Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.
Svět se mění, Evropa se tomu ale nepřizpůsobuje, míní Hampl
Interview ČT24: Mojmír Hampl o kondici ekonomiky (zdroj: ČT24)
Co se týče ekonomického výhledu Česka, panuje spousta nejistot a problémů, upozornil Hampl. „Ne nutně cyklických, ale strukturálních, které souvisejí s děním v Evropě. Netýká se to jen Česka, dominantně se to týká Německa jako našeho hlavního obchodního partnera,“ ujasnil ekonom.
Dění v sousední zemi má na Českou republiku bezprostřední dopad, zdůraznil. „V Německu probíhá něco, čemu se říká deindustrializace. Model ‚vyrábíme pro celý svět a využíváme k tomu subdodavatele‘ evidentně naráží do zdi. Je to strukturální a dlouhodobá věc,“ vysvětlil Hampl. Česká republika o tom podle něj musí přemýšlet.
Když se podíváme na ekonomiku po sametové revoluci, byla tu tři období, kdy rostla „velmi slušně“, poznamenal dále. „Nejdříve na začátku transformace, po roce 1991, což skončilo s finanční krizí 1997 až 1998. Poté okolo vstupu do EU a pak v době kurzového závazku po roce 2013,“ připomněl s tím, že ani jednomu z těchto zmíněných období se nyní Česko růstově neblíží.
„Pandemie spoustu věcí změnila“
Pandemie covidu-19 podle něj spoustu věcí změnila. Do covidové krize mělo Česko dojem, že v Evropě funguje celkem spolehlivě, že má levné energetické zdroje z Ruska, levný bezpečnostní „deštník“ Spojených států, za který neplatilo, podotkl. Kromě toho podle něj silně pokračovala globální dělba práce. „S covidem jsme začali všechny tyto tři věci ztrácet najednou,“ upozornil ekonom.
Problémem dle Hampla je, že Evropa tomu nezačala přizpůsobovat své politiky. „Protože dál je tou nejvýznamnější identitární politikou EU dekarbonizace, která byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ poznamenal. Má proto obavu, že bude muset dojít ke změně priorit toho, do čeho chce Unie investovat. „Mám ale dojem, že tam ještě myšlenkově nejsme.“
Lpění na dekarbonizaci je podle Hampla i jeden z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy. „Mění se svět, mění se paradigmata, ale v Evropě se tomu nepřizpůsobují úpravy priorit,“ upozornil.
Češi jsou maniodepresivní národ, říká Hampl
Češi podle šéfa Národní rozpočtové rady mají skepsi ohledně budoucnosti ekonomiky, což se poté projevuje v investicích a souvisí to i se špatnou kondicí například stavebnictví. „Myslím, že to, co je aktuální bolestí Česka, je napříč ekonomikou rozlitá nedůvěra vůči budoucnosti,“ soudí.
„My jsme Češi – jsme maniodepresivní národ. Často si umíme situaci těmi očekáváními ještě zhoršit daleko za hranice toho, co by bylo zdravé,“ prohlásil. „Ale na druhou stranu se umíme z té deprese celkem rychle, třeba během čtvrtletí, dostat. To je dobrá zpráva,“ uzavřel.
Nerudová: Česká ekonomika je „pacient na kapačkách“
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) v pořadu Události, komentáře prohlásila, že česká ekonomika je již delší dobu „pacient na kapačkách, který potřebuje invazivní zákrok“. K zákroku však podle ní nikdo nemá odvahu. „Ekonomický model, na kterém Česko stojí, se vyčerpal,“ míní. Bez vnějších impulsů bude hospodářství i nadále stagnovat, upozornila. „Potřebujeme dostavět infrastrukturu, stabilní a levné zdroje elektrické energie a pracovníky na trhu práce,“ uvedla jako příklad.
Konsolidační balíček byl podle ní prvním krokem, očekávala však, že přijdou další zásadní reformy. „Je to dlouhodobá chyba, táhne se už od roku 2016. Je to chyba i minulé vlády,“ zdůraznila Nerudová.
Události, komentáře: Miroslav Singer a Danuše Nerudová o stavu české ekonomiky (zdroj: ČT24)
Co se týče průmyslu, problém je v drahých energiích a ve slabosti Německa, zhodnotil bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. „Poslední čísla jsou trochu nejasná. Potvrzují propad, ale současně ukazují, že začínají růst zakázky, což může být spojeno s poklesem inflace,“ poznamenal.
Podle Singera je paradoxní, že země s téměř nulovou nezaměstnaností ekonomicky neroste. „Moc nám nepomůže řešit, kde potřebujeme investice. Téměř nulová nezaměstnanost totiž znamená, že investice nemá moc kdo dělat – lidé jsou spokojeni tam, kde jsou,“ upozornil. Stát je podle něj součástí problému, nikoliv jeho řešením. „Museli bychom řešit, jak funguje, což je na delší debatu,“ dodal Singer.