Jan Bartošek

Prezident Petr Pavel podle Lubomíra Metnara (ANO) neměl výhrady k jeho prioritám pro resort vnitra. Řešili mimo jiné zvyšování nástupního platu pro policisty i hasiče. Na Hrad dorazila i jeho stranická kolegyně a kandidátka na ministryni pro místní rozvoj Zuzana Schwarz Bařtipánová. Prezident přijal také kandidáta za hnutí SPD Ivana Bednárika, který by měl vést resort dopravy.

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Tuzemské úřady říkají, že pro Česko se nic nemění. Právníci ale jednotní nejsou.

Probíhá proces sestavování nové vlády a na stole zůstává i otázka možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, po kterém prezident Petr Pavel chce, aby veřejně sdělil, jak hodlá situaci řešit. Podle člena poslaneckého klubu SPD Jindřicha Rajchla (PRO) ale Babiš žádný střet zájmů nemá. Naopak poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) je přesvědčen, že prezident „koná správně“ a Babiš musí svůj střet vyjasnit už nyní. Oba to řekli v Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Předseda ANO Andrej Babiš, který z pověření prezidenta Petra Pavla jedná o sestavení vlády s SPD a Motoristy, se v pátek sešel s některými kandidáty na ministry, s nimiž jednal například o rozpočtu na příští rok. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová po jednání prohlásila, že v rozpočtu vedle 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu chybí asi 32 miliard na mandatorní výdaje resortu práce a sociálních věcí a sedm miliard na spolufinancování zemědělství.

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra v Poslanecké sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Po středečním zvolení předsedou dolní komory řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy.

Pro funkci předsedy Poslanecké sněmovny není nominovaný šéf SPD Tomio Okamura způsobilý, prohlásil poslanec a místopředseda KDU-ČSL Václav Pláteník v pořadu Interview ČT24. Proto jeho strana staví kandidaturu někdejšího místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL). Upozornil, že šéf sněmovny po dvou nespěšných pokusech o sestavení vlády vybírá, kdo to zkusí potřetí. „My jako KDU-ČSL jsme nešli do politiky, abychom nic nedělali,“ dodal poslanec. Zároveň připustil, že je potřeba respektovat, že parlamentní volby vyhrály strany vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, což se podle něj děje. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové sněmovny. Následujícím krokem bude předložení návrhu personálního obsazení vlády. Předseda ANO Andrej Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.

V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Stane se tak, pokud tak rozhodne vláda, upřesnila později mluvčí lidovců Iva Petrusová.

Všech 108 poslanců vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, v kterém se zavážou plnit její znění, včetně volby šéfa SPD Tomia Okamury předsedou sněmovny, napsal server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má v dolní komoře menšinu. Kandidát lidovců řekl, že část jednání má ještě před sebou.

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Nižší daně pro část rodin s dětmi i pro firmy, zvýšení platů státních zaměstnanců, růst rodičovského příspěvku, štědřejší důchody a také zvyšování výdajů do zdravotnictví. To jsou důležité body z chystaného programu vznikající vlády, které z vyjádření lídrů hnutí ANO, SPD a Motoristů zjistila Česká televize. Strany zároveň ujišťují, že nezvýší deficit veřejných financí nad tři procenta HDP – hranici, jejíž dodržení požaduje EU. Pro letošek zatím ministerstvo financí očekává schodek ve výši 1,9 procenta HDP.

Lidovci mířící do opozice navrhnou na předsedu Poslanecké sněmovny bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška. Po středečním jednání poslanců KDU-ČSL to sdělil stranický předseda Marek Výborný a šéf sněmovní frakce Tom Philipp. Lídr SPD Tomio Okamura, kterého by měla podle dosavadních spekulací nominovat do čela dolní komory parlamentu vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, je pro poslance KDU-ČSL nepřijatelný.

Občanští demokraté mířící po sněmovních volbách do opozice dostali nabídku na obsazení jednoho křesla místopředsedy sněmovny a na vedení trojice výborů – bezpečnostního, kontrolního a pro evropské záležitosti, řekl po večerní schůzce s místopředsedkyní ANO Alenou Schillerovou šéf poslanců ODS Marek Benda. Nabídku posoudí klub ODS, jenž také bude nominovat kandidáty. Lidovci by podle šéfa strany Marka Výborného mohli vést ve sněmovně dva výbory.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) si nedokáže představit, že by se Filip Turek (za Motoristy) stal ministrem zahraničí. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou s tím, že by to poškodilo reputaci Česka a odešli by zahraniční investoři. Bartošek odpovídal také na otázky ohledně toho, zda by jeho strana byla ochotná podpořit nějakou podobu vlády ANO bez SPD.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) by v případě vstupu do vlády usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška. Po úterním zasedání poslaneckého klubu to uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Zdůvodnil to mimo jiné vlastním stíháním v případu loňských předvolebních plakátů hnutí. Podle Okamury nelze stíhat za názory a hrozit za ně vězením. Vondrášek upozornil, že kompetenci k zahájení trestního stíhání má příslušný policejní orgán a dozorový státní zástupce, ne policejní prezident. Policie má zůstat apolitická, zdůraznil v reakci končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Šéf hnutí ANO Andrej Babiš následně Okamurův výrok označil za velice nevhodný.

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Kyjev si chce zajistit nejméně miliardu dolarů měsíčně od spojenců na nákup zbraní k boji proti Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se přesto nevzdává šance na mír a projednává přípravy na případnou schůzku s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Moskva současně v útocích nijak nepolevuje. „Ta schůzka se neuskuteční, Putin Zelenským pohrdá,“ prohlásil místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Naopak člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) věří, že pokud se vyjednají bezpečnostní záruky pro obě strany konfliktu, lídři se sejdou.

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války v Bílém domě je první pozitivní krok, míní prezident Petr Pavel. Prezident USA Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, myslí si první místopředseda ANO Karel Havlíček. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil jednání mezi Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a několika evropskými lídry za další krok k míru.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.

Česko nemlčí ani nestojí stranou, prohlásil v souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministerstvo zahraničí opakovaně jednalo o tom, aby bylo otevřeno mnohem více humanitárních koridorů, aby se k potřebným humanitární pomoc dostala,“ řekl s tím, že tuzemsko „možná nedělá velká veřejná gesta, ale dělá reálnou poctivou diplomacii“. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou také zmínil, že Česko do Gazy distribuovalo humanitární pomoc za dvaadvacet milionů korun.

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.