Stavební výroba v Česku v květnu meziročně vzrostla o 11,6 procenta, dvouciferným tempem posílila produkce v pozemním i v inženýrském stavitelství. Meziroční růst zaznamenala i průmyslová produkce a růstem exportu se zvýšila bilance zahraničního obchodu. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle statistiků k růstu ve stavební výrobě zčásti přispěla nízká srovnávací základna. Meziměsíčně byla letos v květnu stavební produkce vyšší o 2,3 procenta. Stavebnictví zaznamenalo v květnu sedmý meziroční růst v řadě, v letošním roce rostlo nejvýrazněji v březnu, a to o 12,5 procenta. V dubnu pak tempo růstu zpomalilo na 1,9 procenta, uvádí ČSÚ.
Produkce v pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v květnu meziročně zvýšila o 10,8 procenta a inženýrské stavitelství, kam spadá budování silnic nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostlo o 13,1 procenta.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v květnu vydáno stavební povolení, meziročně klesla o 39,6 procenta na 32 miliard korun.
Stavět se v květnu začalo 2673 bytů, meziročně o 5,2 procenta méně, naopak dokončeno bylo 3051 bytů, což znamenalo meziroční růst o 4,9 procenta. „Růst se odehrával v segmentu úprav stávajících budov, nová výstavba byla v útlumu,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v květnu meziročně snížil o 0,7 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému květnu vzrostla o 5,4 procenta.
Zdánlivě pozitivní hodnoty mohou podle analytiků klamat
„Květnové výsledky stavebnictví vypadají nadějně, avšak podobně jako v průmyslu je významně ovlivnil nízký srovnávací základ z předchozího roku. V každém případě trend růstu výstavby – ať už inženýrské, nebo pozemní – je evidentní, zejména díky investicím veřejného sektoru,“ řekl analytik a ekonom banky Creditas Petr Dufek.
„Vypadá to, že čísla ovlivnilo letošní načasování Velikonoc, které se negativně projevilo na dubnových datech. Meziměsíční pokles byl výrazných 4,8 procenta po sezonním očištění, květen znamenal vzestup o 2,3 procenta. Nicméně kumulativně je od počátku roku stavební produkce stále o půl procenta níže. Letos se daří zejména pozemnímu stavitelství, inženýrské zaostává. Zklamáním za květen byla orientační hodnota staveb s novým vydaným stavební povolením,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Průmysl meziročně roste čtvrtým měsícem
ČSÚ rovněž informoval, že průmyslová produkce v Česku v květnu zrychlila meziroční růst na 2,2 procenta z dubnových dvou procent. Meziměsíčně byla nižší o 1,6 procenta. Hodnota nových zakázek oproti loňskému květnu vzrostla o pět procent.
Český průmysl roste meziročně čtvrtý měsíc po sobě. „Růst průmyslové produkce v květnu byl podobně jako v minulých měsících zčásti ovlivněn nízkou loňskou srovnávací základnou ve výrobě elektřiny. Růst podpořila i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde došlo k dokončení významných dlouhodobých zakázek, nebo výroba elektrických zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Meziroční pokles produkce zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Produkce zpracovatelského průmyslu celkem byla podle ČSÚ v meziročním srovnání vyšší o 1,5 procenta.
„Za růstem hodnoty nových průmyslových zakázek v květnu stála zejména výroba motorových vozidel. Tento růst byl zčásti ovlivněn i nižší srovnávací základnou. Dále se hodnota nových zakázek meziročně zvýšila v odvětvích výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo elektrických zařízení,“ dodala Irena Stupňánková z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v květnu meziročně snížil o dvě procenta.
Zásadní otázka amerických cel
„Tuzemská průmyslová výroba vykázala v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, který však přišel po sérii meziměsíčního růstu výroby vykázaného v předchozích třech měsících,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj obtížné říct, nakolik se v květnu projevila americká cla a nakolik průmyslová výroba meziměsíčně klesla čistě v návaznosti na předchozí delší období svého růstu.
Výrazný meziměsíční pokles výroby v průmyslu během května naznačuje, že dynamika celé tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu čtvrtletí zpomalí, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Z pozitivního trendu nových zakázek lze podle něj usuzovat, že druhá polovina roku by pro český průmysl nemusela být špatná. Klíčové však bude, jaká bude obchodní dohoda mezi USA a EU. Pokud by jí nebylo dosaženo a prezident USA Donald Trump by uvalil 50procentní clo na dovoz zboží z EU, byla by to citelná rána nejen pro Evropu, ale i pro českou ekonomiku v čele s průmyslem, dodal.
