Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
„Věděli jsme, že Izrael podnikne (vojenskou) akci. Věděli jsme, že by to vyvolalo útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud bychom proti nim (Íráncům) nezasáhli preventivně ještě předtím, než tyto útoky zahájí, utrpěli bychom vyšší ztráty,“ řekl Rubio před brífinkem s lídry Kongresu, na kterém je informoval o úderech na Írán, které USA a Izrael zahájily v sobotu.
Izrael jako hnací síla proti Íránu
Bylo to poprvé, co představitel administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřeně řekl, že Izrael je hnací silou války proti Íránu, a to v době, kdy se židovský stát mezi Američany těší historicky nejmenší podpoře, poznamenal web Axios. Rubiovy výroky byly podle Axiosu široce interpretovány tak, že Washington se podřídil mnohem menšímu národu, který přitom vyzbrojuje, financuje a chrání.
Rubiovo vyjádření rovněž rozohnilo představitele Trumpova hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou), kteří už předtím na sociálních sítích kritizovali prezidentovo rozhodnutí jít do války. „Takže nám natvrdo říká, že jsme ve válce s Íránem, protože nás k tomu donutil Izrael. To je v podstatě ta nejhorší věc, co mohl říct,“ napsal na síti X komentátor konzervativního webu The Daily Wire Matt Walsh o Rubiových výrocích.
Američtí představitelé dle Axiosu později sdělili, že Trump nařídil údery bez ohledu na Izrael, protože si myslel, že Írán vyjednával o svém jaderném programu bez skutečné vůle dosáhnout dohody.
Teherán mluví o nevyprovokované agresi
Teherán odsoudil americko-izraelské útoky jako nevyprovokovanou agresi v době, kdy s Washingtonem vedl nepřímá jednání zprostředkovaná Ománem, poslední z nich se konala ve čtvrtek. Ománský ministr zahraničí Badr Busaídí v pátek, den před sobotními americko-izraelskými útoky, prohlásil, že Írán souhlasil s tím, že nikdy nebude mít jaderný materiál, který by mohl použít k výrobě nukleární zbraně.
Americký viceprezident JD Vance v pondělí řekl stanici Fox News, že cílem USA bylo zajistit, že Írán nebude mít jadernou zbraň. „Prezident (Donald Trump) chce dát Íráncům i světu jasně najevo, že nebude mít klid, dokud nedosáhne tohoto zásadního cíle – zajistit, aby Írán nemohl mít jadernou zbraň,“ podotkl viceprezident. Vance se v minulosti vyjadřoval proti zahajování válek, včetně možného konfliktu s Íránem.
Zdůvodnění úderů je proměnlivé
Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí na tiskové konferenci uvedl, že cílem amerických útoků je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Odůvodnění členů Trumpovy administrativy pro údery na Írán je proměnlivé, poznamenala agentura AP.
Lídry Kongresu společně se šéfem diplomacie Rubiem za zavřenými dveřmi informovali Hegseth, šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe a předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine. Představitelé Trumpovy administrativy se v úterý vrátí na Kapitol, aby o tématu informovali celý Senát i Sněmovnu reprezentantů.
Čeká se hlasování o válečných pravomocích
Demokratičtí zákonodárci upozorňují, že ústava dává výhradní právo vyhlásit válku Kongresu, nikoliv prezidentovi. Zpochybňují tvrzení Trumpa a jeho administrativy, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Teheránu.
Demokratický senátor za stát Virginie Mark Warner se nechal slyšet, že během jednoho týdne administrativa nabídla širokou škálu důvodů pro útok na Írán: nejprve zničení jeho jaderného programu, poté ukončení vývoje balistických raket, změnu režimu a nyní potopení jeho námořní flotily.
Tento týden se očekává hlasování o rezolucích týkajících se válečných pravomocí, které by mohly Trumpovi zabránit pokračovat v útocích na Írán bez vyhlášení války Kongresem. Ústava Spojených států svěřuje pravomoc vysílat americké vojáky do války právě Kongresu, nikoli prezidentovi – s výjimkou omezených úderů z důvodů národní bezpečnosti. Trumpovi republikáni však mají těsnou většinu jak ve Sněmovně, tak v Senátu.
