Svět se mění, Evropa se tomu ale nepřizpůsobuje, míní Hampl

30 minut
Interview ČT24: Mojmír Hampl o kondici ekonomiky
Zdroj: ČT24

Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.

Co se týče ekonomického výhledu Česka, panuje spousta nejistot a problémů, upozornil Hampl. „Ne nutně cyklických, ale strukturálních, které souvisejí s děním v Evropě. Netýká se to jen Česka, dominantně se to týká Německa jako našeho hlavního obchodního partnera,“ ujasnil ekonom.

Dění v sousední zemi má na Českou republiku bezprostřední dopad, zdůraznil. „V Německu probíhá něco, čemu se říká deindustrializace. Model ‚vyrábíme pro celý svět a využíváme k tomu subdodavatele‘ evidentně naráží do zdi. Je to strukturální a dlouhodobá věc,“ vysvětlil Hampl. Česká republika o tom podle něj musí přemýšlet.

Když se podíváme na ekonomiku po sametové revoluci, byla tu tři období, kdy rostla „velmi slušně“, poznamenal dále. „Nejdříve na začátku transformace, po roce 1991, což skončilo s finanční krizí 1997 až 1998. Poté okolo vstupu do EU a pak v době kurzového závazku po roce 2013,“ připomněl s tím, že ani jednomu z těchto zmíněných období se nyní Česko růstově neblíží.

„Pandemie spoustu věcí změnila“

Pandemie covidu-19 podle něj spoustu věcí změnila. Do covidové krize mělo Česko dojem, že v Evropě funguje celkem spolehlivě, že má levné energetické zdroje z Ruska, levný bezpečnostní „deštník“ Spojených států, za který neplatilo, podotkl. Kromě toho podle něj silně pokračovala globální dělba práce. „S covidem jsme začali všechny tyto tři věci ztrácet najednou,“ upozornil ekonom.

Problémem dle Hampla je, že Evropa tomu nezačala přizpůsobovat své politiky. „Protože dál je tou nejvýznamnější identitární politikou EU dekarbonizace, která byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ poznamenal. Má proto obavu, že bude muset dojít ke změně priorit toho, do čeho chce Unie investovat. „Mám ale dojem, že tam ještě myšlenkově nejsme.“

Lpění na dekarbonizaci je podle Hampla i jeden z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy. „Mění se svět, mění se paradigmata, ale v Evropě se tomu nepřizpůsobují úpravy priorit,“ upozornil.

Češi jsou maniodepresivní národ, říká Hampl

Češi podle šéfa Národní rozpočtové rady mají skepsi ohledně budoucnosti ekonomiky, což se poté projevuje v investicích a souvisí to i se špatnou kondicí například stavebnictví. „Myslím, že to, co je aktuální bolestí Česka, je napříč ekonomikou rozlitá nedůvěra vůči budoucnosti,“ soudí.

„My jsme Češi – jsme maniodepresivní národ. Často si umíme situaci těmi očekáváními ještě zhoršit daleko za hranice toho, co by bylo zdravé,“ prohlásil. „Ale na druhou stranu se umíme z té deprese celkem rychle, třeba během čtvrtletí, dostat. To je dobrá zpráva,“ uzavřel.

Nerudová: Česká ekonomika je „pacient na kapačkách“

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) v pořadu Události, komentáře prohlásila, že česká ekonomika je již delší dobu „pacient na kapačkách, který potřebuje invazivní zákrok“. K zákroku však podle ní nikdo nemá odvahu. „Ekonomický model, na kterém Česko stojí, se vyčerpal,“ míní. Bez vnějších impulsů bude hospodářství i nadále stagnovat, upozornila. „Potřebujeme dostavět infrastrukturu, stabilní a levné zdroje elektrické energie a pracovníky na trhu práce,“ uvedla jako příklad.

Konsolidační balíček byl podle ní prvním krokem, očekávala však, že přijdou další zásadní reformy. „Je to dlouhodobá chyba, táhne se už od roku 2016. Je to chyba i minulé vlády,“ zdůraznila Nerudová.

19 minut
Události, komentáře: Miroslav Singer a Danuše Nerudová o stavu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Co se týče průmyslu, problém je v drahých energiích a ve slabosti Německa, zhodnotil bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. „Poslední čísla jsou trochu nejasná. Potvrzují propad, ale současně ukazují, že začínají růst zakázky, což může být spojeno s poklesem inflace,“ poznamenal.

Podle Singera je paradoxní, že země s téměř nulovou nezaměstnaností ekonomicky neroste. „Moc nám nepomůže řešit, kde potřebujeme investice. Téměř nulová nezaměstnanost totiž znamená, že investice nemá moc kdo dělat – lidé jsou spokojeni tam, kde jsou,“ upozornil. Stát je podle něj součástí problému, nikoliv jeho řešením. „Museli bychom řešit, jak funguje, což je na delší debatu,“ dodal Singer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
před 6 hhodinami

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
včeraAktualizovánovčera v 11:09

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
12. 5. 2025

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
11. 5. 2025

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
11. 5. 2025
Načítání...