Tereza Rozalie Vochozková

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v New Yorku po svém projevu v OSN ocitl v nečekané dopravní situaci, informují francouzská média. Kvůli koloně prezidenta USA Donalda Trumpa totiž policie zastavila na východě Manhattanu provoz – včetně vozu s Macronem. Francouzský prezident proto sáhl po telefonu a svému americkému protějšku zavolal. To však nepomohlo, šéf Elysejského paláce tak vyrazil pěšky.

Česko je pro NATO spolehlivý partner, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte po setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Rutte dříve na Pražském obranném summitu upozornil, že Rusko a Čína investují do budování svých armád ne kvůli vojenským přehlídkám, ale aby agresivně uplatňovaly svůj vliv. Moskva a Peking se podle něj snaží měnit globální řád a podkopávat svobodu a bezpečnost ve světě. Nutností tak podle něj je mnohem více investovat do obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek podepsal zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Podle webu Politico jej k tomu přiměly i série masivních demonstrací v čele s mladou generací, které podle kreativních transparentů server nazývá „kartonovou revolucí“. Protestující mládež zvládla dle webu zvýšit i morálku vojákům na bojišti.

V noci na středu se ve Filadelfii uskuteční televizní duel kandidátů na prezidenta Spojených států, Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové. Jejich první předvolební debata, jejímž pořadatelem je stanice ABC News, bude pro oba politiky významnou zkouškou a zároveň příležitostí. Trumpův tým naznačil, že exprezidentovou strategií bude v duelu upozorňovat na „politická selhání“ a „katastrofy“ Harrisové. Demokratická kandidátka se zase dle médií bude Trumpa snažit vyvést z míry tím, že se zaměří na jeho „časté nepravdy“.

Odchod Jindřicha Vobořila z funkce protidrogového koordinátora je vážným ohrožením pro protidrogovou politiku, prohlásil v pořadu Události, komentáře ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb a brněnský zastupitel Matěj Hollan (ŽTB). Problémem podle něj je i rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) funkci neobsadit někým jiným. Správností tohoto kroku si není jistá ani členka rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti). Funkce je podle ní důležitá i na mezinárodní úrovni.

Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.

Po zvolené europoslankyni Kláře Dostálové (ANO) se ve středu stal novým místopředsedou sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Podporu získal i od části koaličních poslanců. Jde podle něj o důkaz, že s ním koalice nemá problém, nicméně křeslo náleželo hnutí ANO. Roli podle něj sehrálo i jeho zaměření na sociální věci. Politická kultura v současné sněmovně se podle něj někdy může skrze média jevit jako bizarní, zákulisí je ale jiné. „Dokážeme spolu komunikovat na některých aspektech zákonů,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

Design, který v Česku nemá obdoby, hodnotí vedoucí partner a jednatel firmy Prochazka & Partners Radek Procházka rekonstrukci interiéru obchodního domu Máj v Praze. Tým architektů se podle něj inspiroval v evropských metropolích, kromě vizuálu pracoval i s akustikou a vůní. Cílem byla zábava, dodal v pořadu 90' ČT24. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) nesouhlasí, podle něj se rezignovalo na celistvost obchodního domu. Ale je podle něj dobře, že rekonstrukce nastartovala debatu o způsobu práce s takovými památkami.

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł může jakožto autor literárních reportáží dělat téměř vše, co autor beletrie. Jen si nemůže vymýšlet, což je v éře dezinformací podle něj těžké. A občas musí napsat i o protiřečících si interpretacích nějaké události, pokud nemůže zjistit, co se skutečně stalo. V pořadu Události, komentáře hovořil mimo jiné i o vztahu Čechů a Poláků.

Evropská unie má nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Jejich vymezení přišlo ve správný čas, míní vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva AV ČR Alžběta Solarczyk Krausová. Stanovena jsou podle ní zejména pro firmy a občanům Unie mají zajistit ochranu jejich práv. Programátor AI Tomáš Mikolov optimistický pohled nesdílí. „Budeme bránit uživatele – to jsou taková vzletná hesla,“ myslí si. Regulace podle něj vznikají na základě „fantastických představ politiků a byrokratů“.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Podle novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterou schválila vláda, má podíl krajů ze sdílených daní do tří let vzrůst o více než jedenáct miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích řekl, že novela pomůže tomu, aby kraje měly větší možnost plnit své klíčové úkoly. Úpravu vítá také hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Nová kritéria jsou podle něj objektivní. S tím však nesouhlasí hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ODS), podle kterého je návrh na nové rozdělování peněz z daní pro jeho kraj nevýhodný. „V rámci politikaření došlo k dohodě pár hejtmanů,“ prohlásil.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích zopakoval, že je stále připraven s opozicí hledat shodu. Připomínky podle něj ale předložilo jen SPD, se kterým je prý jednání smysluplnější než s ANO. Ministr řekl, že je úpravám parametrů reformy otevřený, nicméně nemůže připustit, aby byl „vyprázdněn“ její smysl. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) upozornila, že pokud bude součástí návrhu jako celku zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let či snižování nově přiznaných penzí od roku 2026, SPD pro něj ruku nezvedne. „Jsme připraveni argumentovat,“ prohlásila.

