Omán

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí, řekl BBC náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.

Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to v pátek agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.

Nad chystaným pátečním jednáním mezi Íránem a Spojenými státy v Ománu visel podle médií v uplynulých hodinách otazník. Ve středu večer však íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí informoval, že jednání začnou v pátek dopoledne. Agentuře Reuters následně konání rozhovorů potvrdil i nejmenovaný americký představitel.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvyšování těžby ropy. Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně. Skupina se sešla poprvé od doby, kdy ceny ropy vystřelily vzhůru – než opět ustoupily – po úderech Izraele a USA na Írán, poznamenala agentura Reuters.

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.

Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastaví údery proti hútíjským povstalcům v Jemenu, protože ti podle něj kapitulovali a slíbili už neútočit na lodní dopravu, píše agentura AP. Omán poté oznámil, že příměří mezi hútíi a USA zprostředkoval. Izraelská armáda zase v úterý potvrdila, že letecky zaútočila na mezinárodní letiště v jemenském hlavním městě Saná kontrolovaném hútíjskými povstalci a vyřadila ho z provozu.

Spojené státy vedly v Římě druhé kolo jaderných rozhovorů s Íránem. Washington chce vyřešit desítky let trvající spor ohledně atomových ambicí Teheránu. Ten aktuální kolo jednání označil za konstruktivní, další by se mělo konat za několik dní. Americký prezident Donald Trump stále nevylučuje ani vojenský zásah v případě, že diplomacie selže.

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvýšení těžby ropy. Od května skupina zvýší těžbu o 411 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel. Původně se přitom podle Reuters čekalo, že skupina těžbu zvýší jen o 135 tisíc barelů denně. Po oznámení výrazně zrychlil pokles cen ropy na světových trzích.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

Spojené státy poslaly jedenáct Jemenců zadržovaných v Guantánamu do Ománu. Ve věznici zůstává posledních patnáct lidí, což je nejméně v historii tohoto internačního centra, jež zůstává trnem v oku obhájců lidských práv. Kritici poukazují na mučení osob, které jsou většinou zadržovány bez obvinění celé roky. Věznici se nepodařilo uzavřít Baracku Obamovi ani Joeovi Bidenovi. Zvolený prezident Donald Trump existenci zařízení hájí.

Uprostřed pouště v Ománu našel vědecký tým předměty z doby kamenné, které pocházejí z období, kdy lidé kvůli klimatickým změnám migrovali mezi kontinenty.

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.