Vojenskou pomoc Polsku by Vích nepodpořil. Zbabělost, říká Bartošek

Nahrávám video
Události, komentáře: Den po sestřelení ruských dronů v Polsku
Zdroj: ČT24

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

„Je to vážný incident,“ shrnul na úvod debaty Bartošek. Míní, že o náhodu nešlo, nicméně připustil, že se musí počkat na další vyšetřování. „Je tam řada podezření, o kterých se mluví. Musí se zjistit, jestli tyto drony obsahovaly například polské SIM, jestli na nich byly přídavné nádrže, které by zvyšovaly dolet,“ dodal.

„Zvláštní“ mu připadá i informace, podle které drony směřovaly například na letiště, na kterém se překládá pomoc Ukrajině. Další dle něj padaly v blízkosti muničních skladů. Rusko si prý v momentě, kdy jeho drony vlétly do polského vzdušného prostoru, mohlo udělat obrázek, kde přesně je polská protivzdušná obrana.

„Jedná se o naprosto bezprecedentní krok ze strany Ruska, je to útok na svobodu a bezpečnost státu střední Evropy,“ dodal.

Nemohly doletět z Ruska, tvrdí Vích

Vích v reakci poznamenal, že není potvrzeno to, že by se ze strany Ruska jednalo o úmysl napadnutí vzdušného prostoru. „Můj soukromý názor je, že podle typů dronů tam nemohly doletět z Ruska,“ soudí.

Bezpilotní letouny mohly dle něj doletět odjinud než z ruského území. Podotkl, že ve vnitřcích „levných dronů“ prý nebyly ani žádné nádrže. Situaci je dle něj třeba uklidnit a nechat ji celou prošetřit. „Je potřeba se připravit na jednání v rámci článku 4 Severoatlantické aliance. (…) Zatím to vypadá, že na článek číslo 5 prostě nedojde,“ konstatoval.

Moderátorka Peroutková podotkla, že dle dostupných informací byly zmíněné drony upravené tak, aby nesly extra nádrže s palivem, a trasy jejich letu i místo, odkud vyletěly, jsou známé. Vích řekl, že nechce zpochybňovat to, co prochází veřejným prostorem, ale zdůraznil, že má informace v utajovaném režimu, o kterých nemůže veřejně mluvit.

Moderátorka se dále zeptala, jak moc jej znepokojují aktivity Ruska – i vzhledem k tomu, že jeho invazní jednotky jsou stále více agresivní na Ukrajině. Vích odvětil, že je potřeba veškeré kroky zvažovat s rozumem, nicméně incident se podle něj nedá brát na lehkou váhu. „Jednání nebyla skončena a uvidíme, kdy dojde k nějakému pokroku, co se týká mírové dohody, případně jednání o bezpečnostních zárukách,“ vyjmenoval.

Bartošek chce jasnou reakci, Vích odmítá „vleklý konflikt s Ruskem“

Bartošek vyzval ke „tvrdé a jednoznačné reakci ze strany států NATO“. „Přece nemůžeme čekat na to, jak se na nás z Ruska smějí a dělají na nás dlouhý nos,“ uvedl. Rusku prý vyhovuje tvrzení, že „si to odehrála Ukrajina sama“. Pokud se nic nestane, tak si to podle něj Moskva vyloží jako slabost Evropy.

Jedno z možných řešení je podle něj vyslání sil rychlé reakce do baltských států, případně by prosazoval vznik bezletové stokilometrové zóny na ukrajinském území – po dohodě s Kyjevem. Tu by měly hlídat členské státy NATO, zmínil polské, slovenské či maďarské hranice.

Vích zdůraznil potřebu jednání na základě článku 4. Předsunuté síly v Pobaltí jsou, řekl s tím, že avizovaná pomoc českých vrtulníků je dle něj dostatečná. Bartošek v reakci odmítl „politiku zbabělosti ANO a SPD“, zdůraznil potřebu ctít mezinárodní závazky.

V otázce případného užití článku 5, pokud by ruské útoky na Polsko pokračovaly, by dle Vícha záleželo na tom, co by Varšava požadovala. „To není přece, že a priori pošleme úplně všechno. Aliance má 32 států, každý má určité schopnosti, nemůžou všichni dělat všechno,“ prohlásil. Odmítl užití bojových jednotek. „My se nechceme nechat zatáhnout do nějakého vleklého konfliktu s Ruskem,“ dodal.

Dle Bartoška nejsou Víchova slova vyjádřením „odvahy, ale zbabělosti“. Vícha se tázal, zda by v Poslanecké sněmovně hlasoval pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o to Varšava požádala. Vích to odmítl, odkázal na pozici Česka coby vnitrozemského státu. Zdůvodnil to také stavem české armády, která je na tom dle něj „možná nejhůře v novodobé historii“.

V případě referenda o setrvání v NATO, které SPD požaduje, by prý Vích hlasoval pro neutralitu. To je dle Bartoška krok proti zájmu bezpečnosti Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 3 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 4 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 13 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 15 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 21 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
včera v 11:08

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...