Mzda strana 3 z 5

Končí stávka ve firmě Nexen. Po sedmi dnech se odbory dohodly s vedením společnosti na zvýšení mezd a podpisu kolektivní smlouvy. Zaměstnanci dostanou od března přidáno o osm procent. Rozhodujícímu jednání předcházela schůzka odborářů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), na jehož žádost se do rozhovorů vložil také korejský velvyslanec Kim Te-čin.

Důchody by od příštího roku už nemusely růst tak rychle jako teď. Změnu připravuje vláda. Penzijní účet je hluboko v minusu, jen letos si stát musí na důchody půjčit přes 80 miliard korun. Koalice ale řeší i výši výchovného. Podle informací ČT je pro KDU-ČSL nedotknutelnost výchovného tak zásadní prioritou, že by strana v případě jeho omezení či úplného zrušení zvažovala další působení ve vládě.

Zaměstnanci továrny Nexen Tire Europe u Žatce na Lounsku zahájí od úterního rána neomezenou stávku. Jejich cílem je uzavření kolektivní smlouvy, ve které žádají například navýšení mezd. Na tiskové konferenci v Praze to oznámili zástupci odborů. Stávka podle nich zcela zastaví provoz továrny. Kromě toho odboráři chystají i protesty. Ve firmě pracuje 1100 lidí, stávku podle odborářů podporuje většina z nich, přímo se do ní zapojí na začátku minimálně 191 lidí. Odbory budou ještě v pondělí o situaci jednat s vedením firmy, které na dotazy médií nereaguje.

Rekordní propouštění, chudoba, vysoká inflace a krachující firmy. I takové jsou prognózy pro letošní rok. Ředitelé čtyř českých firem se shodují, že nebude jednoduchý. Na druhé straně ale předpokládají, že svým zaměstnancům přidají na platech. Očekávají, že to bude zhruba v průměru mezi třemi a šesti procenty. Ekonomickou kondici České republiky pro letošní rok zhodnotili top manažeři v Událostech, komentářích.

Do ordinací praktiků letos nastoupí více začínajících neatestovaných lékařů. Ministerstvo zdravotnictví na ně navíc bude posílat vyšší dotaci. Chce tak nastartovat generační obměnu – každý druhý praktik je v současnosti šedesátník nebo ještě starší – a také zlepšit dostupnost péče. Potíž ovšem je, že ze zkušených lékařů, kteří by měli absolventy školit, se to vyplatí hlavně praktikům pro dospělé. Ministerská podpora tak nebude mít velký vliv na dostupnost praktických lékařů pro děti.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

Stávka strojvedoucích za vyšší mzdy v sobotu narušila provoz na britské železnici. Většina meziměstských vlaků na hlavních tratích z Londýna do Skotska a Walesu byla zrušena, některé železniční společnosti nevypravily vlaky žádné. Přepravci lidem doporučili, aby cestovali jen v nutných případech a aby se před cestou přesvědčili, že jejich spoj skutečně vyjede, informoval deník The Guardian.

Francii částečně ochromila celonárodní stávka pořádaná hned několika odborovými svazy. Zasáhla hlavně dopravu, ale připojili se i učitelé, úředníci nebo pečovatelské domy. Všichni požadují zvýšení platů kvůli vysoké inflaci. Pokračují i stávky zaměstnanců v ropném průmyslu, které způsobily nedostatek pohonných hmot.

Česká justice je podle předsedů soudů před kolapsem. V prohlášení, které médiím rozeslal Nejvyšší soud, uvedli, že vláda Petra Fialy (ODS) v rozporu se svým programovým prohlášením odmítla dostatečně zvýšit platy zaměstnanců. Předsedové soudů varovali, že za stávajících podmínek nemohou garantovat chod soudů. Dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Premiér Petr Fiala (ODS) soudcům vzkázal, že rozpočtové možnosti jsou velmi limitované.

Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která provozuje dopravu na úzkokolejce, je v úpadku. Rozhodl o tom Krajský soud v Českých Budějovicích, reorganizaci zamítl. Soud má pochybnosti o pravdivosti údajů, které firma uvedla ohledně své finanční situace. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma JHMD nasadila od pondělí místo vlaků autobusy. Vypršela jí platnost osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. Firma na sebe podala začátkem září insolvenční návrh, dlužila přes 160 milionů korun.

Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Platí od 22. června, kdy o ní rozhodla ještě předchozí bankovní rada v čele s tehdejším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po obměně rady a nástupu nového guvernéra Aleše Michla se sazba zatím neměnila. Její zvýšení by bylo podle guvernéra ve hře, pokud by rostl deficit státního rozpočtu a mzdové požadavky.

Vláda zatím nepočítá s tím, že by od ledna zvýšila platové tarify zaměstnancům veřejné a státní služby. Základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům.  Po jednání s odborovými předáky to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.

Průměrná mzda v Česku za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z okolních zemí propadly reálné mzdy ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a znovuspuštění kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož firmy za pandemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu, prohlásil na shromáždění v Praze předák ČMKOS Josef Středula. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. Kvůli nynější situaci naplánovali odboráři také na 8. října demonstraci v Praze na Václavském náměstí.

Brněnská obecně prospěšná společnost Amerfo u krajského soudu uspěla ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) o vyplacení příspěvku na mzdy pro lidi s postižením. Spolku, který zaměstnává lidi s fyzickým nebo duševním handicapem, ministerstvo kvůli administrativní chybě nevyplatilo příspěvek za 2,2 milionu korun. Hrozilo pak, že bude spolek muset zrušit desítky pracovních míst.

V Británii zahájilo stávku na 40 tisíc železničářů z odborových organizací RMT a TSSA. Požadují vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. V provozu je jen zhruba pětina spojů, napsala agentura Reuters. „Jsme více než kdy dřív odhodlaní dosáhnout zvýšení mezd, větších pracovních jistot a dobrých pracovních podmínek,“ řekl generální tajemník RMT Mich Lynch.

Jednání lídrů vládních stran a odborů o růstu platů ve veřejné sféře skončilo neúspěchem. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přesto po schůzce uvedl, že od ledna slíbil pět procent navíc lékařům, pedagogům nebo sociálním pracovníkům. To ale odbory považují za nedostatečné. Požadovaly růst už od 1. srpna nebo 1. září. Devět odborových svazů zůstává ve stávkové pohotovosti. Lídři koaličních stran by se znovu měli sejít s odbory na konci srpna.

Nezabavitelná částka by se letos měla lidem v exekuci či oddlužení zvýšit stejně, jako vzrostly normativní náklady na bydlení, rozhodl Nejvyšší soud. Svým stanoviskem sjednotil dosavadní praxi, kdy se soudy a zaměstnavatelé neshodovali na výkladu aktuálně platných zákonů a nařízení. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka se stanoviska dotkne příjmů stovek tisíc lidí v Česku.

Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.

Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom v pátek dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.