Optimismus ohledně dalšího vývoje průmyslu podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského nepatrně zesílil. K příznivým zprávám zařadil zlepšující se sentiment ve výrobních podnicích, a to jak v tuzemsku, tak na evropské úrovni. Očekávané oživení však i podle něj může přerušit podstatné zvýšení cel na vývozy unijního zboží do USA, které stále visí ve vzduchu. „Pokud se to zvýšení podaří odvrátit, mohl by růst průmyslové produkce ve druhém pololetí roku o něco zrychlit a za celý rok dosáhnout tempa okolo 1,5 procenta. Šlo by o první kladný výsledek od roku 2022,“ podotkl.
Analytik Investiky Vít Hradil připomněl, že květnový pokles po třech meziměsíčních nárůstech v řadě mohl být ještě výraznější, nebýt náhodného vlivu počasí. Letošní květen byl totiž o 1,9 stupně chladnější, než je v tuzemsku obvyklé, což zvýšilo poptávku po energiích a tím povzbudilo energetický průmysl. Celkový objem průmyslové výroby pak dosáhl podobné hodnoty, jakou vykazoval koncem roku 2017. „Již více než sedm let tak pozorujeme průmyslovou stagnaci,“ poznamenal.
Mnoho odvětví se potýká s problémy a vykazují pokles, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha. Současný stav mají vytvářet negativní aspekty především v zahraničí. Mezi ně označil slabou výkonnost německé ekonomiky, dynamický vývoj celní války USA neumožňující firmám efektivně plánovat a také napětí mezi Izraelem a Íránem, které může vést k výraznému růstu cen ropy a zemního plynu. „To se naštěstí zatím neděje a ceny ropy Brent zůstávají relativně stabilní. V tomto roce očekáváme zvýšení průmyslové výroby o zhruba 2,5 procenta,“ odhadl.
Růst exportu táhl hlavně obchod s motorovými vozidly
Zahraniční obchod ČR skončil v květnu přebytkem 13,3 miliardy korun, který byl meziročně o 2,1 miliardy korun vyšší. Celkově export z Česka podle předběžných údajů ČSÚ meziročně vzrostl o dvě procenta na 389,8 miliardy korun, import se v květnu zvýšil o 1,5 procenta na 376,5 miliardy korun.
Po třech měsících, kdy dovoz meziročně rostl více než vývoz, se v květnu situace obrátila opět ve prospěch vývozu. „Nejvyšší nárůsty vývozu jsme zaznamenali již tradičně u motorových vozidel a jejich dílů o 5,2 miliardy korun a u elektrických zařízení o 2,2 miliardy korun,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl v porovnání s loňským květnem vyšší o šest miliard korun. Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se meziročně zmenšil o 2,8 miliardy korun a o stejnou částku byl nižší také schodek obchodu s rafinovanými ropnými produkty.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se členy Evropské unie se v květnu meziročně zvýšil o 4,2 miliardy korun. Deficit obchodu s mimounijními státy se zmenšil o 0,7 miliardy.
Experti: Zvýšení vývozu i dovozu ukazuje na zlepšení ekonomických podmínek
Květnové zvýšení vývozu i dovozu ukazuje podle analytiků na zlepšení ekonomických podmínek. „Na straně vývozu se projevilo především zvýšení exportu automobilové produkce a minerálních paliv. Výroba automobilů a dílů pro toto odvětví sice v posledních měsících klesá, daří se však vyvážet předchozí produkci. Za růstem dovozu dominantně stál zvýšený dovoz spotřebního zboží a potravin,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Z teritoriálního pohledu je klíčové obnovení růstu poptávky v Německu. Více než polovinu meziročního zvýšení vývozu z Česka má na svědomí právě tato země. Snížil se ovšem vývoz na Slovensko,“ doplnil Marek. „Na růstu dovozu se podobným dílem podílely země eurozóny a Čína.“
Analytik PwC Dominik Kohut upozornil na rychlejší růst vývozu než dovozu. „Po několika měsících vidíme v oblasti zahraničního obchodu otočení trendu, kdy rychlost růstu exportů převýšil importy ze zahraničí. Důvodem tohoto pozitivního obratu může být deeskalace situace kolem zavádění dovozních cel ve světě. Jedná se o pozitivní zprávu pro hospodářský vývoj České republiky,“ uvedl. Zároveň upozornil na to, že automobilový průmysl, který vývoz v květnu táhl, je nejvíc ovlivněný výkonem německé ekonomiky či americkými cly.
Cla podle odborníků zůstávají hlavní nejistotou budoucího vývoje, když není jisté, zda se podaří najít dohodu mezi EU a USA, která by zavedení obchodních překážek zabránila. „Export do Spojených států amerických tvoří v rámci českého vývozu pouhá tři procenta, nicméně lze předpokládat, že negativní dopad zavedení a zmatku kolem amerických cel se do bilance českého zahraničního obchodu s největší pravděpodobností propíše přes Německo,“ upozornila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
