Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
„Myslím, že jsme dosáhli velkého pokroku,“ prohlásil ve čtvrtek Witkoff. Podle AFP dodal, že zbývá dořešit jeden problém, který je ale podle něj řešitelný. „Takže pokud obě strany chtějí tento problém vyřešit, vyřešíme ho,“ sdělil na okraj Světového ekonomického fóra.
Ukrajina má podle Witkoffa „úžasný vyjednávací tým“. Jeho vedoucí a současně předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov na telegram informoval o jednání s Witkoffem a zetěm amerického prezidenta Jaredem Kushnerem v Davosu. „Informovali jsme naše partnery o nejnovějším ruském ostřelování civilní infrastruktury, zejména situaci v Kyjevě, kde v důsledku (nepřátelských) úderů zůstaly miliony lidí bez elektřiny a tepla,“ uvedl.
Mimo to Umerov sdělil, že společně s předsedou poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davydem Arachamijou a ukrajinským činitelem Oleksandrem Kamyšinem jednali také se zástupci Norska či Kataru a představiteli americké investiční společnosti BlackRock. Ta se podle Reuters podílí na plánech obnovy Ukrajiny.
Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už téměř čtyři roky. Agrese trvá přes řadu jednání i osobní setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem a Moskva si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázala vojensky dobýt.
Kyjev tvrdí, že Kreml jednání oddaluje a snaží se mezitím dobýt další území na východě Ukrajiny; Rusko oponuje, že míru brání požadavky Ukrajiny a Evropy.
Načítání...
Vleklá jednání o míru
Mírové rozhovory nabraly na intenzitě loni v lednu s návratem Trumpa do Bílého domu. Staronový americký prezident v předvolební kampani sliboval, že den po nástupu do funkce ukončí válku, dosud se mu však nepodařilo vyjednat podmínky dohody přijatelné pro obě strany.
V polovině loňského února si Trump telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i s Putinem, za což byl západními spojenci kritizován. Osmnáctého února následovaly v saúdské metropoli Rijádu první rozhovory mezi Ruskem a USA na vysoké úrovni. Po čtyřech a půl hodinách jednání Bílý dům uvedl, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války.
O deset dní později skončila schůzka Trumpa se Zelenským roztržkou přímo v Bílém domě, která šokovala celý svět.
Na jaře 2025 Spojené státy navrhovaly v rámci konfliktu třicetidenní příměří. Kyjev návrh bezpodmínečně podpořil, Kreml nikoli. V srpnu následně Trump pozval Putina na Aljašku, ani na ostře sledovaném summitu ale k dohodě o klidu zbraní ani jinému průlomu nedošlo.
Šéf Kremlu podle informací Financial Times v Anchorage odmítl přistoupit na klid zbraní a naopak žádal, aby se Ukrajinci vzdali dalších území. Trumpa to údajně tak rozrušilo, že několikrát zvýšil hlas, a dokonce pohrozil odchodem. Americký prezident nakonec schůzku zkrátil a zrušil následný oběd.
Po schůzce na Aljašce se několik týdnů hovořilo o možném setkání Trumpa s Putinem v Budapešti. Americký prezident ho ale nakonec zrušil. „Nezdálo se mi, že bychom se dostali tam, kam se dostat musíme – tak jsem to zrušil, ale v budoucnu to uděláme,“ řekl podle webu CNN novinářům v Oválné pracovně. Rozhovory s Putinem o ukončení války na Ukrajině jsou podle něj sice dobré, ale nakonec nikam nevedou, citovala Trumpa agentura AFP.
Loni v listopadu přišly Spojené státy s verzí 28bodového „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Washington mimo jiné žádal od Kyjeva, aby se vzdal části území a snížil počet svých vojáků.
Americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Novou verzi plánu však ruští představitelé odmítli.
Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.
Složité vztahy Trumpa se Zelenským
Trump má navíc komplikované osobní vztahy se Zelenským. V minulosti kupříkladu kritizoval ukrajinského lídra za to, že neuspořádal volby. V zemi však byl vyhlášen kvůli ruské invazi válečný stav, který volby neumožňuje. Není tak jasné, kde by se mělo hlasování uskutečnit, když část země okupují Rusové.
Před týdnem americký lídr prohlásil, že mírovou dohodu podle něj brzdí Kyjev, nikoli Moskva. „Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ řekl Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená.“
Ruského vládce také pozval do jeho vznikající organizace Rada pro mír. Dopis dostal i Zelenskyj, podle něhož je ale účast Ukrajiny ve stejném orgánu s Moskvou nemyslitelná.
