TÉMA

Pobaltí

Jako žádná jiná země na světě, řekl šéf švédské obrany k produkci vojenské techniky

Švédská armáda se musela rychle naučit hodně poznatků o ochraně mořského dna a kritické infrastruktury v Baltském moři, přiblížil švédský ministr obrany Pål Jonson pro web ČT24. Zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru má Stockholm o Baltském moři přehled jako žádná jiná země, a poukázal na švédské námořní, letecké i zpravodajské kapacity. V rozhovoru přiblížil působení švédských vojáků v Lotyšsku v rámci NATO i švédskou pomoc Ukrajině, která se déle než dva roky brání plnohodnotné ruské invazi.
1. 9. 2024|

Pobaltí si připomnělo lidský řetěz proti sovětské okupaci

Obyvatelé Litvy, Lotyšska a Estonska si připomněli, když před 35 lety vytvořili nejdelší lidský řetěz na světě. Jednalo se o mírový protest proti sovětské okupaci, do kterého se zapojily dva miliony lidí napříč generacemi. Nyní si tyto události Pobaltí připomíná různými způsoby, například běžeckým závodem, jenž stejně jako tehdy propojuje Vilnius, Rigu a Tallin. Vlády v těchto metropolích ale nezapomínají ani na současnou mezinárodní situaci, kterou definuje ruská agrese na Ukrajině.
23. 8. 2024|

Vojáci převzali ocenění za zahraniční službu, působí v řadě misí

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.
23. 8. 2024Aktualizováno23. 8. 2024, 20:04|

Německo založilo první zahraniční základnu od druhé světové války

Němečtí vojáci se poprvé od konce druhé světové války chystají na stálé nasazení v zahraničí. Tento týden byla zahájena výstavba rozsáhlé základny v Litvě, která má do tří let pojmout až čtyři tisícovky příslušníků Bundeswehru. V Berlíně se zároveň vedou stále živější debaty, zda bude Německo i nadále poskytovat pomoc bojující Ukrajině ze spolkového rozpočtu, nebo použije jiné zdroje.
20. 8. 2024|

Černochová chce posílit zahraniční mise armády

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.
4. 7. 2024|

Čeští vojáci poprvé pálili na námořní cíle, v Litvě cvičí s moderním dělostřelectvem

Bezpečnost pobaltské země pomáhají v rámci stálé mise Severoatlantické aliance zajišťovat spojenci včetně Česka. Vojáci české armády tentokrát poprvé nacvičovali střelbu na plovoucí cíle v moři, což vnímají jako pozitivní zkušenost. Ještě větším přínosem ale podle nich bude modernější dělostřelecká technika, kterou by měli dostat během dvou let. Na její používání už se zaškolují. Působení české armády si Litva váží.
28. 5. 2024|

Pobaltí kvůli Rusku posiluje i západní hranici. Lotyšsko nakoupí protilodní střely

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.
20. 4. 2024|

Uprchlí Rusové čelí obtížím. Lotyšsko i Finsko přitvrzují a kritiky Putina nerozlišují

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.
18. 4. 2024|

Lukašenko s generálem mluvil o koridoru mezi Běloruskem a Kaliningradem. Řešili, jak ho obsadit

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.
28. 3. 2024|

Je nesmysl, že bychom zaútočili na Česko, prohlásil Putin

Za „naprostý nesmysl“ označil ruský vůdce Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než deset let vede válku. Právě také ohledně Ukrajiny Putin v minulosti opakovaně tvrdil, že na ni Rusko zaútočit nehodlá. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.
28. 3. 2024Aktualizováno28. 3. 2024, 14:25|

Nad Pobaltím se vznáší ruská hrozba. Země budují masivní obrannou linii

Lotyšsko staví vojenská opevnění na hranici s Ruskem a Běloruskem. Kvůli obavám z ruské agrese se zapojilo do budování baltské obranné linie – společně s Litvou a Estonskem. Vzniknout mají bunkry, zákopy, ale i minová pole. Vedle toho země staví hraniční plot, který má zabránit očekávanému novému náporu nelegálních migrantů.
28. 3. 2024|

