Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Nahrávám video

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

„Průmyslová produkce v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Do výsledků se zčásti propsal i efekt nižší srovnávací základny,“ sdělil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Růst zaznamenala kromě zmíněného kovozpracujícího a automobilového průmyslu i odvětví navázaná na výrobu motorových vozidel, například výroba pryžových a plastových výrobků nebo elektrických zařízení. Nadále posilovala také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení nebo výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství. Produkce naopak oslabila v těžbě a dobývání – zejména uhlí – a ve farmaceutickém průmyslu.

Hodnota nových zakázek v průmyslu v listopadu meziročně vzrostla o 4,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 6,3 procenta a nové zakázky z Česka o 0,2 procenta. Meziměsíčně ale hodnota nových zakázek o 1,1 procenta klesla.

„K růstu hodnoty nových zakázek v průmyslu v listopadu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a jejich dílů, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo výroba elektrických zařízení,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Hodnota nových zakázek naopak poklesla ve farmaceutickém, chemickém, papírenském a textilním průmyslu.

Ačkoli výroba v průmyslu rostla, počet pracovníků klesal. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v listopadu 2025 meziročně snížil o 1,3 procenta, tedy podobně jako předtím v říjnu. Meziroční pokles pracovníků ale v posledních měsících postupně zpomaluje. Na začátku loňského roku se počty zaměstnanců v průmyslu snižovaly meziročně o více než dvě procenta a ještě v srpnu činil pokles 1,9 procenta. V září už to bylo jen 1,6 procenta a v říjnu 1,4 procenta.

Stavebnictví zpomalilo meziroční růst na 6,1 procenta

Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Rostlo pozemní i inženýrské stavitelství. Meziměsíčně byla stavební výroba nižší o 0,1 procenta. V meziročním srovnání české stavebnictví posiluje od listopadu 2024, v loňském roce statistici evidovali v pěti měsících dvouciferný růst.

„Meziroční růst stavební produkce pokračuje již třináctý měsíc v řadě a odehrává se v inženýrském stavitelství i na výstavbě budov,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Loni v listopadu se v meziročním srovnání produkce v pozemním stavitelství, tedy ve stavbách budov, zvýšila o 8,1 procenta a inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, vzrostlo o 3,2 procenta.

„I přes vysokou srovnávací základnu v listopadu pokračoval výrazný meziroční růst počtu zahájených bytů, a to v rodinných i bytových domech,“ sdělil Matějka. Počet bytů, které se v listopadu začaly stavět, meziročně stoupl zhruba o pětinu na 4353 bytů. Dokončeno bylo v listopadu 2371 bytů, meziročně o 4,4 procenta více.

Orientační hodnota staveb, na které bylo v listopadu vydáno stavební povolení, vzrostla meziročně o procento na 43,5 miliardy korun.

Měsíční průmyslová výroba byla nejvyšší od začátku covidu, míní analytici

Měsíční průmyslová produkce dosáhla v listopadu podle analytiků nejvyšší úrovně od začátku covidového období. „Zdá se, že indicií ožívání české ekonomiky přibývá. Zatímco domácí poptávka se již vzpamatovala z inflační krize, neuralgickým bodem ekonomiky zůstával průmysl. V listopadu loňského roku ovšem nečekaně pookřál,“ řekl analytik Deloitte David Marek.

„Hlavní roli tentokrát sehrál automobilový průmysl, za kterým jde téměř třetina meziročního růstu produkce. V plusu ale byla v listopadu většina průmyslových oborů, zvláště těch nejvýznamnějších. Slabší byl naopak listopad pro farmacii a výrobce stavebních materiálů,“ dodal analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Průmysl podle něj potvrzuje, že je nejenom největším tuzemským odvětvím, ale také že jde o odvětví velmi flexibilní a odolné. Navzdory nepřesvědčivé poptávce v zahraničí i silné koruně se dokáže přizpůsobit a růst, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.