Průměrná mzda vzrostla na téměř 47 tisíc

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Medián mezd se meziročně zvýšil o 5,3 procenta. U mužů činil 41 677 korun a u žen 35 226 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 a 73 611 korunami.

„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

V těchto odvětvích mzdy rostly zhruba o tři procenta. Průměrná mzda pracovníků v těžbě a dobývání činila v prvním kvartálu 49 455 korun, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu pak 83 725 korun.

Podle odvětví zaznamenali statistici nejvyšší růst průměrné mzdy v činnostech, které se týkaly nemovitostí. Tam mzdy stouply o 12,4 procenta na 47 411 korun. Zhruba o jedenáct procent se zvýšily mzdy také v profesních, vědeckých a technických činnostech a dosáhly 61 594 korun. O desetinu se zvedly mzdy ve stavebnictví.

Nejvyšší mzdová úroveň byla v prvním čtvrtletí v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o 8,8 procenta na 92 288 korun. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s výdělkem 84 069. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, v prvních třech letošních měsících to bylo průměrně 27 953 korun.

Nejvyšší mzdy zůstávají v Praze

Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů pobírali pracovníci v Praze, a to 62 472 korun. Naopak nejméně vydělávali v Karlovarském kraji s průměrem 39 642 korun. V jednotlivých krajích meziročně vzrostly mzdy nominálně v rozmezí od pěti procent do 7,6 procenta. Nejvyšší nominální růst zaznamenala Praha, nejnižší Liberecký kraj.

Počet zaměstnanců v Česku meziročně stoupl na 4,025 milionu lidí, tedy o 0,4 procenta.

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, před tím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale od začátku roku 2014.

Ubývá zaměstnanců v zemědělství i průmyslu

Podle dat ČSÚ se v tuzemsku dlouhodobě snižuje počet zaměstnanců v zemědělství a v průmyslu, naopak roste jejich počet ve službách. V posledních letech je nejdynamičtější nárůst ve zdravotní a sociální péči.

„Za posledních dvacet let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 procent. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů. Naopak v zemědělství za stejnou dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ upřesnil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý. Podle něj je dlouhodobě patrné propouštění v neperspektivních odvětvích a přesun zaměstnanců ke kvalifikovanější práci.

Holý také podotkl, že za posledních dvacet let byly nejstabilnějším sektorem co do počtu zaměstnanců veřejná správa a obrana. Přes drobné kolísání se počet lidí pracujících pro stát za dvě desetiletí prakticky nezměnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka: Nebude to ani koruna

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 3 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 20 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 21 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.