Italské Benátky od čtvrtka zavádějí poplatek ve výši pěti eur (asi 126 korun) pro návštěvníky, kteří v tomto městě stráví jen několik hodin a nepřenocují v něm. Město bude poplatek vybírat v roce 2024 po 29 dní, kdy je na centrum největší nápor. Radnice si od tohoto opatření slibuje omezení počtu turistů, kteří do historické části města v laguně míří v hlavní sezoně.

Zpravodajský web České noviny, který provozuje Česká tisková kancelář (ČTK), napadli hackeři. Ti zveřejnili na stránkách dva smyšlené texty. Falešné informace hovořily například o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) měla zmařit pokus o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pellegriniho. Podle Deníku N se hackerským útokem zabývá kontrarozvědka i další úřady.

Některé strany koalice, ale i zástupci hnutí ANO mluví o návratu druhého důchodového pilíře. Když o něm slyší Lubomír Zaorálek (SOCDEM), který byl ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky, jež druhý pilíř zrušila, běhá mu prý mráz po zádech. Podle něj by oslabil průběžný pilíř, analýzy také dokládaly jeho nefunkčnost ve světě. To, co vláda činí, je podle něj „pseudopomoc“. Pro střední třídu a mladší lidi by měl takový systém existovat, zdůraznil europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích. „První pilíř odlehčíte a bude více peněz pro ty chudší,“ míní.

Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.

Slovenská společnost se dle bývalého slovenského prezidenta Rudolfa Schustera začíná vlivem politiků rozdělovat. Nová hlava státu tak podle něj musí nastolit klid a vytvářet podmínky, aby opozice a vláda začaly spolupracovat. Také exprezident Slovenska Ivan Gašparovič míní, že by měla hlava státu hledat konsenzus. Její pravomoci jsou k tomu dostačující, nicméně by ocenil, kdyby měla legislativní pravomoc. Letošní volby podle něj přelomové nejsou. Další bývalý prezident Slovenska Andrej Kiska je však hodnotí jako zásadní. Prezident má podle něj silný mandát, protože je volený přímo občany.

Severoatlantická aliance ve čtvrtek slavila 75 let od svého založení. Podle velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského během několika let prošla podstatnou změnou v oblasti vojenských schopností a připravenosti na válku a zároveň našla politickou jednotu. „Nejsou tu mezery, ve kterých by mohlo Rusko či jiní najít prostor na páchání nepravostí,“ řekl v pořadu Události, komentáře. NATO je dle bývalého velvyslance Česka při NATO Karla Kovandy v dobrém stavu i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nebýt jí, Aliance se dle něj nevzchopí a neuvědomí si původní účel své existence. Landovský v pořadu také oznámil, že po odchodu z postu velvyslance povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute.

Bezpečnostní situace ve světě je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Tento výrok prý nepřekvapil vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti resortu vnitra Jana Paďourka. „Tvrdíme to už nějakou dobu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) souhlasí, že bezpečnostní situace není dobrá, přičemž varoval před eskalací ruské války na Ukrajině. To by se mohlo stát, pokud podle něj mocnosti nevyzvou válčící strany k jednání. Rusko a další totalitní síly chtějí dle předsedy výboru pro bezpečnosti Pavla Žáčka (ODS) demontovat mezinárodní řád.

Fotograf Stanislav Krupař dokumentuje ruskou invazi na Ukrajině, třeba poslední týdny strávil na Donbase. Do země, kde zuří válka, prý raději odjíždí, než se vrací. „Protože mám pocit, že to, co tady v Čechách zažíváme, jsou často malichernosti,“ řekl v Interview ČT24. Poznamenal, že do Česka se vrací s pocitem viny a hlavou se mu honí, že má privilegium žít v míru. Krupař cítí, že na Ukrajině je vítán. Někteří vojáci mu podle něj i děkovali, že mohl určité momenty zaznamenat. „Když se stalo, že z jednotky mnoho lidí padlo, a jediné portréty, které existují, jsou ty moje.“