Zástupci vlády a zdravotníků podepsali dohodu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která by měla ukončit prosincový protest lékařů. Jejich krok v některých nemocnicích výrazně omezil provoz, byla odložena plánovaná vyšetření nebo operace. Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po podpisu dohody lékaře v nemocnicích vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Někteří ale již prohlásili, že tak navzdory dohodě udělat nehodlají.
Konec nejistoty v nemocnicích. Zástupci vlády a zdravotníků podepsali dohodu o platech
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že 9,8 miliardy korun na nárůst platů a mezd jde ze systému veřejného zdravotního pojištění. „Nejsou to peníze, které by šly navíc ze státního rozpočtu. Jsou to peníze, které v tom systému byly, jenom garantujeme, že půjdou na platy a mzdy,“ prohlásil Fiala před podpisem dohody. Při jednáních podle něj ale nešlo jen o platy a mzdy zdravotníků, ale také o pracovní podmínky a vzdělávání. „Zohledňují náročnost práce lékařů a zdravotníků, ale také nutnost se dále vzdělávat,“ dodal.
„Výsledkem je dohoda, v níž každý musel z něčeho slevit, každý musel ustoupit. Ale díky tomu se dá očekávat, že bude naplněna," poznamenal prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Dává podle něj čas na přípravu dalších změn.
„Samozřejmě se z obou táborů ozývají názory, že jedna či druhá strana udělala ústupek, který nebyl nutný,“ doplnil Přáda, který je zároveň předsedou Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Právě její členové podzimní protest lékařů vyvolali kvůli změně zákoníku práce, která měla od října zdvojnásobit maximální možný počet hodin přesčasové práce na 832 hodin za rok. Výpovědi z přesčasů podle dřívějších vyjádření komory podalo přes 6100 lékařů.
„Chceme zvýšit počet hodin, které tráví lékař v nemocnici, a zvýšit jejich odměnu za hodinu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Měsíční výdělek lékaře má podle dohody vzrůst o pět až patnáct tisíc korun, ostatním zaměstnancům o pět procent.
Zástupci zdravotníků i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek věří tomu, že jde o začátek reformních změn českého zdravotnictví. Podle ministra Válka budou příští rok předloženy do sněmovny dva zásadní zákony, které mají fungování zdravotnictví jako celku významně zlepšit. Součástí příslibů je také samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který má platit od roku 2025. Ten by měl garantovat postupné navýšení základní mzdy lékaře. Další změny žádají také lékaři. Chtějí dále jednat o přesčasech a tedy o souladu rodinného a pracovního života, ale i o možnosti výsluh.
Naopak Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) hodnotí dohodu jako nákladnou a rizikovou. Zvýší podle něj náklady na další roky a problém s přesčasy neřeší, uvedl. „Dohoda sice pravděpodobně odvrátí riziko omezení zdravotní péče v některých nemocnicích pro nejbližší týdny, ale ve všech ostatních aspektech je pro systém veřejného zdravotního pojištění a hlavně pro občany nákladná a riziková,“ uvedl prezident SZP Ladislav Friedrich. „Plánovaný deficit se touto dohodou navýší nejméně o další tři miliardy korun a současně trvale zvýší celkové náklady pro další roky. Takto navýšené náklady prakticky znemožní jakoukoliv cenovou dohodu pro rok 2025,“ dodal.
Dohoda neřeší přesčasy
Podle šéfredaktora Zdravotnického deníku Tomáše Cikrta má uzavřená dohoda jak svá pozitiva, tak negativa. Míní, že tak otevřený rozhovor ohledně problémů ve zdravotnictví dlouho nebyl. „Je dobře, že se podařilo dohodnout změny ve vzdělávání, zpřísnil se zákoník práce,“ dodal.
Upozornil ale, že dojednané tři miliardy navíc není moc peněz, a je proto namístě, že někteří lékaři jsou v rozpacích, zda vzít zpátky přesčasy.
Podle něj jde zatím o začátek. „Vláda se už nyní zavázala ke krokům, které jsou velmi diskutabilní,“ podotkl a jako příklad uvedl slibovaný zákon k odměňování zdravotníků.
Cikrt také upozornil, že dohoda samozřejmě neřeší přesčasy jako takové. „Zákoník je sice vrátil na původní hodiny, ale při deseti miliardách to nejsou peníze, aby lékaři nemuseli sloužit tolik přesčasů, čili je budou muset sloužit dále. A toto zůstává otevřená věc,“ konstatoval.
