Jan Bartošek strana 3 z 5

Jen o balíku zákonů o podpoře ukrajinských uprchlíků fakticky jednali poslanci v pátek.  Poslali ho do třetího čtení, opoziční ANO by chtělo z předlohy odstranit změny, které se týkají logopedů. Většinu dne ve sněmovně zabralo přednášení návrhů na změnu pořadu jednání. K zákonům se poslanci dostali až tři a půl hodiny po začátku schůze, nedošlo tedy na žádné třetí čtení.

Velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický pochybil, když si nevyžádal dostatek informací k poslanecké delegaci, ve které byl i představitel české dezinformační scény Žarko Jovanovič. Uvedl to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) prostřednictvím mluvčího resortu Daniela Drakea. Stropnický podle něj chybu uznal a nebude se opakovat. Lipavský tím považuje věc za vyřešenou.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) kritizuje velvyslance v Izraeli Martina Stropnického za setkání s proruským aktivistou Žarkem Jovanovičem. Na Twitteru uvedl, že takovou návštěvu považuje za vážné pochybení velvyslance a o dalším postupu rozhodne příští týden. Fotografie ze setkání Stropnického s delegací vedenou poslancem SPD Janem Hrnčířem sdílel předtím místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jedinou možností je podle něj neprodlená rezignace Stropnického. Velvyslanec Deníku N řekl, že neověřoval minulost a aktivity své návštěvy a nemůže mít přehled o dezinformační scéně v Česku.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Ve věku 95 let zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Zdravotní stav rodilého Němce se v poslední době zhoršil. Benedikt stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se úřadu vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pohřeb bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 na vatikánském Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František. Ten svého předchůdce označil za ušlechtilého a dobrého člověka, který byl darem pro katolickou církev. Zesnulému papeži vzdali hold také mnozí státníci, Benedikta XVI. vyzdvihují jako velkého teologa nebo obránce „tradičních hodnot“.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Novou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny se stala nominantka opozičního ANO Klára Dostálová. Ve středeční tajné volbě porazila předsedu SPD Tomia Okamuru. Dostálová tak obsadila pozici ve vedení dolní komory po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která rezignovala koncem září. Výsledky volby oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Resort životního prostředí má nového ministra. Marian Jurečka (KDU-ČSL) ho ale povede jen dočasně, sám předpokládá, že to budou asi čtyři týdny. Prezident Miloš Zeman pověřil šéfa lidovců, aby ministerstvo řídil, dokud se nevyjasní situace kolem původního kandidáta Petra Hladíka (KDU-ČSL). V souvislosti s brněnskou bytovou kauzou byla v jeho kanceláři policie. Dosavadní ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) přes problém s výběrem svého nástupce končí. Rezignaci zdůvodnila zdravotními problémy. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není možné, aby ještě pokračovala.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument získala Česká televize. Obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard. Doporučuje například pomalejší růst důchodů, zvedání věku odchodu do penze, zvýšení daně z příjmu lidí na předloňskou úroveň nebo zrušení podpory stavebního spoření.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila trestní stíhání proti sedmi fyzickým a dvěma právnickým osobám pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině. Souvisí to s úterním zátahem v Brně kvůli privatizaci městských domů.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Sněmovna začala jednat v pátek v devět hodin dopoledne, až po osmé večer ale schválila program schůze ke snížení zdravotních plateb státu. Zasedání pak přesáhlo půlnoc z pátku na sobotu. Opoziční politici během dne vystupovali s návrhy na změny programu a kritizovali vládu. Koalici, která chce na této schůzi přehlasovat prezidentovo veto, se ale podařilo prosadit prodloužení jednání.

Sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se bude 25. srpna zabývat kauzou kontaktů jeho šéfa Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Přizvala si k tomu jak Mlejnka, tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekla šéfka komise Taťána Malá (ANO). Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že Mlejnek měl minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Rakušan řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní.

Je důležité, aby Česká republika měla rozhodující vliv na kritickou a energetickou infrastrukturu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je restrukturalizace společnosti ČEZ, která by se mohla uskutečnit do dvou let. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek v Bruselu před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie. Podle informací ČT Fialův plán podporují nejen jeho koaliční partneři, ale i velká část opozice. ČEZ vlastní jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) zamíří do vazební věznice. Soud uznal argumenty státního zástupce, podle nějž je vazba potřeba, protože by Hlubuček mohl utéct nebo ovlivňovat svědky. Exnáměstek podal proti rozhodnutí stížnost. Do vazby soud poslal ještě další dva z obviněných v kauze, která souvisí s hospodařením dopravního podniku.

Dosavadní úvahy ohledně dronů pro českou armádu se mění na konkrétnější plány. Válka na Ukrajině zdůraznila význam bezpilotních letadel a obecně vede státy střední Evropy k razantnímu zvýšení zbrojních výdajů. Čeští poslanci proto jednali v izraelských zbrojovkách včetně výrobců dronů.

Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) systém pro uprchlíky z Ukrajiny funguje. Nemůže říct přesně, kolik lidí už odešlo, vláda ale prý bude mít o běžencích více údajů. V Interview ČT24 také sdělil, že by bylo na místě, aby zisky společnosti ČEZ byly využity na kompenzace vysokých cen energií, nemůže ale prý mluvit za vládu.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Německo daruje České republice patnáct tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až padesáti nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací. Vládu o tom ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Darované tanky by česká armáda mohla dostat ještě letos, v budoucnu se počítá s jejich modernizací. Černochová jednala také s prezidentem Milošem Zemanem o novém náčelníkovi generálního štábu.

Koaliční strany se přou o to, kdy by mělo Česko dávat na obranu slibovaná dvě procenta svého HDP. Zjistila to Česká televize. Zatímco lidovci a ODS by chtěli hlavně kvůli válce na Ukrajině zvýšit výdaje na obranu a splnit dvouprocentní závazek vůči NATO už v roce 2024, druhá největší vládní strana – STAN – trvá na původním datu z vládního prohlášení, tedy na roce 2025. Letos Česko plánuje dávat na obranu necelá 1,4 procenta HDP.

Elektronická evidence tržeb (EET) by oproti původnímu záměru kabinetu nemusela úplně zaniknout, ale mohla zůstat jako dobrovolná. Kompletní zrušení chtěla vládní koalice projednat na mimořádné schůzi tento týden. To se ale po dohodě s opozicí změnilo. Nyní část zástupců vládních stran připouští, že by používání EET bylo nikoli povinností, ale dobrovolným rozhodnutím.

Úterní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se opět výrazně protáhla. Krátce před půlnocí poslanci po třinácti hodinách bezvýsledného jednání rozhodli, že přeruší projednávání prvního bodu – novelu upravující dokladování udržitelnosti u biomasy. Přistoupili tedy k druhému bodu, kterým je návrh na snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví, což je terčem kritiky u opozice. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek je však přesvědčen, že se zejména poslanci opozičního hnutí ANO snaží obstrukcemi oddálit schválení novely zákona o střetu zájmů. Jednání sněmovny pokračovalo do ranních hodin, poté si dvouhodinové „hygienické“ přestávky vzaly kluby ANO a SPD. Debata o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce pokračovala ve středu.