KDU-ČSL strana 3 z 5

Koaliční strany se před třetím čtením definitivně dohodly na podobě důchodové reformy. Věk odchodu do penze bude po roce 2030 růst nad 65 let, o měsíc za každý ročník. Dříve bude moci bez ztráty peněz skončit s prací asi patnáct tisíc lidí z nejtěžší, čtvrté, rizikové kategorie. S tím dosud nesouhlasila část hnutí STAN a KDU-ČSL, kteří chtěli, aby stejnou možnost mělo i dalších více než 127 tisíc zaměstnanců ze třetí kategorie.

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Zastupitelé Středočeského kraje na ustavujícím jednání vybrali za hejtmanku opět Petru Peckovou (STAN). Starostové se domluvili na koalici se SPOLU, v zastupitelstvu mají nejtěsnější možnou většinu 33 hlasů. Většina dosavadních členů rady ve svých funkcích pokračuje. Vítězné ANO je v opozici.

Státní veterinární správa (SVS) od středy rozšíří ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. V sedmi krajích je k úterku 67 ohnisek nákazy, za týden jich přibylo devět. Od středy budou platit také nová celostátní opatření. Očkování je podle SVS nadále dobrovolné a hradí ho chovatel.

Koalice SPOLU pokračuje. Lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali memorandum o jednotné kandidatuře ve sněmovních volbách. Tvrdí, že chtějí podzimní hlasování vyhrát, sestavit středo-pravicovou vládu a dotáhnout započaté reformy. Kooperaci s dalšími subjekty zvažují také opoziční SPD a Piráti.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.

Zájem o stavební spoření znovu roste, ačkoliv státní příspěvek se oproti loňsku snížil na polovinu. K přesunu peněz do stavebního spoření vedou část lidí klesající sazby na spořicích účtech. Stavební spořitelny také nově nabízejí zvýhodněné úvěry v oblasti energetických úspor a renovací budov, dosavadní zájem ale hodnotí jako slabý.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují.

Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.

Ministři životního prostředí Petr Hladík, zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) spolu s hlavní hygieničkou Barborou Mackovou komentovali aktuální situaci v regionech, které minulý měsíc zasáhly rozsáhlé povodně. Hladík řekl, že v zasažených regionech zůstávají nefunkční tři čistírny odpadních vod a že ta ústřední v Ostravě by měla začít částečně pracovat do konce roku, naplno pak za čtyři či pět měsíců. Podle Výborného potrvá obnova toků poničených velkou vodou až deset let.

Špičky senátorských klubů se dohodly na obsazení pozic ve vedení výborů i celé horní komory parlamentu. Nejvíc jich obsadí nejpočetnější ODS a TOP 09. Uskupení si činí nárok i na post předsedy. Stávající šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzyvatele nemá.

Úmysl jít do sněmovních voleb v příštím roce opět v koalici SPOLU oznámí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 velmi brzy, řekl v rozhovoru s ČTK premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vítězství se podle něj bude odvíjet od toho, zda se veřejnost podaří přesvědčit, že současná koalice nabízí dobré recepty a vize rozvoje země. Současně je dle Fialy logické vymezovat se vůči opozičnímu ANO, i když „antibabišovská“ rétorika nestačí.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Lukavický dub ze stejnojmenné obce v Pardubickém kraji se stal letošním vítězem ankety Strom roku, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Od veřejnosti památný dub letní obdržel téměř deset tisíc hlasů. Další dvě místa obsadily české národní stromy, stříbro získala roštínská lípa na Kroměřížsku, bronz dvojice lip u Wohlmannova kříže v obci Václavice u Hrádku nad Nisou.

Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory. Chystaný majetkový test představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má opatření zajistit vyšší adresnost pomoci a její vyplácení potřebným. Dosud se majetková situace hodnotila jen u lidí, kteří žádali o pomoc v hmotné nouzi. Dávková reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním.

Armádě se letos podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří přilákat tolik lidí, kolik potřebuje. Přesné počty vojáci neuvádějí, nabrat ale chtěli 2 200 nováčků. Za podstatné má Karel Řehka i to, kolik lidí naopak odchází, a trend není příznivý. Odchody se pojí i s generační obměnou po dvaceti letech od profesionalizace. Podle ministerstva obrany bude potřeba získat přehled o lidech, kteří můžou vojáky v případě krizí doplnit. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jako možné řešení vidí znovuzavedení povinné vojenské služby. O tématu v pořadu 90‘ ČT24 mluvili poslanci Radek Koten (SPD) a Josef Flek (STAN), vojenský historik Tomáš Řepa a zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Hnutí ANO si v říjnovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok a oproti červnovému průzkumu je na tom ještě lépe. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti červnu polepšilo nejvíce ze všech. Na druhé straně Piráti se v modelu propadli na pětiprocentní hranici. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem pět subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Nový předseda KDU-ČSL Marek Výborný se chce spolu se členy obměněného vedení před sněmovními volbami zaměřit na prorodinná témata, dostupnost bydlení, vzdělávání a principy odpovědné solidarity. Strana chce bránit extrémům a zároveň být konstruktivní, řekl po volbě místopředsedů. Tým má Výborný za dobrý mix kontinuity s novými tvářemi, podle nových lídrů sjezd zareagoval na touhu po změně. Delegáti sjezdu KDU-ČSL také podpořili další spolupráci v koalici SPOLU pro sněmovní volby v příštím roce.

Nově zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který vládní stranu vedl už v minulosti, se v pátečním Interview ČT24 věnoval mimo jiné prioritám, které má vláda řešit v průběhu následujících měsíců. Svou stranu považuje za pravicově konzervativní, ale nemá prý „moralizovat“, řekl v souvislosti se sňatky homosexuálů. Výborný podporuje setrvání KDU-ČSL v koalici SPOLU a připustil i myšlenku vzniku dlouhodobého uskupení, jako je například německá CDU/CSU. Hovořil také o struktuře vedení strany. Podle něj první místopředseda musí zvládnout navenek komunikovat o obtížných tématech. Na tuto pozici delegáti v pátek večer zvolili Pavla Bělobrádka poté, co v předcházejícím hlasování nezískal dost hlasů ministr životního prostředí Petr Hladík.

Lidovci rozhodli v pátek odpoledne o novém předsedovi strany. Stal se jím ve druhém kole ministr zemědělství Marek Výborný, který se do funkce vrací po pěti letech. Porazil obhajujícího Mariana Jurečku, s nímž ale dál počítá ve vedení KDU-ČSL. Výborný slíbil kontinuitu, podle něj delegáti volbou dali jasný signál pro pokračování koalice SPOLU. Na prvního místopředsedu kandidoval nejdříve pouze ministr životního prostředí Petr Hladík, v hlasování však neuspěl. V opakované volbě se o post ucházeli Pavel Bělobrádek a Václav Pláteník, přičemž uspěl první jmenovaný. Nominaci pro druhou volbu získal i Hladík, ale nepřijal ji.