Pobaltí si připomnělo výročí sovětských deportací. Na Sibiři přišly o život tisíce lidí

Sovětský svaz před 75 lety zahájil deportace obyvatel Pobaltí do Ruska. Nucené vystěhování občanů Estonska, Lotyšska a Litvy mířilo proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu. Během pouhých čtyř dní Sověti deportovali 94 tisíc lidí. O zrůdnosti operace svědčí fakt, že přes 44 procent tvořily ženy a téměř 30 procent děti. Víc než čtyři tisíce z nich zahynuly během prvního roku ve vyhnanství.
26. 3. 2024|

Německo na žádost Litvy posílí svou brigádu na východním křídle NATO. Na místě slouží i Češi

Berlín zajistí co nejrychlejší nasazení své brigády v Litvě, jak slíbil spolkový kancléř Olaf Scholz své litevské kolegyni Ingridě Šimonytéové. Na žádost její vlády by měli němečtí vojáci znásobit svoji přítomnost v pobaltské zemi. Vojáci Bundeswehru v současné době velí tamní misi NATO s osmi sty muži na základně Rukla, s nimi jsou tam na rotaci také čeští dělostřelci.
22. 3. 2024|

Armáda střídá vojáky na misích, nejvíc jich zůstává na východním křídle NATO

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.
9. 2. 2024|

Zóna ČT24: Česká armáda trénuje bojeschopnost na Šumavě. Připravuje se na misi v Pobaltí

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.
22. 1. 2024|

Alianční země se musejí připravit na možný budoucí ruský útok, zní z Německa. Zdroje máme, chybí vůle, míní analytik

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.
20. 1. 2024|

Rusko se nezastaví na Ukrajině, varují západní experti. Mohlo by napadnout i státy NATO

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
21. 12. 2023|

Ukrajinské obilí chceme dostat skrze koridory do třetích zemí, říká Výborný. Řešíme to tady a teď, oponuje Balaštíková

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.
22. 9. 2023|

Estonsko jako první postsovětská země uzákonilo manželství stejnopohlavních párů

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.
20. 6. 2023|

Nizozemsko a Dánsko připravují výcvik ukrajinských pilotů na stíhačky F-16

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.
15. 6. 2023|

„V Evropě mě nikdo nechce, do Ruska nemůžu.“ Opoziční ruští novináři se potýkají s životem v exilu

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.
29. 4. 2023|

Reportéři ČT: Lotyši žijí na hranici s agresorem

Po obnovené ruské agresi vůči Ukrajině se zvýšily obavy o bezpečnost v pobaltských zemích. Litva, Lotyšsko a Estonsko mají s Ruskem bohatou historickou zkušenost. Několikrát byly pod nadvládou Moskvy, pokaždé se jim ale povedlo získat zpátky svou nezávislost. Teď jsou členy Severoatlantické aliance a na jejich východní hranici je chrání vojáci NATO včetně Čechů. Ani uvnitř těchto zemí není jednoduchá situace, žijí tam početné ruské menšiny, které přišly především během sovětské okupace a s proevropským směřováním se ne vždy úplně ztotožňují. V Pobaltí pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
25. 4. 2023|

Kybernetické útoky nástrojem hybridní války. Ruští hackeři cílí výrazně na Polsko a Pobaltí

Součástí kritické infrastruktury státu jsou nemocnice, energetické společnosti nebo budovy státní správy. Zkrátka vše důležité, co je třeba ochránit pro bezpečné fungování společnosti. Nejde přitom jen o fyzické ohrožení – často na ně míří i kybernetické útoky. Ty mají za cíl instituce ochromit nebo se dostat k citlivým datům. Stopy útoků pak často vedou do států, jako je Rusko, Severní Korea nebo Čína. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Martin Řezníček a Michal Kubal. Řeč byla také o napětí v Jeruzalémě, pořad také ukázal výrobu špičkového francouzského radaru.
10. 4. 2023|

Čeští chemici v Litvě cvičí obranu před zbraněmi hromadného ničení. Pobaltí je podle vojáků vůči Rusku stále ostražitější

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.
7. 4. 2023|