Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
V rozhovoru poskytnutém britskému listu Pavel vyzval NATO k „dostatečně rozhodným, potenciálně i asymetrickým“ reakcím, které by čelily provokativnímu chování Moskvy. Jinak podle českého prezidenta hrozí, že Kreml ještě zesílí své počínání. Pavel podle listu navrhl řadu možností včetně vypnutí internetu, odpojení bank od globálních finančních systémů i sestřelování letadel, která naruší vzdušný prostor spojenců.
The Guardian poznamenal, že zkušenosti 64letého penzionovaného generála, který byl předsedou vojenského výboru NATO, jsou mezi evropskými vůdci vzácné. Pavel má dlouholeté zkušenosti z rozhovorů s ruskými zástupci, které se vedly v rámci rady NATO–Rusko, a to z něj učinilo „vlivný hlas ohledně budoucnosti Aliance a hrozeb, kterým čelí“.
Prezident podle listu vyjádřil frustraci z „nedostatku odhodlání Spojených států nadále tlačit na Rusko“, ale vyhnul se přímé kritice Donalda Trumpa, přestože americký prezident nadále zpochybňuje závazky Washingtonu vůči spojencům v Alianci. The Guardian ovšem připomněl dřívější Pavlovo vyjádření, že Trump v posledních týdnech zpochybnil důvěryhodnost NATO více, než se ruskému vládci Vladimiru Putinovi podařilo za mnoho let.
Nyní dotazy k tomuto vyjádření odmítl s tím, že si nemyslí, že by jakákoli přímá kritika Spojených států v tomto okamžiku pomohla. Zaměřil se místo toho na potřebu tlačit na členy NATO, aby zaujali vůči Rusku pevný postoj.
Rusko je vždy na hraně článku 5, míní Pavel
Moskva se podle Pavla po nezákonné anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 naučila, jak NATO funguje, a „vyvinula si styl chování, který téměř splňuje prahovou hodnotu pro článek pět, ale vždy ji drží mírně pod touto úrovní“. Článek pět smlouvy NATO stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi je považován za útok proti všem.
Pavel uvedl, že ruští velitelé se občas vysmívali, jak je rozhodování Aliance ochromeno. „Když jsem se jich zeptal, proč provádějí tyto provokace ve vzduchu, blízká setkání (letounů) nebo přelety nad vojenskými loděmi v Černém nebo Baltském moři, jejich odpověď zněla: ‚Protože můžeme‘. Přesně takové chování jsme jim dovolili,“ řekl.
Pokud někteří evropští lídři „vždy dávají přednost diplomatickému řešení, ačkoliv Rusové k němu neprojevují žádnou ochotu“, NATO riskuje rozdělení a ztrátu schopnosti jednat, varoval český prezident.
„Slušné řeči Rusko nerozumí“
„Rusko bohužel nerozumí zdvořilostem. Většinou pochopí řeč síly, ideálně doprovázenou činy,“ řekl Pavel. „Pokud bude narušování vzdušného prostoru NATO pokračovat, budeme se muset rozhodnout sestřelit buď bezpilotní, anebo pilotovaný letoun,“ dodal.
Aliance by podle Pavla měla také zvážit „asymetrická“ opatření, „která nezabíjejí lidi, ale jsou dostatečně citlivá, aby Rusko pochopilo, že tohle není cesta, kterou by mělo jít“. „Například vypnutí internetu nebo satelitů – viděli jste, jaký (rozdíl) Starlink udělal na bojišti – nebo odříznutí ruských bank od finančního systému,“ poznamenal.
„Pokud nebudeme reagovat na porušování, kterému dnes čelíme, Rusko pravděpodobně postoupí ještě dál,“ řekl Pavel, který tím navazoval na obdobná varování od polského premiéra Donalda Tuska. „Ve své doktríně mají (Rusové) ustanovení o ‚eskalaci za účelem deeskalace‘. Myslím, že ať už dovolíme cokoli, budou se snažit čím dál víc,“ dodal.
Připomněl, že EU roky hovořila o ruské stínové flotile, obcházející sankce, ale když konečně zasáhla, „najednou byla celá flotila přesměrována do jiných regionů“. Pavel také naléhal na to, aby USA vyvinuly větší tlak a odhodlání, kterým by pomohly Ukrajině, čelící ruské agresi. Američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner by měli být vůči Rusku tvrdší a spojit zmírnění sankcí s ukončením války, soudí.
Zároveň kritizoval neschopnost Evropy definovat svou politiku vůči Rusku a vůči poválečnému bezpečnostnímu uspořádání. „Místo toho většinou čekáme, co přijde z Washingtonu (...). Pokud nepřijdeme s vlastními návrhy, pak vypadáme slabě nebo zmateně,“ cituje The Guardian českého prezidenta. Podle jeho názoru Rusko zůstává v obtížné situaci a Evropa a USA by měly vyvinout „poslední tlak“ svými sankcemi, aby Moskvu donutily usednout k jednacímu stolu. Jasnou podmínkou zrušení sankcí a zahájení debaty o evropské bezpečnosti, jak chtějí Rusové, by však mělo být příměří a jednání o míru na Ukrajině.
Incidentů s drony ve vzdušném prostoru pobaltských států v poslední době přibývá. V tomto týdnu se bezpilotní prostředky objevily ve čtvrtek nad Lotyšskem nebo ve středu v Litvě, kde armáda vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení.
