ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu

Nahrávám video

Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové sněmovny. Následujícím krokem bude předložení návrhu personálního obsazení vlády. Předseda ANO Andrej Babiš doufá, že jeho kabinet vznikne nejpozději do poloviny prosince.

V koaliční smlouvě se strany mimo jiné dohodly, že budou chtít klíčové zákony prosazovat společně. „Vládní návrhy zákonů a strategické materiály zásadní povahy (rozpočet, daně, zahraniční a bezpečnostní politika, volební a ústavní zákony) budou předkládány jako koaličně dohodnuté,“ stojí v dokumentu.

Pro ministry bude podle koaliční smlouvy závazné společné programové prohlášení. U méně významných návrhů zákonů a dalších materiálů pokládá smlouva za koaličně dohodnuté ty, které podpoří nadpoloviční většina členů vlády z každé strany. ANO, SPD a Motoristé se v dohodě zavazují koaliční návrhy prosazovat v Parlamentu a pro pozměňovací návrhy hlasovat jen po vzájemné dohodě.

Koaliční smlouva mezi ANO, SPD a Motoristy
(pdf, 227 kB)
Stáhnout

Jednou měsíčně by se měla scházet rada předsedů stran, kterou tvoří šéfové všech tří uskupení. Řešit bude zásadní otázky vládní politiky a spolupráce mezi stranami. Koaliční radu pak tvoří předseda vlády a nejvýše dva další zástupci každé ze stran. Radu svolává podle potřeby premiér a projednává běžnou vládní agendu.

Dohoda strany zavazuje ke vzájemné loajalitě, otevřené komunikaci, včasnému sdílení informací a „nepřekvapování partnerů“. Koordinovat by trojice uskupení měla i veřejná a mediální vystoupení k zásadním otázkám vládní politiky. „Strany se zdrží veřejných prohlášení, která by mohla oslabit vzájemnou důvěru nebo stabilitu vlády,“ stojí ve smlouvě.

Smlouva obsahuje dodatek, kde poslanci ANO, SPD a Motoristů potvrzují, že budou po celé volební období dodržovat závazky z koaliční smlouvy, podporovat společnou vládu a hlasovat v souladu s jejími principy a programovým prohlášením vlády.

„Podstatné je, že jsme se domluvili,“ řekl Babiš

Společným cílem stran budoucí vládní koalice ve volbách bylo podle Babiše nahradit stávající kabinet. „To je to, co nás spojovalo, i když samozřejmě v programech mohly být nějaké odlišnosti. Ale podstatné je, že jsme se domluvili,“ zdůraznil po podpisu koaliční smlouvy.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury smlouva symbolicky znamená konec vlády, která poškozovala české zájmy. Předseda Motoristů Petr Macinka smlouvu označil za první krok změny, o kterou si občané řekli ve volbách.

ANO, SPD a Motoristé oznámili už zhruba týden po říjnových volbách rozdělení šestnácti vládních pozic, nominanty na ministerské posty zatím oficiálně nesdělili. Koaliční smlouva rozdělení míst potvrdila. Devět křesel bude mít ANO, které obsadí místa premiéra a ministrů financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. SPD by mělo nominovat trojici odborníků na ministerstva obrany, zemědělství a dopravy. Motoristé povedou ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví.

Podle textu nese hlavní odpovědnost za řízení vlády, koordinaci její činnosti a zajištění jednotného postupu koaličních partnerů premiér.

Souboj o pozici v čele sněmovny

Součástí koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy sněmovny, pozice na základě dohody koaličních stran náleží SPD. Vznikající koalice chce do funkce nominovat Okamuru. V tajné volbě bude mít protikandidáta. Lidovci oznámili, že navrhnou bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška.

Babiš v pondělí řekl, že Okamurovi vyjádřil podporu poslanecký klub ANO. Předpokládá, že šéf SPD bude předsedou sněmovny zvolen. Podle Macinky v pondělí Okamura jako nominant do čela dolní komory navštívil klub Motoristů, aby představil svou vizi. „Považujeme to za velmi zdvořilé, diskuse byla velmi milá a pan předseda Okamura byl mimořádně přesvědčivý,“ doplnil.

Vznikající koalice má ve dvousetčlenné sněmovně většinu 108 hlasů, podobně jako to bylo v případě bývalé koalice složené ze SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN a Pirátů v minulém volebním období.

