Zvyšování věku odchodu do penze je červená linie, říká Šafránková. Lidé žijí déle a rodí se méně dětí, namítá Jurečka

31 minut
Události, komentáře: Debata o projednávání důchodové reformy
Zdroj: ČT24

Pro SPD je dle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové nepřijatelné zvyšování věku odchodu do penze nad 65 let i zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026. Zvyšování věku odchodu do penze podle ní povede k tomu, že více lidí bude využívat předčasných důchodů či krátkodobých pracovních neschopností. „Ve finále nás to může stát ještě více peněz,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentoval tím, že lidé se dožívají vyššího věku, rodí se méně dětí a mladí přicházejí na trh práce později. Ministr si ale prý uvědomuje, že někteří lidé nevydrží pracovat až do 65 let, proto zavádí nástroj náročných profesí. Detaily chce představit ve čtvrtek.

Verdikt Ústavního soudu k valorizaci penzí by mohl následnou debatu o důchodové reformě (ve sněmovně) kultivovat,“ odpověděl Jurečka na dotaz, zda při projednávání penzijní reformy v dolní komoře očekává obstrukce. „Opozice samozřejmě má právo se vyjadřovat, má právo mluvit dlouho, ale nemá to být destrukce parlamentního demokratického procesu,” míní ministr.

Vláda by mohla reformu důchodů dle Jurečky projednávat za čtyři až pět týdnů, poslanci by ji tak podle něj mohli začít projednávat do letních prázdnin. „Byl bych rád, kdybychom do konce července návrh ve sněmovně projednali a postoupili jej do Senátu,“ doplnil.

„My určitě budeme používat veškeré argumenty, abychom vládní pětikoalici přesvědčili o tom, že důchodová reforma musí být udělaná zeširoka,“ prohlásila Šafránková. „Musí obsahovat prorodinná opatření, musí zahrnovat reformu exekucí, pracovat s lidmi, kteří jsou dnes na šedém trhu práce,“ vyjmenovala. 

Jurečka: S SPD se shodujeme v prorodinných opatřeních

Penzijní reforma by podle ní měla mít podporu všech sněmovních politických stran, aby měli lidé jistotu, že budoucí vláda změny nezruší. Šafránková se s Jurečkou shoduje v tom, že reforma důchodů je zapotřebí co nejrychleji. „Aby tu byly v budoucnu dostatečné, férové důchody, musíme reformu přijmout,“ podotkl Jurečka.

Pro SPD je dle Šafránkové nepřijatelné zvyšování věku odchodu do penze nad pětašedesát let a zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026. „Je to pro nás červená linie, přes kterou nechceme jít,“ zdůraznila.

Dle Jurečky se shoda mezi politickými stranami nenalézá lehce. Ocenil však, že SPD se snaží diskuzi vést věcně a k návrhu poslali i své připomínky. „Shodujeme se v silných prorodinných demografických opatřeních,“ uvedl ministr. 

Co se týče zvyšování věku odchodu do důchodu, Jurečka podotkl, že se lidé dožívají vyššího věku. „Máme tu také zhruba o devět set tisíc dětí méně za posledních třicet let, které se nenarodily a už se ani nenarodí. To je další velký problém. Třetí problém je, že mladí přicházejí později na trh práce,“ doplnil. Ministr si ale prý uvědomuje, že někteří lidé nevydrží pracovat třeba do pětašedesáti let, proto zavádí nástroj náročných profesí.

Náročné profese

Zvyšování věku odchodu do penze podle Šafránkové povede k tomu, že více lidí bude využívat předčasných důchodů či krátkodobých pracovních neschopností. „Ve finále nás to může stát ještě více peněz,“ myslí si. 

Náročné profese, které by mohly jít do penze dříve, měly podle ní být definované už dávno. „Je potřeba, aby to opravdu vyhodnotili odborníci na pracovní lékařství a pracovníci hygieny. (...) Nemělo by to být předmětem politických debat,“ dodala s tím, že by podle ní do náročných profesí měli spadat pracovníci čtvrté i třetí kategorie.

Třetí kategorie zahrnuje zhruba 450 tisíc pracovníků. „V návrhu, který představíme ve čtvrtek, těch 450 tisíc lidí nebude,“ přiznal Jurečka. „Ve třetí kategorii jsou i zdravotní rizika, před kterými umíme daného člověka chránit. Máme ochranné pomůcky, které lze na pracovišti využívat,“ vysvětlil. Profese, které nelze chránit, zahrnují podle něj desítky tisíc lidí. „Tam je jednoznačné, že zdravotní dopad je negativní,“ sdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 8 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 27 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 34 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami
Načítání...