Mzda

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

V Polsku by se mohl částečně obnovit nedělní prodej. Už šest let musí až na výjimky zůstávat tamní prodejny poslední den v týdnu zavřené. Zákon přijatý minulou konzervativní vládou chce ta současná zmírnit. O nedělích by si lidé mohli nakoupit dvakrát za měsíc. Proti jsou odbory, možnou změnu ale vítají zaměstnavatelé.

Pracovníci Liberty Ostrava by mohli začít dostávat náhradu mzdy první týden v červenci. Zpracování žádostí zahájí úřady práce v pondělí. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zaměstnanci hutního podniku Liberty Ostrava, který je v platební neschopnosti, mohou od pondělí podávat žádosti o náhradu mzdy u úřadu práce (ÚP). Firma, která na sebe minulý týden podala insolvenční návrh, uvedla, že zaměstnancům při podávání žádostí o uspokojení mzdových nároků v rámci státního systému ochrany zaměstnanců poskytne podporu. Podle posledních dat má podnik asi pět tisíc zaměstnanců, většina z nich je od prosince doma.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Ve strojírenské firmě Kovosvit MAS v Sezimově Ústí na Táborsku podalo k pátku výpověď 178 z 220 zaměstnanců. Důvodem je fakt, že jim podnik dluží od března mzdy. Výroba ve firmě je proto zastavena. Kovosvit opustili i zaměstnanci z vedoucích pozic, řekla personální manažerka podniku Andrea Lammouchi. Podle jejích odhadů Kovosvit dluží zaměstnancům za mzdy přibližně 45 milionů korun.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.

Odstraňovat rozdíly mezi příjmy žen a mužů v Česku se příliš nedaří. Podle dat Eurostatu muži vydělávají v průměru skoro o osmnáct procent více než ženy – Česká republika je tak třetí nejhorší mezi zeměmi Evropské unie. Řada firem se proto na tuto oblast snaží zaměřit a rozdíly zmenšovat.

Zaměstnanci Liberty Ostrava, kteří kvůli tomu, že provozy v podniku stojí, nechodí do práce, budou od pondělí po většinu času dostávat jen 70 procent mzdy. Dosud dostávají 100 procent. Jejich návrat firma odložila o dalších šest týdnů, řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Rozhodnutím firmy se podle něj nyní zabývají právníci.

Česká pošta od září navýší mzdy provozních a administrativních pracovníků v průměru o deset procent. Vynaloží na to 320 milionů korun. V současnosti pošťáci berou v průměru 31 012 korun, což je o 12 tisíc korun méně, než byla průměrná mzda v České republice v loňském roce.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Pražský státní zástupce Marek Solar pil v pracovní době alkohol a bude rok pobírat plat snížený o patnáct procent. Kárný senát Nejvyššího správního soudu schválil dohodu, kterou Solar uzavřel se svou nadřízenou, pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Solar požití alkoholu nepopřel. Jinak prohřešek u soudu nekomentoval.

Čína se snaží zachránit krachující realitní sektor, který je pilířem ekonomiky. Centrální banka rekordně snížila sazbu pro hypotéky ze 4,20 na 3,95 procenta, ale důvěra zákazníků v trh s nemovitostmi je nízká. Prodeje váznou, hromadí se dluhy a nedokončené projekty. Dělníci stávkují, protože jim podniky neplatí.

Kvůli dlouhodobě vysokým cenám potravin hledá stále více lidí levnější varianty stravování. Větší zájem teď registrují například některé školní jídelny. Kromě žáků a studentů nabízejí hotová jídla třeba seniorům, ale i ostatním zájemcům. S tím ale nesouhlasí někteří restauratéři, podle kterých to je neférová konkurence.

Vláda schválila změny v platech lékařů, zubařů a farmaceutů. Od ledna se doktoři po absolvování fakulty či po dalším specializačním vzdělávání přesunou do vyšších tříd v platových tabulkách. Základní výdělek se jim tak zvedne o několik tisíc korun. Stejně to bude i u zubařů a s vyššími třídami se počítá i u lékárníků. Nařízení, které mění takzvaný katalog prací s výčtem činností u jednotlivých profesí a platového ohodnocení, schválila vláda, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle resortu změny lépe zohledňují vazbu na vzdělání. Platovými tabulkami se řídí státní zařízení.

Zástupci vlády a zdravotníků podepsali dohodu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která by měla ukončit prosincový protest lékařů. Jejich krok v některých nemocnicích výrazně omezil provoz, byla odložena plánovaná vyšetření nebo operace. Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po podpisu dohody lékaře v nemocnicích vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Někteří ale již prohlásili, že tak navzdory dohodě udělat nehodlají.

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to navrhne vládě, která o tom bude jednat příští týden. Premiér Petr Fiala (ODS) návrh označil za realistický.

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.