Pobaltí

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Za „naprostý nesmysl“ označil ruský vůdce Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než deset let vede válku. Právě také ohledně Ukrajiny Putin v minulosti opakovaně tvrdil, že na ni Rusko zaútočit nehodlá. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.

Lotyšsko staví vojenská opevnění na hranici s Ruskem a Běloruskem. Kvůli obavám z ruské agrese se zapojilo do budování baltské obranné linie – společně s Litvou a Estonskem. Vzniknout mají bunkry, zákopy, ale i minová pole. Vedle toho země staví hraniční plot, který má zabránit očekávanému novému náporu nelegálních migrantů.

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Po obnovené ruské agresi vůči Ukrajině se zvýšily obavy o bezpečnost v pobaltských zemích. Litva, Lotyšsko a Estonsko mají s Ruskem bohatou historickou zkušenost. Několikrát byly pod nadvládou Moskvy, pokaždé se jim ale povedlo získat zpátky svou nezávislost. Teď jsou členy Severoatlantické aliance a na jejich východní hranici je chrání vojáci NATO včetně Čechů. Ani uvnitř těchto zemí není jednoduchá situace, žijí tam početné ruské menšiny, které přišly především během sovětské okupace a s proevropským směřováním se ne vždy úplně ztotožňují. V Pobaltí pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Součástí kritické infrastruktury státu jsou nemocnice, energetické společnosti nebo budovy státní správy. Zkrátka vše důležité, co je třeba ochránit pro bezpečné fungování společnosti. Nejde přitom jen o fyzické ohrožení – často na ně míří i kybernetické útoky. Ty mají za cíl instituce ochromit nebo se dostat k citlivým datům. Stopy útoků pak často vedou do států, jako je Rusko, Severní Korea nebo Čína. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Martin Řezníček a Michal Kubal. Řeč byla také o napětí v Jeruzalémě, pořad také ukázal výrobu špičkového francouzského radaru.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Čeští stíhači střeží se svými čtrnácti gripeny vzdušný prostor pěti zemí. Kromě Česka létají také nad třemi pobaltskými republikami a nově i nad Slovenskem. Podle velitele čáslavské základny taktického letectva Jaroslava Míky není situace vzhledem k malému počtu nadzvukových stíhaček ideální, mimo jiné je důsledkem redukce plánované účasti nadzvukového letectva na velkém cvičení Ample Strike. Míka ale v rozhovoru pro Studio 6 zdůraznil, že čeští stíhači své úkoly dokážou plnit, gripeny mohou po startu z Čáslavi operovat i na nejzazším východě Slovenska.

Lotyšsko zaujímá tvrdý postoj vůči Moskvě. Může za to historická zkušenost s pět dekád trvající okupací. Pohled na Rusko invaze na Ukrajinu nezměnila, ale vyostřila, shrnula česká velvyslankyně v pobaltské zemi Jana Hynková v Událostech, komentářích.

V Madridu začal summit Severoatlantické aliance. Během třídenního setkání lídři členských zemí projednají nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měli by pokročit v jednání o nových členech. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga bude summit transformačním pro budoucnost NATO. Českou delegaci na summitu povede premiér Petr Fiala (ODS), který zastupuje prezidenta Miloše Zemana. Před odletem zmínil, že Česko bude podporovat dlouhodobou vojenskou přítomnost v Pobaltí a podpoří vstup Finska a Švédska do Aliance. Se zástupci těchto dvou zemí v úterý přes dvě hodiny jednali představitelé Turecka, kteří poté podepsali memorandum, v němž s rozšířením NATO souhlasí.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Svou žádost přednesl při návštěvě své české kolegyně Jany Černochové (ODS). Po jednání s ministryní uvedl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Podle Černochové bude Česko nyní jednat o podmínkách této pomoci.