Aljaška

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg sdělil svým kolegům, že plánuje v lednu odstoupit z funkce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje. Kelloggův odchod by podle agentury znamenal ztrátu jednoho z klíčových zastánců Ukrajiny v Trumpově administrativě. Zatím není jasné, kdo Kellogga nahradí.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu s evropskými lídry, který následoval po summitu USA a Ruska na Aljašce. Pro Kyjev zůstává prioritou „strategie míru skrze sílu“, sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.

Americký prezident Donald Trump se sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem na summitu na Aljašce. Po zhruba tříhodinovém jednání ocenili na společném brífinku vzájemné rozhovory, dohodli se také na příštím setkání. Toho by se měl prý účastnit také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Šéf Bílého domu v následném rozhovoru pro Fox News uvedl, že s Putinem řešil možnou výměnu území mezi Moskvou a Kyjevem, podrobnosti však nesdělil. Oznámil také, že je na Zelenském, aby se s Kremlem dohodl.

Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin by se měli sejít k jednání ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Po jednání se šéfem Kremlu na Aljašce to stanici Fox News řekl americký prezident Donald Trump. Zúčastnit schůzky by se prý mohl i on sám. Tvrdí, že s Putinem hovořil mimo jiné i o možných výměnách území mezi Moskvou a Kyjevem nebo bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kyjev se zatím k těmto zprávám nevyjádřil.

„Od samého počátku byly karty rozdány tak, že (ruský vládce Vladimir) Putin zvítězil ještě dřív, než sedl v Rusku do letadla,“ řekl v noci na sobotu ke schůzce Donalda Trumpa se šéfem Kremlu profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igor Lukeš. Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn označil záběry, kde Trump na červeném koberci ruského vládce vřele vítá, za „děsivé“. Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala odjíždí Putin z Aljašky se záběry, na nichž mu Trump tleská. Ze summitu vzejde šéf Kremlu posílený, míní Vostal.

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin jednali na summitu na americké Aljašce. Šéf Bílého domu označil schůzku za extrémně produktivní. Brzy by měl následovat další summit, kterého by se měl podle Trumpa zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa Kremlu by shody dosažené na summitu mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem.

Světová média si všímají závěrů z jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Ti debatovali v noci z pátku na sobotu SELČ na základně Elmendorf-Richardson na americké Aljašce. Summit skončil společným brífinkem, krátce poté oba státníci – bez zodpovídání novinářských dotazů – místo opustili ve svých speciálech.

Americký prezident Donald Trump se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle informací amerických médií má být výsledkem jednání další summit, kterého by se měl zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters byli oproti původní dohodě tři lidé na každé straně. Šéf Bílého domu přivítal Putina podáním ruky na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce. Trump chce najít cestu k příměří v rusko-ukrajinské válce.

Za „velmi neobvyklý moment“ a „vřelé gesto“ označují média skutečnost, že americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin po uvítání na letištní ploše vojenské základny Elmendorf-Richardson na Aljašce odjeli na páteční jednání společně jedním vozem. Podle reakcí médií tak jednání prakticky začalo už na zadním sedadle Trumpova vozu, a to bez přítomnosti tlumočníků.

Americký prezident Donald Trump na palubě Air Force One cestou na Aljašku prohlásil, že z jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem „něco vzejde“. Do Anchorage už přicestovala ruská delegace, která se rovněž jednání zúčastní. Vpředvečer se v Anchorage sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC. Ukrajina, která se tři a půl roku brání ruské plnohodnotné invazi, pozvánku na schůzku nedostala.

Je klíčové, aby americko-ruský summit na Aljašce otevřel cestu ke spravedlivému míru a k věcným jednáním mezi lídry Ukrajiny, Spojených států a Ruska, uvedl před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zabezpečení páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce znamenalo pro Tajnou službu Spojených států opravdový sprint, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s přípravou summitu. Vzhledem k tomu, že akce se pozdě večer SELČ uskutečňuje na americké půdě, mají Američané volné ruce, pokud jde o přesun zbraní, komunikační techniky či zdravotnického vybavení. Proti však hraje skutečnost, že Aljašku od ostatního území USA odděluje Kanada.

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

Prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se v pátek setkají na odlehlé základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Informuje o tom zpravodajský server Sky News a další média. Jednání se mají týkat mimo jiné ukončení války na Ukrajině, rozpoutané Putinem před více než třemi lety. Rusové uvedli, že lídři mají jednat o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.