Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.

Kolem osoby nového vůdce islámské republiky se vznášejí otazníky. Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho administrativa měla představy o potenciálních nástupcích, ti však zemřeli během operace Epic Fury (Epická zuřivost). „Útok byl tak úspěšný, že vyřadil většinu kandidátů,“ řekl Trump v neděli televizi ABC News.

Bezprostředně po oznámení Chameneího smrti byla ustavena na dobu přechodného období vládnoucí rada, v jejímž čele stojí ajatolláh Alireza Aráfí, člen Rady strážců. Mezi další členy patří prezident Masúd Pezeškján a předseda nejvyššího soudu Gholán Hosejn Mohsení Edžeí.

Přechodná vládnoucí rada v Íránu
Zdroj: Reuters/IRIB/WANA

Právě Edžeí patřil podle listu The New York Times mezi Chameneího favority na jeho nástupce. Druhým byl šéf jeho kanceláře Alí Asghar Hedžází, který měl zahynout při útoku, třetím pak Hasan Chomejní, vnuk prvního nejvyššího vůdce islámské republiky. Zabitý duchovní vůdce se údajně připravoval na svůj konec už od loňské dvanáctidenní války s Izraelem.

Vlastnosti a volba nového vůdce

Podle íránské ústavy musí být nejvyšší duchovní vůdce zkušený právník s hlubokými znalostmi v oblasti šíitského islámu a také s důležitými vlastnostmi, jako je politický úsudek, odvaha a administrativní schopnosti, uvádí stanice al-Džazíra. Podle CNN musí být tato osoba rovněž loajální vůči islámské republice a disponovat morální autoritou.

Nejvyšší duchovní vůdce je de facto i vrchním velitelem ozbrojených sil a má v zemi poslední slovo – jmenuje klíčové vojenské či soudní představitele. Vede také vlivné revoluční gardy.

Struktura íránského režimu
Zdroj: ČT24

Jmenování Chameneího nástupce bude úkolem Shromáždění znalců složeného z osmaosmdesáti mudžtahidů, jež rozhoduje prostou většinou. Členové jsou voleni každých osm let. Kandidáti do tohoto orgánu musí být nejprve prověřeni a schváleni Radou dohlížitelů, mocným dozorčím orgánem, jehož členy částečně jmenuje sám nejvyšší vůdce.

Členové Shromáždění znalců by se měli setkat v nejbližších dnech, nicméně není jasné, jak a kdy se tak stane vzhledem k probíhajícímu konfliktu. Vzdušné údery mezitím zničily sídlo Shromáždění znalců, napsala v úterý agentura Reuters. „Americko-sionističtí zločinci zaútočili na budovu Shromáždění znalců v Komu,“ napsala íránská agentura Tasním. Kom je posvátné město šíitských muslimů, které se nachází přibližně sto kilometrů jižně od Teheránu.

V zemi dosud došlo k předání moci nejvyššího vůdce pouze jednou, a to v roce 1989, kdy zemřel ve věku 86 let vůdce islámské revoluce ajatolláh Rúholláh Chomejní. Jeho nástupcem byl tehdy zvolen právě Chameneí, který pak vládl zemi „železnou pěstí“ čtyři dekády.

Příbuzní Chomejního a Chameneího

Mezi možné nástupce zabitého vůdce nyní patří mimo jiné i jeho druhorozený syn Modžtaba Chameneí, který má značný vliv na revoluční gardy a také na paramilitární síly Basídž.

Jeho původ však paradoxně patří mezi největší překážky, jelikož dědičnou funkci řada Íránců vnímá s nelibostí kvůli zkušenostem s monarchií šáha Mohammada Rézy Pahlavího svrženého v roce 1979. Další překážkou je, že není vysoce postavený duchovní a nezastává žádnou oficiální roli. V roce 2019 na něj USA uvalily sankce.

Modžtaba Chameneí
Zdroj: Office of the Iranian Supreme Leader/WANA/Handout via Reuters

Mezi favority patří rovněž Hasan Chomejní, vnuk prvního nejvyššího vůdce islámské republiky, který spravuje jeho mauzoleum v Teheránu a dosud nezastával žádnou veřejnou funkci. Hasan Chomejní je reformista, známý svými spíše umírněnými názory na veřejný život a politiku. V roce 2016 se pokusil kandidovat do Shromáždění znalců, ale schvalovací rada ho diskvalifikovala, poznamenala al-Džazíra.

Šance prozatímního vůdce Aráfího

Další z možných nástupců, vlivný duchovní Alireza Aráfí, v současné době působí jako místopředseda Shromáždění znalců a dříve byl i členem Rady dohlížitelů. Důvěrník Chameneího v minulosti působil ve vládních institucích.

Podle experta Alexe Vatanky z Institutu pro blízkovýchodní záležitosti Chameneího ochota jmenovat Aráfího do vysokých a strategicky citlivých pozic ukázala, že má „velkou důvěru v jeho byrokratické schopnosti“. Aráfí však nemá úzké vazby na bezpečnostní složky. Údajně je technicky zdatný, plynně hovoří arabsky a anglicky a vydal 24 knih a článků, cituje CNN Vatanku.

Ajatolláh Alireza Aráfí na audienci u papeže Františka (květen 2022)
Zdroj: Vatican Media/Handout via Reuters

Šanci má také politik a filozof Alí Larídžání, tajemník Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu. Pragmatický konzervativec je synem ajatolláha Hášema Ámolího. V posledních dnech vzkázal Trumpovi právě on, že Teherán s USA nebude vyjednávat.

Mezi favority řadí média i Mohammada Mehdího Mírbágherího. Tento nekompromisní duchovní a člen Shromáždění znalců zastupuje nejkonzervativnější křídlo klerikálního establishmentu. Podle aktivistického serveru IranWire Mírbágherí nenávidí Západ a věří, že konflikt mezi věřícími a nevěřícími je nevyhnutelný. V současné době vede Akademii islámských věd ve městě Kom.

Hovoří se rovněž o jménu Hášem Hosejní Búšehrí. Vysoce postavený duchovní je úzce spjatý s institucemi, které spravují nástupnictví, zejména se Shromážděním znalců, kde působí jako první místopředseda. Říká se, že měl blízko k Chameneímu, ale není známo, že by měl úzké vazby na revoluční gardy, píše CNN.

Zmiňován je médii také předseda nejvyššího soudu Gholán Hosejn Mohsení Edžeí. Do této funkce ho v červenci 2021 jmenoval Chameneí. Dříve v letech 2005 až 2009 působil jako ministr zpravodajských služeb a později jako generální prokurátor. Je spojován s konzervativním křídlem režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza víězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 17 mminutami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...