Premiér nepřiznal podíl v družstevní záložně, situaci chce napravit

Premiér a předseda ODS Petr Fiala ve svých majetkových přiznáních opomněl, že byl vlastníkem podílu v Podnikatelské družstevní záložně, napsal v pondělí web Seznam Zprávy. Předsedovi vlády za chybu hrozí padesátitisícová pokuta. Server uvedl, že informaci zjistil při prověřování podezřelých finančních operací v tomto peněžním ústavu. Později portál přinesl informace o pochybnostech kolem pověsti záložny i o tom, že Fialův tým o nich byl informován. Premiér uvedl, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Na sociální síti X doplnil, že začal prověřovat, jakým způsobem lze situaci napravit, a požádá o doplnění chybějících informací.

Politici a vysoce postavení státní úředníci musí každoročně odevzdávat majetkové přiznání podle zákona o střetu zájmů. „Až do vašeho dotazu jsem si bohužel neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená nějaký podíl. Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, to mě mrzí,“ reagoval na zjištění serveru Fiala.

Předseda vlády prohlásil, že šlo o běžnou bankovní operaci. „Měl jsem tam účet od června 2015 do listopadu 2020. Peníze jsem uložil ve dvou krocích, nejprve sedm set tisíc a poté 250 tisíc korun. Nevyužil jsem žádné finanční produkty, měl jsem jen účet. Vložení i vybrání peněz proběhlo bezhotovostně bankovním převodem,“ dodal.

Fiala přitom v té době podle serveru v majetkovém dotazníku zmiňoval i mnohem menší sumy. Ve vstupním přiznání v roce 2017 zmínil vůz Toyota za sedm set tisíc korun a spotřebitelský úvěr ve výši 280 tisíc korun. Od října do konce toho roku pak přiznával plat na Masarykově univerzitě ve výši 139 796 korun a spotřebitelský úvěr už jen ve výši 140 tisíc korun. O podílu v záložně ve výši téměř milionu korun se nezmínil, a to ani v následujících letech, informoval server Seznam Zprávy.

Později portál informoval, že podnikatel Pavel Wurst, který byl léta podílníkem Podnikatelské družstevní záložny, podal na její vedení trestní oznámení pro podezření z praní špinavých peněz a v roce 2020 o situaci informoval Fialův volební štáb.

„Účet jsem zrušil na podzim 2020 v souvislosti s rozhodnutím naší rodiny koupit byt v Brně. Pamatuji si jen na nějakou informaci z období před volbami, že tam může probíhat nějaký spor,“ reagoval na dotazy Seznam Zpráv Fiala. Podle webu se Wurstovými opakovanými podáními policie nezabývala, v současné době však ano. Jakékoli náznaky, že by záložna postupovala v rozporu s pravidly, jež zákon bankám i družstevním záložnám ukládá, podle serveru mluvčí záložny Dagmar Schejbalová odmítla.

Fialovi hrozí pokuta a přestupkové řízení

Podnikatelská družstevní záložna není klasickou bankou. Kdokoli tam chce mít účet, musí být členem družstva a vlastnit družstevní podíl záložny. Jedním z nich je i Fiala. Seznam Zprávy začaly loni prověřovat podezřelé finanční operace ústavu, když ze záložny podle serveru zmizelo 140 milionů korun v hotovosti určených na nákup munice pro Ukrajinu.

Fiala byl podle svého vyjádření na síti X v záložně za pět let osobně asi třikrát. „Další klienty bankovního ústavu jsem nezkoumal. Ani nevím, že bych tu možnost měl, ale popravdě řečeno, něco takového by mě vlastně ani nenapadlo. Pro mě bylo důležité doporučení, které jsem měl, skutečnost, že účty jsou standardně pojištěny a zárukou je licence ČNB,“ uvedl.

Premiér bude muset za opomenutí nejspíš zaplatit. Podle zákona mu hrozí až padesátitisícová pokuta a přestupkové řízení. „Pokud ministerstvo zjistí podezření na nepravdivost nebo neúplnost oznámení, předá věc přestupkovým orgánům,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Fialovo vysvětlení je dle Jurečky a Rakušana dostatečné

Premiér Petr Fiala dostatečně vysvětlil pochybení ve svých majetkových přiznáních, uvedli lídři koaličních stran KDU-ČSL a STAN Marian Jurečka a Vít Rakušan. „Já jsem dnes (v pondělí) četl vysvětlení premiéra Petra Fialy a nemám důvody pro další otázky. Vysvětlení, které pan premiér dal, považuji za jasné,“ podotkl Jurečka.

„Chybu pan premiér nebagatelizuje, pokud zapomněl cokoliv uvést, vztahují se na něj stejná pravidla jako na kohokoliv jiného. Oceňuji, že se pan premiér nijak nevymlouvá, ale věc bez ublíženosti a arogance okamžitě a jasně vysvětlil,“ sdělil Rakušan.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura se podivil nad tím, že na chybu neupozornili předsedu ODS jeho poradci. Podle něj také vyvstává otázka, zda jde o jednotlivost nebo o špičku ledovce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...