Tomáš Cikrt

Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.

Zástupci vlády a zdravotníků podepsali dohodu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která by měla ukončit prosincový protest lékařů. Jejich krok v některých nemocnicích výrazně omezil provoz, byla odložena plánovaná vyšetření nebo operace. Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po podpisu dohody lékaře v nemocnicích vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Někteří ale již prohlásili, že tak navzdory dohodě udělat nehodlají.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

V Česku stále chybí některé léky, teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) kritizuje ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že koná málo. Nástrojů k tomu, aby léky zajistil, má podle něj spoustu. Farhan také míní, že cena některých léků je nízká a mělo by dojít k navýšení. Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) míní, že je třeba reflektovat více realitu. Otázkou podle něj je, zda nezvážit zvýšení doplatků za léky. Je podle něj jednodušší říci občanům, že budou doplácet více, než jim sdělit, že léky nebudou, přiznal v Událostech, komentářích.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Zdravotnictví je na tom nyní finančně dobře. V debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová a šéfredaktor Zdravotnických novin Tomáš Cikrt. Konkrétně Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vyšla z pandemie finančně zabezpečena i podle přednosty její II. interní kliniky kardiologie a angiologie Aleše Linharta. Podle Cikrta je ale otázka, co bude v budoucích letech. Domnívá se, že v souvislosti s tím, že se v době pandemie podařilo peníze zajistit, nebude ve zdravotnictví ochota ke strukturálním změnám.

Pro většinu novinářů je ministerstvo zdravotnictví poslední měsíce nejčastějším a nejdůležitějším zdrojem informací. Komunikace s úřadem ale často vázla, dosavadní zkušenosti teď proto žurnalisté srovnávají s novým vedením ministerstva. Pozici Petra Arenbergera (za ANO) a jeho mluvčí v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24 popsal zdravotnický novinář a někdejší mluvčí resortu Tomáš Cikrt. Nový ministr je podle něj zkušený komunikátor, který je ale ve specifické situaci.

Stanovit maximální limity, kolik kontaktů lidí nakažených koronavirem mají vytrasovat hygienici, by chtěla budoucí hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Více pomoci s trasováním mají podle ní callcentra. Dosavadní ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice má v půlce března vystřídat ve funkci nynější hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. Svrčinová si v kraji v červenci vysloužila kritiku kvůli komunikaci i kvůli reakci na počínající pandemii na Karvinsku.

Na vývoji vakcín proti covidu-19 pracují desítky firem a vědeckých pracovišť po celém světě. Evropská unie schválila nákup dávek očkovací látky od několika společností. V Česku by se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mohlo začít masově očkovat na přelomu ledna a února. To je podle Reného Levínského, který se věnuje tvorbě epidemiologických modelů, pozdě. Dalšími hosty Událostí komentářů pak byli biolog Libor Grubhoffer, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt a odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál.

Roman Prymula (za ANO) nastupuje do vedení ministerstva zdravotnictví v okamžiku, kdy je Česko v žebříčku nárůstu nákaz koronavirem po Španělsku druhým nejhorším státem v Evropě. Zastavit tento negativní trend chce omezením otevírací doby restaurací a barů nebo snížení počtu návštěvníků veřejných akcí. Zda tato opatření pomohou a jestli se české zdravotnictví dokáže postarat o větší počet pacientů s těžkým průběhem covidu-19, zhodnotili lékaři, epidemiologové a odborníci na zdravotnictví v Událostech, komentářích.

Prezidentův čtyřdenní pobyt v nemocnici, zájem médií o jeho zdravotní stav a zveřejnění jeho lékařské zprávy. To všechno opět otevřelo debatu o tom, jak mají novináři psát o zdravotním stavu hlavy státu. Podle Tomáše Cikrta jsou problémem především lékaři, kteří se k němu v médiích vyjadřují, aniž by byl prezident jejich pacientem. „Je to neprofesionální,“ říká šéfredaktor Zdravotnického deníku a host pořadu Newsroom ČT24, který mimořádně vysílá v pondělí od 21:30.

Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že uzavřelo úhradovou vyhlášku pro příští rok a odeslalo ji Legislativní radě vlády. Dohoda vznikla mezi zdravotními pojišťovnami a segmenty zdravotní péče. Z odpoledního jednání zástupců koalice ovšem vyplynulo, že z fondů zdravotních pojišťoven by mohlo do zdravotnictví v příštím roce plynout ještě o několik miliard korun víc. O konkrétní částce se ještě bude jednat. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) ale dál odmítá, aby se v jednom roce použila hned polovina rezerv.