Podobně mluvil hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). „Předpokládám, že lékaři, pokud budou ochotní akceptovat přidání peněz, tak to odvolají. Ale ono to není o penězích,“ řekl. Mladí lékaři protestovali proti tomu, že dělají spoustu přesčasových hodin, které se nyní vrátily na původní úroveň, míní. Ministerstvo zdravotnictví si podle něho jenom kupuje čas.
Vedoucí lékař Cévního centra České Budějovice Tomáš Hauer v pořadu 90' ČT24 prohlásil, že dohoda nepřináší nic. Podobně jako Cikrt a Schiller upozornil, že dohoda neřeší přesčasy lékařů. „Prostě do systému nalijí další peníze v obrovském množství, a přitom nevyřeší zásadní problém, který spustil celou tuto věc,“ podotkl. Systémové změny podle něj tato dohoda spíše oddálí.
S tím, že dohoda žádné výraznější změny nepřinese, souhlasí i ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. „Když se začínalo s protestem, tak neříkali, že mají málo peněz. Říkali, že mají peněz dost — ale jen kvůli obrovskému množství přesčasů. Šlo o to, aby měli srovnatelné množství peněz za menší množství přesčasů,“ upozornil.
„V tuto chvíli se dosáhlo asi maxima možného,“ myslí si členka představenstva ČLK Alena Dernerová. „Pravdou je, že se do systému nalévají peníze a nemění se celý systém. Ten by se změnit měl,“ připustila. Velké systémové změny jsou podle ní ale „během na dlouhou trať“. „Toto je alespoň jakýsi impuls, (…) může to být nakročení k systémovým změnám,“ dodala.
„To, že se dnes něco slavnostně podepsalo, neznamená, že to začne hned fungovat,“ řekl v Interview ČT24 lékař a poslanec Jiří Mašek (ANO) k dohodě vlády s protestujícími lékaři. „To, co se děje teď, je úplně na poslední chvíli. Šije se to trochu horkou jehlou, mohlo to být trochu lépe připravené a bez takových emocí, protože to dostalo řadu pacientů pod tlak,“ uvedl.
Podle něj je dobře, jak se v jednání angažoval premiér Fiala. „Musím ale velmi zkritizovat kolegu Válka,“ dodal. „Ten tu situaci podcenil, to vyjednávání mělo běžet už od začátku září. On tu první schůzku svolal až na 21. října,“ řekl.
Kardiologové z Městské nemocnice Ostrava podle slov kardiologa Jana Alexandra Mohra nechtějí své výpovědi z přesčasové práce vzít zpět. „Co se týká podpisu (dohody), tak s některými body spokojeni být můžeme. Nicméně stále nedošlo k jakémusi konsensu, na kterém se dohodla většina mladých lékařů. Problém je v tom, že předseda ČLK Milan Kubek a vedení Lékařského odborového klubu (LOK) jednalo do jisté míry na vlastní pěst. Dochází z jejich strany ke snaze o nějaké reformy a cíle, ke kterým my nejsme přímo nakloněni,“ uvedl Mohr. Podle něj například renty pro lékaře, o které chce ČLK a LOK usilovat, nejsou aktuálním tématem.
„Jen to vrhá špatné světlo na lékařský stav jako takový. Co se ale týče navýšení platů, tak to není a nebylo primárním cílem našeho protestu. Primárním cílem našeho protestu bylo, aby došlo k vyřešení a jakési reformě přesčasů, které sloužíme a sloužíme jich značnou sumu, což současná reforma absolutně neřeší,“ míní Mohr. Domnívá se, že by bylo vhodné zabývat se například možností delegování některých pracovních povinností lékaře na jiné pracovníky zdravotnictví.
Chod nemocnic
Provoz některých nemocnic se zřejmě během prosince výrazně nezmění, uvádějí jejich zástupci. „Během prosince se nic nezmění. Ti lékaři, kteří vypověděli přesčasovou práci, jsou ve směnném provozu. Tam došlo ke změně pracovní smlouvy na dobu určitou na prosinec, že odpracují ve směnách těch 37,5 hodin týdně. Předpokládám, že ten prosinec odslouží, jak je naplánováno, a od ledna začneme sloužit tu přesčasovou práci tak, jak bude znění dohody,“ uvedl ředitel Oblastní nemocnice Příbram Stanislav Holobrada.
