napadlo. Schůzky se ale neúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump nicméně v rozhovoru s televizí Fox News během letu na Aljašku řekl, že na příštím jednání bude Putin i Zelenskyj.

Na záběrech před začátkem jednání bylo vidět, že Trump a Putin sedí vedle sebe odděleni jen malým stolkem a po boku každého z nich jsou překladatelé. Ani jeden z lídrů nevydal žádné prohlášení a neodpovídal na otázky novinářů.

Oba politici se předtím potkali na letištní ploše vojenské základny. Šéf Bílého domu několikrát zatleskal, zatímco k němu ruský vůdce přicházel, a poté si potřásli rukou. Když se jeden z reportérů zeptal Putina, zda přestane zabíjet civilisty, šéf Kremlu se jen pousmál a ukázal si na ucho. Následně lídři USA a Ruska společně nastoupili do černého obrněného automobilu amerického prezidenta, přezdívaného Bestie, které je odvezlo na první fázi jednání.

Podle diplomata Michaela Žantrovského vůbec není obvyklé, že nasedli oba státníci do jednoho vozu, který byl navíc označen jen americkou vlajkou. „Donald Trump asi uplatnil svoji váhu hostitele,“ dodal diplomat.

Změna v jednání

Místo původně chystaného setkání jen mezi Putinem a Trumpem má stát při schůzce po boku šéfa Bílého domu i ministr zahraničí Marco Rubio a americký zmocněnec Steve Witkoff, informovala agentura Reuters.

On-line přenos

Summit Trump–Putin

  • Sobota 16. srpna 2025
  • 21:30

    Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.

  • 21:10

    „Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal

  • 20:32

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Putina má na jednání doprovázet jeho poradce Jurij Ušakov a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, napsala Reuters s odkazem na ruskou agenturu Interfax. „Jurij Ušakov je praktický tvůrce ruské zahraniční politiky, má dlouholeté zkušenosti s diplomacií. Sergej Lavrov je spíše tváří zahraniční politiky,“ komentoval roli ohlášených účastníků ruské delegace Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Na obědě po schůzce budou přítomni také americký ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, ministr obrany Pete Hegseth a šéfka Trumpova štábu Susie Wilesová.

Trump tento týden řekl, že pozná během několika minut, zda má Putin skutečně zájem o uzavření příměří. „Možná odejdu, řeknu 'hodně štěstí' a tím to skončí. Možná řeknu, že to nevyřešíme,“ řekl Trump ještě před summitem. Délka trvání schůzky proto má zjevný význam, podotkl server CNN, podle nějž už tak měl Trump dost času na to, aby zhodnotil Putinovy záměry.

Kreml v pátek vyjádřil očekávání, že rozhovory by mohly trvat až sedm hodin. Bílý dům předestřel, že Trumpův odlet z Aljašky je naplánovan zhruba sedm hodin po začátku setkání.

Jednání bez Ukrajiny

Neúčast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání označuje agentura AP jako těžký úder pro politiku „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“. Trump se snažil tyto obavy zmírnit, když nastupoval do prezidentského speciálu Air Force One. Řekl, že nechá Ukrajinu rozhodnout o případných územních výměnách. „Nejsem tu, abych vyjednával za Ukrajinu, jsem tu, abych je přivedl k jednacímu stolu,“ dodal.

Na otázku, za jakých okolností by setkání s Putinem vnímal jako úspěšné, Trump novinářům na letadla odpověděl, že to nemůže říct. „Nevím. Nic není definitivně rozhodnuto. Chci určité věci... Chci, aby bylo rychle dosaženo příměří... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekla americká hlava státu s tím, že do procesu se zapojí také Evropa a ukrajinský prezident.

„Trump přijel na Aljašku s cílem už v pátek mít slib od Putina, že zastaví boje na Ukrajině,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Bohumil Vostal. „Zároveň (Trump) prohlásil, že Evropa mu neříká, co má dělat, a že jeho cílem na tomto zasedání je, aby se příště schůzky mohl účastnit i prezident Ukrajiny,“ dodal.

Zelenskyj pozvání na schůzku na Aljašce neobdržel a vyloučil možnost odevzdání některého ukrajinského území Rusku. „Nastal čas ukončit válku a Rusko musí podniknout příslušné kroky. Spoléháme na Ameriku,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. „V sázce je opravdu hodně,“ zdůraznil.

Odchod ze schůzky

Trump prohlásil, že jednání s ruským vůdcem se podle něj odehraje velmi dobře, v opačném případě se hodlá vrátit domů hodně rychle. „Pokud (schůzka) nepůjde dobře, odejdete?“ zeptal se Trumpa novinář Fox News. „Ano, odešel bych,“ odpověděl Trump.

Nahrávám video

Trump v pátek šéfa Kremlu označil za „chytrého chlapa“ a uvedl, že se obě strany respektují. Uvítal Putinovo rozhodnutí cestovat na Aljašku spolu s lidmi z oblasti obchodu, ale uvedl, že USA s Ruskem neuzavřou žádné obchodní dohody, dokud konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nebude vyřešen. Trump zopakoval hrozbu uvalení sankcí na Moskvu, pokud rozhovory selžou.

Setkání má být krokem směrem k ukončení ruské války proti Ukrajině, avšak Moskva a Kyjev mají stále výrazně odlišné představy o tom, co by považovaly za přijatelnou mírovou dohodu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Prezident Donald Trump USA obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Trump dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 1 hhodinou

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 2 hhodinami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 5 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.