O zbudování a umístění úložiště jaderného odpadu rozhodne jen vláda, schválila sněmovna

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

V zákoně o přípravě stavby stálého úložiště radioaktivního odpadu chtěl Senát obnovit podmínku souhlasu obou parlamentních komor s jeho umístěním. Tento souhlas zákonodárců původně navrhovala i vláda, sněmovna ji ale z předlohy vypustila.

Proti senátním úpravám se postavil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) s poukazem na dohodu většiny sněmovny. „Považuji za efektivní, abychom zůstali u sněmovní verze,“ řekl poslancům před hlasováním. Senát také doporučoval, aby vláda neměla jen možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno.

Zákon neobsahuje ani dřívější požadavek, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území. Sněmovna ani Senát tuto úpravu do zákona nedoplnily.

Výjimka pro obce na rozvržení pracovní doby dobrovolných hasičů

Poslanci rovněž schválili návrh, podle kterého dostanou obce ze zákona výjimku na rozvržení pracovní doby dobrovolných hasičů, kteří zasahují na základě dohody s obcí o pracích mimo pracovní poměr.

Novela, se kterou již loni přišla skupina poslanců, upřesňuje rozsah dokumentů, které posuzuje Hasičský záchranný sbor při povolování staveb ve výkonu státního požárního dozoru. Nyní celou předlohu i s návrhem Senátu dostane k podpisu prezident. Senátní verzi před poslanci podpořil i zástupce předkladatelů a místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Dohled krajů nad archeologickými výzkumy

Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní novelu, která má zlepšit dohled krajů nad archeologickými výzkumy. Kraje by jako vlastníci většiny archeologických nálezů podle novely mohly nařízením upravit požadavky na jejich zpracování a zdokumentování i způsob jejich předání. Budou moci kontrolovat organizace, které na jejich území výzkumy provádějí.

Předloha zajistí také digitalizaci památkové péče. V katastru nemovitostí navíc nově budou i údaje o památkové ochraně. Novela, kterou ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil za technickou, nyní zamíří k posouzení do kulturního výboru.

Pokuty za přetížené kamiony půjdou za provozovatelem

Poslanci rovněž schválili novelu, podle které by řidiči kamionů neměli platit pokuty za to, když se při vysokorychlostním vážení zjistí, že jejich vůz je přetížený. Pokuta by měla nově směřovat už jen za provozovatelem vozidla. Nyní hrozí pokuta jak provozovateli, tak řidiči.

Sněmovna s novelou, kterou předložila skupina poslanců napříč sněmovními stranami v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS), vyslovila souhlas ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Předloha nyní zamíří do Senátu. Podle ministerstva dopravy může novinka pomoci zvýšit počet uložených pokut, protože zjišťování totožnosti řidičů je administrativně velmi náročné. Vláda s návrhem v lednu vyslovila souhlas.

Poslanci rovněž v prvních kole schválili novelu církevního zákona. Ta má přinést digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže. Norma má umožnit elektronicky získat úředně ověřené výpisy z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných, respektive církevních právnických osob. To je podle vlády v souladu s trendem elektronizace veřejné správy.

Novela o státní památkové péči

Sněmovna také zrychleně už v prvním čtení schválila novelu o státní památkové péči. Ta má pomoci rozšíření ochrany kulturních památek dočasně zapůjčených do Česka z ciziny, například na výstavy, vůči případné exekuci. Návrh předložila poslanců z koaličních stran a z opozičního hnutí ANO.

Ochrana proti zabavení se podle současného znění zákona vztahuje jen na ty zapůjčené kulturní statky, které jsou ve vlastnictví cizích států. Novela toto majetkové omezení ruší. „To umožní spolupráci při přípravě výstavních projektů s nejvýznamnějšími světovými kulturními institucemi, které jsou, zejména v anglosaském prostředí, typicky nadačního typu, a tedy jejich majetek nemohl být podle dosavadní právní úpravy takzvaně imunizován,“ napsali autoři v čele s Markem Bendou (ODS) ve zdůvodnění.

Pokusy o změny programu schůze

Opozice se snažila na program schůze zařadit dvě desítky bodů. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nejprve navrhl nový bod, který nazval „Je třeba změnit tradiční přísloví ‚lže, jako když tiskne‘ na ‚lže jako premiér Fiala‘“. Pak mluvil o koncepci výstavby armády, v němž opět zpochybňoval nákup amerických vojenských letounů F-35. „Stojí strašně moc peněz a není to naše priorita,“ řekl. Česko by podle něho mělo klást důraz na protivzdušnou obranu a na modernizaci těžké brigády podle závazku k Severoatlantické alianci.

„Letouny F-35 nejsou stíhačky, je to celá platforma, je to celá laboratoř,“ upozornila Babiše v reakci ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která dorazila v saku a v tričku s obrázkem F-35 na hrudi. „Eftřicetpětka je nejoblíbenější holka v Alianci,“ dodala ministryně a dala stejné triko Babišovi.

Lídr SPD Tomio Okamura ve svém vystoupení tvrdil, že Fialova vláda chce, na rozdíl od SPD, přijmout euro, což by podle něj poškodilo ekonomiku. Pokud bude SPD ve vládě, jednání o přijetí společné evropské měny ukončí, prohlásil. Zařazení obdobného bodu požadovala předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová, podle níž by bylo případné zavedení eura strategickým rozhodnutím.

K premiérovu podílu v družstevní záložně nechalo ANO svolat na čtvrtek mimořádnou schůzi, podle Okamury je ale třeba projednat téma už v úterý. Záložna je podle lídra SPD podezřelá z nelegálního financování stran, například ODS, a z praní špinavých peněz. Fiala v minulosti nezapsal podíl v záložně do majetkového oznámení. Premiér chybu zdůvodnil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Vysvětlení pokládá za dostatečné.

Jedním z bodů, jehož přednostní projednání navrhoval vedle Okamury také předseda poslanců SPD Radim Fiala, byla výstavba nových jaderných bloků. Dožadovali se informací o postupu výběrového řízení na výstavbu až čtveřice reaktorů v Dukovanech a možná i v Temelíně.

Další poslanci ANO navrhovali projednání digitalizace stavebního řízení nebo zákazu prodeje výrobků s kanabinoidem HHC a kratomu dětem. Stěžovali si také na to, že od loňského října se nekonaly pravidelné čtvrteční interpelace na členy vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 11 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...