Budoucí vláda se chce podle Babiše vyhnout rozpočtovému provizoriu

Babiš se při příležitosti podpisu koaliční smlouvy vyjádřil také ke státnímu rozpočtu. ANO, SPD a Motoristé podle něj rozpočet chtějí schválit do 17. prosince, a vyhnout se tak provizoriu.

Šéf ANO doufá, že nynější kabinet Petra Fialy (ODS) rozpočet pošle do sněmovny. „Musíme akceptovat návrh schodku, i když ten rozpočet nemá krytí,“ prohlásil Babiš. Vznikající vláda se s tím však musí vyrovnat a rozpočet schválit, doplnil.

Vznikající a končící kabinet se v posledních týdnech přou o to, zda by měla Fialova vláda opětovně poslat poslancům návrh se schodkem 286 miliard korun, který takzvaně spadl pod stůl s koncem volebního období minulé sněmovny. Dosluhující vláda dříve považovala opětovné předložení návrhu rozpočtu dolní komoře za zbytečné. Z posledních výroků ale vyplývá, že po ustavení sněmovny by zákon mohla opětovně zaslat.

Fiala po pondělím jednání poslaneckého klubu ODS kritizoval, jak ANO k otázce rozpočtu přistupuje. „Nejprve jsme poslouchali, že nestojí za nic, je špatný,“ sdělil. Očekával by proto, že už vznikající vláda má vlastní návrh připravený. „Pak najednou začalo ANO říkat, že je to od nás nezodpovědné, ať ho předložíme,“ dodal s tím, že by ho zajímalo, jak ANO, SPD a Motoristé přistoupí k výdajům na obranu a energetiku.

Programové prohlášení vlády

Na veřejnost se již dostal také dokument s návrhem programového prohlášení vznikající vlády. K prohlášení, které strany dokončily minulý týden, se ale podle Babiše ještě budou vracet a dokument by měla schvalovat nová vláda. Kdy se tak stane, není podle Babiše jasné a závisí to na dalším postupu vzniku nového kabinetu.

Na sociálních sítích šéf ANO uvedl, že k dokumentu dostává řadu připomínek, o kterých bude koalice jednat. V případě, že se na tom shodne, program doplní. V souvislosti s informací, že nevěděl o tom, že návrh obsahuje nulovou daň z přidané hodnoty na léky, zdůraznil, že se změna má týkat pouze léků na recept. „Je to dobře a pohlídáme si, aby se promítla do snížení cen,“ dodal.

V návrhu, který má ČT k dispozici, označuje vznikající koalice za strategické priority levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost.

Návrh programového prohlášení vlády České republiky, listopad 2025
(pdf, 611 kB)
Stáhnout

Dokument mimo jiné potvrzuje odmítnutí emisních povolenek ETS2, počítá i s rozvojem jaderné energetiky. Strany chtějí zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, zachovat korunu či obnovit elektronickou evidenci tržeb.

Program v pátek dostal k dispozici prezident Petr Pavel. Hrad následně oznámil, že Pavel očekává, že dostane ještě bližší komentář od šéfa ANO Babiše. Po volbách hlava státu označila za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v EU, česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a lidská práva. Za bezpečnostní záruku prezident považuje členství v NATO.

Mezi klíčové otázky zařadil i zachování a podporu institucí demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, autonomii vysokých škol či nezávislost justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek, ale i dalších státních orgánů.

Personální otázky

Personální otázky vznikající koalice odložila stranou i kvůli kontroverzím, které se objevily v souvislosti s některými zvažovanými jmény krátce po volbách. Motoristé trvají na nominaci poslance Filipa Turka na ministerstvo zahraničních věcí i po kauze spojené s jeho rasistickými a homofobními výroky na sociálních sítích.

Odborná veřejnost či budoucí opozice zpochybňují také zvažovaný nástup šéfa Motoristů Petra Macinky na ministerstvo životního prostředí, poslance stejné strany Oto Klempíře na kulturu či Martina Šebestyána na zemědělství.

Podle Babiše se ke jménům ministrů vrátí budoucí vládní strany koncem listopadu. Následně odnese nominaci na Hrad. „Budu to projednávat s panem prezidentem, který si přál s každým tím kandidátem na ministra osobně mluvit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.