Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.
Zdravotnictví neutáhne všechny naše hříchy, musíme mu ulevit, míní odborníci
15 minut
Události, komentáře: Šéfredaktor Tomáš Cikrt a emeritní přednosta Pavel Pafko v debatě o důchodu
„Jestli stačím na práci, kterou dělám, v první řadě posoudí okolí, když to nejsem schopen posoudit sám,“ míní Pafko. Zdravotní stav je podle Cikrta individuální, ale existují faktory, které ho ovlivňují.
„Z toho, jací jsme, je asi třicet procent dáno geneticky, ale zbývajícími 70 procenty si budujeme svůj život sami,“ řekl Pafko. Podle Cikrta se lze ptát, do jaké míry může pomoci zdravotnictví a do jaké míry si lidé mohou pomoci sami.
„Deset procent našeho zdraví ovlivňuje prostředí, to je možná méně, než kolik si obecně myslíme. Dvacet procent zdravotnictví a třicet procent naše chování – kouření, pití alkoholu, obezita a podobně. Čtyřicet procent jsou socioekonomické faktory – kde žijeme, jak jsme vzdělaní a jaký máme příjem,“ míní Cikrt.
„Zdravotnictví do budoucna neutáhne všechny naše hříchy. Musíme se podílet na tom, abychom mu odlehčili a ono se mohlo soustředit na vážné nemoci, za které lidé nemohou,“ zdůraznil šéfredaktor.
Doplnil, že rané stáří začíná v 60 letech a trvá do 74 let. „Mezitím máme hranici důchodu, dnes je to tuším 65 let. Od 75 let máme opravdové stáří,“ dodal. Od 90 let se podle něj hovoří o dlouhověkosti.
Náročnost zaměstnání
V České republice jsou zaměstnání rozdělená podle fyzické náročnosti na čtyři kategorie, ale oba odborníci upozornili i na psychicky náročná zaměstnání, kterým je podle nich potřeba do budoucna věnovat podobnou pozornost.
„Stres může způsobit i nezaměstnanost. Do stresu se může dostat člověk, který byl celý život zvyklý pracovat a najednou je doma a nemá do čeho píchnout. Je to velice relativní a velice individuální,“ upozornil Cikrt.
Každá práce má dopady na zdraví, a proto existuje spoluodpovědnost zaměstnavatelů za příznivé pracovní podmínky. Když jde o práci na počítači, tak by zaměstnavatel měl mít pro zaměstnance program na zmírnění útrap, které jsou spojené s osmihodinovým sezením u stolu, míní šéfredaktor.
Změna zaměstnání
„Lidé padesát plus mají pocit, že když ztratí zaměstnání, tak jen těžko hledají nové. Když jsem se díval na úřady práce, tak záleží, co umíte a v čem jste vycvičený. Řemeslníci v době, kdy jsem to sledoval, neměli nejmenší problém najít další práci,“ řekl Pafko.
Podle Cikrta je změna zaměstnání po padesátce velmi náročná, protože pracovní trh v České republice není nakloněn starším lidem. „Vzdělaní lidé mají i po padesátce větší šance změnit práci, než lidé s nižším vzděláním,“ doplnil.
