Mzda

Čím vyšší je požadovaná kvalifikace pracovníka, tím je v Česku větší rozdíl ve finančním ohodnocení ve veřejném a soukromém sektoru. Zvlášť v hlavním městě nedokáže státní správa komerčním firmám konkurovat, vyplývá z nové studie. Obecně ale neplatí, že by mzdy, tedy výdělek v soukromé sféře, převyšovaly platy, tedy gáži ve státním sektoru. Závisí to na pozici, zkušenostech i regionu.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek v Česku za minulý rok dosáhla 45 865 korun hrubého. Meziročně se částka, která má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, zvedla asi o 300 korun. Pod ní bylo třiašedesát procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl hrubý důstojný příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM).

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Tuzemským autoservisům chybí elektrikáři, karosáři, lakýrníci i běžní mechanici. I když přibylo škol, počet absolventů za deset let klesl na polovinu. Firmy tyto nedostatkové profese lákají vysokými mzdami a bonusy, které často výrazně překračují průměrnou mzdu.

Strojírenská společnost Interstroj z Veselí nad Moravou na Hodonínsku končí. Výroba bude pokračovat pod firmou Ferromet, která provozuje veselské železárny. Obě společnosti přitom dluží svým zaměstnancům mzdy za závěr loňského roku. Podle jejich vedení je to kvůli vysokým cenám za nákup energií.

Zaměstnavatelé v soukromém sektoru plánují letos kvalifikovaným pracovníkům přidávat do šesti procent. Mzdy loni zvýšilo 87 procent zaměstnavatelů, u většiny překonal růst inflaci. Loni plošně přidávali v průměru 3,5 procenta, individuálně osm procent. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hays, která se zaměřuje na nábor specialistů a obsazování kvalifikovaných pracovních míst.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Po sedmi týdnech končí stávka zaměstnanců amerického výrobce letadel Boeing. Členové odborů se vyslovili pro návrh na zvýšení platů o 38 procent během čtyř let, uvedly světové agentury s odvoláním na odborový svaz IAM District 751. Protestu se zúčastnily desítky tisíc zaměstnanců, firmu stál v přepočtu desítky miliard korun.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Vláda na středeční schůzi schválila lednové zvýšení průměrného starobního důchodu o 358 korun měsíčně, zjistila ČT. Kabinet dále rozhodl o způsobu růstu minimální mzdy a rovněž kývl na zavedení takzvané superdávky. Ta slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě do jedné dávky. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády také uvedl, že ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce pro vývoj malých modulárních reaktorů.

Lokalita Dolní Lutyně na Karvinsku je podle odborných studií vhodná pro stavbu nové gigafactory. Případná povodňová rizika v místě nezhorší, naopak by mohla nastartovat pozitivní změny v regionu, jako jsou růst mezd nebo zastavení úbytku obyvatel. Uvedli to autoři analýz společně se zástupci investora a ministerstva průmyslu a obchodu. Místní s vybudováním továrny nesouhlasí a v referendu většina hlasujících zavázala vedení obce, aby projektu bránilo.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí meziročně o šest a půl procenta, a to na 45 854 korun. Při zohlednění inflace pak vzrostla o necelá čtyři procenta. Medián byl 38 529 korun. Nejvíce rostly odměny ve zdravotnictví nebo zpracovatelském průmyslu. Nejméně naopak ve vzdělávání. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle některých analytiků růst mezd zaostal za očekáváním, rychleji rostou vysokopříjmovým lidem.

Kabinet odsouhlasil sadu opatření, která mají podnikatelům usnadnit provoz a z velké části je zbavit byrokracie. Část se dotkne i veřejnosti – jde například o digitální účtenky. Zákazníci by je mohli dostávat zhruba od poloviny příštího roku. Papírové by pak zůstaly jen na vyžádání. Novinkou má být i možné vyplácení mezd v cizí měně.

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Insolvenční správce dosud neobdržel od hutní společnosti Liberty Ostrava, která je od června v úpadku, udržitelný plán další činnosti firmy. Způsob řízení pohybu peněz je podle správce založený na improvizaci bez jakékoliv koncepce a racionálního plánu. Insolvenčnímu správci to potvrdili i zástupci firmy na schůzce prozatímního věřitelského výboru minulý týden. Uvedli, že nemají naplánované relevantní příjmy, proto s nimi nepočítají v cash-flow plánu. Vyplývá to ze záznamu v insolvenčním rejstříku. Liberty Ostrava mezitím uzavřela smlouvy s polskou firmou Donquixote pro provozy rourovny a válcovny.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

V Polsku by se mohl částečně obnovit nedělní prodej. Už šest let musí až na výjimky zůstávat tamní prodejny poslední den v týdnu zavřené. Zákon přijatý minulou konzervativní vládou chce ta současná zmírnit. O nedělích by si lidé mohli nakoupit dvakrát za měsíc. Proti jsou odbory, možnou změnu ale vítají zaměstnavatelé.