Dopad na pacienty podle něj bude nízký. „Akutní péče je stoprocentně zajištěná, ta neakutní jede v možnostech, které jsou dané především možnostmi anesteziologů,“ řekl.
„Je asi iluzorní si představovat, že od pondělka budeme svolávat pacienty, kteří měli odvolané operace do konce roku,“ uvedl ředitel FN Brno Ivo Rovný.
„Domluvili jsme se s lékaři napříč nemocnicí, že provoz už víceméně necháme být. Máme pár objednaných elektivních výkonů, ale další lidé nepřibývají. Chirurgická sezona v podstatě končí 15. prosince, pak se málokdo nechá operovat. Zaměstnanci navíc mají naplánované služby na Vánoce a nechceme v tom dělat zmatek. Kdyby dohodu podepsali třeba začátkem týdne, tak možná, ale takhle už změny dělat nebudeme,“ přidal se ředitel Vojenské nemocnice Brno Martin Stračár. Dohoda podle něj neřeší systémový problém českého zdravotnictví a nebude mít vliv na dlouhodobý nedostatek lékařů.
Mluvčí brněnské Úrazové nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří Andrea Šromová vnímá situaci podobně. Podle ní zůstane s ohledem na svátky a rozpis služeb včetně sester v prosinci podobný režim, jako je nastavený od začátku měsíce. Mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá sdělila, že do pátečního poledne lékaři výpovědi nestahovali a zařízení stále funguje v upraveném režimu. Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně podle jejího mluvčího Jiřího Erlebacha jsou signály, že by se chod nemocnice příští týden vrátil do normálu.
V nemocnicích Pardubického kraje se zatím omezení zdravotní péče nemění. Podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se provoz plánuje několik týdnů dopředu. „Prosinec jako takový bývá z pohledu plánované péče silný ve své první polovině. Za normálních okolností bychom tak hovořili o jejím utlumení v příštím týdnu, protože ve druhé polovině měsíce je s ohledem na vánoční svátky zajištěna primárně péče neodkladná,“ uvedla Semrádová. Nemocnice se tak v tuto chvíli soustředí na nastavení provozu od příštího roku.
Návrat do normálu
Jinde se ale čeká, že se nemocnice vrátí k běžnému prosincovému provozu už někdy příští týden. Městská nemocnice Ostrava (MNO) aktuálně registruje dvacet stažených výpovědí z přesčasové práce. Původně přesčasy odmítlo 136 lékařů z 252. „Po podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a mladými lékaři předpokládáme, že v příštím týdnu dojde ke stažení zbývajících výpovědí a návratu k běžnému provozu,“ řekla náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá.
Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně předpokládá, že lékaři stáhnou výpovědi v příštím týdnu a nemocnice se vrátí do obvyklého prosincového režimu. V nemocnici podalo výpovědi z přesčasů z tří set lékařů padesát, zejména z traumatologického oddělení a ARO. Výpovědi zatím nestáhli lékaři ve Vsetínské nemocnici, kde výpovědi z přesčasů podalo dvacet čtyři lékařů z devíti desítek.
Někteří lékaři pracující pod společností Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, už své výpovědi z přesčasů stáhli. Další pracují přesčas i přes výpověď, uvedl generální ředitel společnosti Petr Malý.
Jihočeské nemocnice sdružuje holding, jehož jediným akcionářem je rada kraje. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) byla situace v nemocnicích celý týden klidná a pacienti ani návštěvníci žádnou změnu nezaregistrovali. „Nyní se vše vrací ke standardnímu režimu, to znamená, že do harmonogramu operací se vrátí i zákroky, které bylo možné odkládat,“ řekl Kuba.
Pro jihlavskou nemocnici podpis dohody znamená návrat k běžnému fungování, zdravotníci budou znovu sloužit přesčasy, řekla její mluvčí Monika Zachrlová. Někteří z lékařů už podle ní své výpovědi prosincové přesčasové práce odvolali. „Režim v prosinci ale ještě nebude takový, jaký před tím (přeorganizováním služeb kvůli zrušeným přesčasům). To nastane až od ledna,“ doplnila mluvčí.
Plně obsazená bude od pondělí i endoskopická ambulance v táborské nemocnici. „Respektujeme dohodu, jak ji udělala vláda. Od prvního ledna příští rok změníme profesní mzdy v souladu s touhle dohodou,“ řekl ředitel Nemocnice Tábor Ivo Houška.