Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Průměrná mzda vzrostla na téměř 47 tisíc
3 minuty
Události: Růst výdělků
Medián mezd se meziročně zvýšil o 5,3 procenta. U mužů činil 41 677 korun a u žen 35 226 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 a 73 611 korunami.
„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
V těchto odvětvích mzdy rostly zhruba o tři procenta. Průměrná mzda pracovníků v těžbě a dobývání činila v prvním kvartálu 49 455 korun, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu pak 83 725 korun.
Podle odvětví zaznamenali statistici nejvyšší růst průměrné mzdy v činnostech, které se týkaly nemovitostí. Tam mzdy stouply o 12,4 procenta na 47 411 korun. Zhruba o jedenáct procent se zvýšily mzdy také v profesních, vědeckých a technických činnostech a dosáhly 61 594 korun. O desetinu se zvedly mzdy ve stavebnictví.
Nejvyšší mzdová úroveň byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o 8,8 procenta na 92 288 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s výdělkem 84 069. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 27 953 korun.
Nejvyšší mzdy zůstávají v Praze
Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů pobírali pracovníci v Praze, a to 62 472 korun. Naopak nejméně vydělávali v Karlovarském kraji s průměrem 39 642 korun. V jednotlivých krajích meziročně vzrostly mzdy nominálně v rozmezí od pěti procent do 7,6 procenta. Nejvyšší nominální růst zaznamenala Praha, nejnižší Liberecký kraj.
Počet zaměstnanců v Česku meziročně stoupl na 4,025 milionu lidí, tedy o 0,4 procenta.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, před tím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.
Ubývá zaměstnanců v zemědělství i průmyslu
Podle dat ČSÚ se v tuzemsku dlouhodobě snižuje počet zaměstnanců v zemědělství a v průmyslu, naopak roste jejich počet ve službách. V posledních letech je nejdynamičtější nárůst ve zdravotní a sociální péči.
„Za posledních dvacet let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 procent. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů. Naopak v zemědělství za stejnou dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ upřesnil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Podle něj je dlouhodobě patrné propouštění v neperspektivních odvětvích a přesun zaměstnanců ke kvalifikovanější práci.
Holý také podotkl, že za posledních dvacet let byly nejstabilnějším sektorem co do počtu zaměstnanců veřejná správa a obrana. Přes drobné kolísání se počet lidí pracujících pro stát za dvě desetiletí prakticky nezměnil.
