KDU-ČSL

Poslanci podpořili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Posun první výplaty má podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) poskytnout úřadům práce více času na přepočítání vyplácené částky podle nových pravidel. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.

Nejčastějšími důvody, proč Brňané neradi chodí na některá místa ve městě, jsou vizuální smog, dopravní zátěž nebo obavy z kriminality. Takovou lokalitu zná devadesát procent lidí, kteří hlasovali v anketě Pocitová mapa 2025. Naopak oceňují opravená náměstí, oživené brownfieldy a parky.

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.

Podle místopředsedy KDU-ČSL Václava Pláteníka je současná sněmovní opozice ve stavu zimního spánku. „Cítím až takové hmatatelné tužby voličů, aby se skutečně zvedla nějaká síla, která bude kompetentní a bude mít nějakou šťávu. A mám pocit, že nikdo z nás to aktuálně nenabízí, a je to vidět na všech preferencích,“ sdělil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. „A to je prostor, který KDU-ČSL bude mít ambici po sjezdu vyplnit,“ zdůraznil Pláteník s odkazem na dubnový sjezd strany. Osobně prý sází na to, že prostor vyplní jihomoravský hejtman Jan Grolich, který se bude ucházet o post lídra lidovců. „Mám poslední týdny možnost s ním o tom mluvit a má moji velkou důvěru,“ dodal Pláteník, který by rád pokračoval ve funkci místopředsedy strany. V pořadu hovořil také o tom, jak vnímá koalici SPOLU či o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje otázku, zda se stane Filip Turek (za Motoristy) ministrem životního prostředí, za uzavřenou. Prezident Petr Pavel ho totiž nejmenuje. Šéf Motoristů Petr Macinka však jiné jméno nenabídne. „Jméno Filipa Turka bylo navrženo, jiné jméno nepadlo, pan premiér uvedl, že nechává naprosto volný prostor, je to věcí dalšího jednání koaliční rady,“ uvedla v debatě čtveřice poslanců v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským Renata Vesecká (za Motoristy). „Respektuji to, že Filip Turek je výraznou osobou Motoristů, (…) logicky vnímám to, že na něm trvají,“ sdělil Patrik Nacher (ANO). Podle Toma Philippa (KDU-ČSL) téma jmenování Turka jen tak opuštěno nebude. Naznačuje to dle něj Macinkův projev ve sněmovně. Ten Lenka Martínková Španihelová (Piráti) označila za nepřijatelný.

Poslanci ve středu večer hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kabinet snaze opozice odolal. V debatě během dne převažovaly opoziční výtky nejen k vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, ale také třeba k navrženému schodkovému rozpočtu. Opozice kritizovala, že během úterý na jednání chyběl přímo šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, ve středu odpoledne na schůzi dorazil poté, co mu počasí znemožnilo cestu do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že s prezidentem Petrem Pavlem bude jednat o zahraniční politice sám. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Babiš ve středu také řekl, že prezident Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí nikdy nejmenuje. Hrad později uvedl, že prezident je připraven jmenovat nového šéfa resortu a čeká na návrh Babiše. Podle Hradu se Pavel s premiérem shodli také na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) míní, že Pavel nejmenoval Turka kvůli subjektivnímu hodnotovému soudu.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Evropská komise v pátek oznámila, že zahájila řízení pro porušení povinnosti proti Slovensku. Důvodem je nedávné přijetí zákona, který ruší stávající Úřad na ochranu oznamovatelů (ÚOO) protispolečenské činnosti a nahrazuje ho novou institucí. Tento krok je podle Komise v rozporu se směrnicí o oznamovatelích a Listinou základních práv EU. Výhrady vůči zákonu měl již dříve kromě EK i slovenský generální prokurátor a slovenský prezident Peter Pellegrini.