Mzda strana 3 z 5

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Zhruba 13 tisíc zaměstnanců tří amerických závodů detroitských automobilek General Motors (GM), Ford a Stellantis vstoupilo do souběžné stávky za lepší mzdy. Je to poprvé v osmaosmdesátileté historii odborového svazu zaměstnanců automobilek United Auto Workers (UAW), kdy zahájili stávku zaměstnanci všech tří automobilek současně, informují média.

Od ledna by mohla znovu vzrůst minimální mzda. Shodují se na tom odbory se zástupci zaměstnavatelů. Jinak jsou ale jejich představy velmi odlišné. Zatímco největší odborová centrála navrhla růst nejnižšího výdělku téměř o 13 procent, firmy připouštějí jen zhruba šest procent.

Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Pokles reálných mezd se prý zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.

Průměrná mzda v tuzemsku se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Muž, který byl kvůli rodičům od dvanácti let v exekuci, zaplatil dluh. Exekutor mu v dětství zabavil hračky, později nezákonně také mzdu. Věřitel v únoru nesouhlasil se zastavením exekuce, po odvysílání reportáže 168 hodin se ale ozval s tím, že šlo o chybu. Dětský dlužník dostane celou částku zpátky. Vývoj sledovala redaktorka 168 hodin Darina Vlková.

Sepsané, ale neprodané hračky – a srážky ze mzdy. Tak přistoupil přerovský exekutor Lukáš Jícha k dluhu z dětství, který měl vymoci na mladém muži. Podle mužovy advokátky postupoval v rozporu s platným zákonem, Exekutorská komora ovšem označila postižení účtu a srážky ze mzdy za nejměkčí způsob provedení exekuce. Pravda je, že exekutor tímto způsobem nakonec dluh vymohl. O přístupu exekutorů k dluhům z dětství natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

Dlužníkům se ze mzdy sráží nejméně peněz v historii, důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do částky, kterou v exekuci nelze zabavit. To ale přináší stále větší potíže věřitelům. Podle průzkumu v právních poradnách na to nejvíce doplácejí rodiče samoživitelé, oběti trestných činů nebo pronajímatelé bytů. Česká asociace věřitelů proto navrhuje změny, jednat by o nich chtěla s resortem spravedlnosti.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí pro letošek prostor pro růst minimální mzdy. Vláda by na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Jurečka to řekl po středečním jednání se zástupci odborů o růstu minimální mzdy. Jednání se podle něj týkalo hlavně systému její pravidelné valorizace. Debata je však podle něj teprve na začátku. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že odbory se o dohodu pokusí. Také podle Středuly se debata dotkla růstu minimální mzdy od července jen okrajově.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Mzdu ve výši 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku podle sněmovny zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda. Sněmovna také projednala pravidla ochrany oznamovatelů či nárok na levnější volání.

V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.

Loni takzvaná minimální důstojná mzda podle propočtů dosáhla necelých jedenačtyřiceti tisíc korun. Suma je podle Platformy pro minimální důstojnou mzdu vyčíslená tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, jeho volný čas i menší spoření. Za rok se tato částka zvýšila zhruba o deset tisíc korun. Podle platformy na takové peníze nedosáhne třiašedesát procent pracovních úvazků. Situaci by podle ní mohlo zlepšit například větší rozšíření kolektivního vyjednávání zaměstnanců. O tématu v Událostech, komentářích debatovali Jan Bittner z platformy a ekonom Vít Hradil.

Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.

Navýšení mezd lékařů o zhruba šest procent přineslo úterní jednání odborů s vedením krajské nemocnice v Karlových Varech. Víc peněz prostřednictvím paušálu dostane i nelékařský personál. Kolektivní vyjednávání trvalo déle než v minulých letech, začalo už loni na podzim.

Ministerstvo práce dokončilo nový návrh na další zpomalení růstu důchodů. Plán počítá s pomalejším zvyšováním penzí jak v řádném, tak i mimořádném termínu. Česká televize také zjistila, že vláda chystá limit na zvyšování penzí v případě vysoké inflace. Nově by tak průměrné důchody nemohly růst podstatně rychleji než průměrný výdělek. Stát by také při řádné valorizaci penzí nepočítal do růstu penzí polovinu růstu reálných mezd jako nyní, ale jen třetinu. Celkem by takové omezení přineslo úspory v řádech desítek miliard ročně.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Sehnat nové zaměstnance je podle firem těžké. Poradenská společnost PwC spočítala, že přilákat potřebné profese teď stojí podniky o čtvrtinu víc než loni. Stále častěji využívají i náborové příspěvky. Nejčastěji se pohybují od deseti do 150 tisíc korun.

Končí stávka ve firmě Nexen. Po sedmi dnech se odbory dohodly s vedením společnosti na zvýšení mezd a podpisu kolektivní smlouvy. Zaměstnanci dostanou od března přidáno o osm procent. Rozhodujícímu jednání předcházela schůzka odborářů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), na jehož žádost se do rozhovorů vložil také korejský velvyslanec Kim Te-čin.