Miroslav Singer

Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považoval jmenování vlastního zmocněnce pro euro, kterým se stal ekonom Petr Zahradník, za potřebný krok. Nemyslí si, že tím udělal něco špatně, řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ale namítl, že to vyvolá pnutí v koalici. Podle něj Dvořákovi nejde ve skutečnosti ani o euro, ale o politickou kampaň hnutí STAN.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Oznámil shodu na tom, že je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích obou institucí. Jednání bylo podle Fialy věcné a v dobré atmosféře. V dubnu se spotřebitelské ceny v Česku meziročně zvýšily o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.

Politici by se měli zaměřit na to, aby snížili schodek státního rozpočtu, shodli se v Otázkách Václava Moravce ekonomové Miroslav Singer, Jan Juchelka a Petr Janský. Důležité podle nich také je, aby si české firmy udržely konkurenceschopnost. Mluvili také o tom, jestli svět čeká bankovní krize – čeští klienti se podle nich nemají čeho bát.

„Výhled ekonomiky se nijak výrazně nezměnil. Kurz koruny je ale vyšší, než se předpokládalo,“ řekl v Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer. Lidé podle něj začínají šetřit, pomaleji rostou úvěry a klesají také ceny nemovitostí. Dodal také, že vláda by nemusela hledat východisko z neudržitelného stavu veřejných financí pomocí reformy daní, ale snižováním mandatorních výdajů. Musí podle něj sáhnout i tam, kde to bude bolet.

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne jmenoval novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten střídá Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Michl se funkce ujme od července.

Česká ekonomika se letos podle centrální banky kvůli koronaviru propadne víc než o plánovaných 8,2 procenta. Vláda v pátek schvaluje další náhradu ztrát, třeba kompenzační bonus pro drobné podnikatele nebo prodloužení státních záruk za firemní půjčky až do konce příštího roku. V řadě případů to ale nemusí stačit, uvedl host pořadu Události, komentáře České televize, ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle druhého hosta, předsedy Asociace samostatných odborů Petra Dufka bude rozhodující roli hrát také doba, po jakou budou muset zůstat provozovny uzavřeny.

Hosty speciálního dílu pořadu Události, komentáře, který byl věnován ekonomice, byli tři guvernéři České národní banky. A to ten současný, Jiří Rusnok, a jeho dva předchůdci, Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Společně diskutovali o současné i budoucí ekonomické situaci České republiky.

Devizové intervence – tedy to, že v listopadu 2013 Česká národní banka (ČNB) „přivázala“ kurz koruny k euru nad hranici 27 korun – budou rozdělovat ekonomickou komunitu patrně už napořád. Z podkladů pro jednání bankovní rady vyplývá, že experti ČNB původně doporučovali tento krok už na počátku srpna i na konci září téhož roku. Tehdy byl ale proti tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl, který hlasoval pro až na jednání 7. listopadu, čímž poměr hlasů převážil.

Časová schránka České národní banky připomínající 100. výročí česko-slovenské koruny byla ve čtvrtek za přítomnosti současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a bývalých guvernérů Zdeňka Tůmy a Miroslava Singera uložena do sousoší Světlonoše se lvem na střeše pražské centrální banky. V sousoší je již uložena schránka z dřívější doby.

Hlasování, kterým Česká národní banka před šesti lety rozhodla o devizových intervencích oslabujících tuzemskou měnu, bylo těsné. Pro spuštění se tehdy vyslovili čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Vyplynulo to z vystoupení části někdejších centrálních bankéřů na akci Institutu Václava Klause věnované výročí začátku intervencí. Ty trvaly do dubna 2017.

Podle odhadů bude německá ekonomika dál klesat. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar pozoruje už nyní známky ochlazení i v tuzemsku. V Otázkách Václava Moravce označil v tomto ohledu Česko za další německý spolkový stát. Bývalý guvernér České národní banky a ekonom Miroslav Singer si naopak myslí, že republika je připravená i na několik „normálních“ recesí. A větší obavy nemá ani z dopadů případného tvrdého brexitu.

Devizové intervence, které před pěti lety ohlásila Česká národní banka, přispěly podle jejího tehdejšího guvernéra Miroslava Singera ke zdravému růstu ekonomiky včetně nárůstu mezd. A posílení ekonomiky jako takové kompenzovalo oslabení koruny. Singer to prohlásil v rozhovoru s Jakubem Železným pro Události, komentáře.

Mnozí analytici byli tehdy v šoku a mnozí exportéři se radovali. Krátce po poledni ve čtvrtek 7. listopadu 2013 Česká národní banka oznámila, že se rozhodla zahájit devizové intervence  s jasným cílem: oslabit korunu. Bylo to poprvé od roku 2002.

Loňský až pětiprocentní růst ekonomiky se letos neopakuje. V minulém čtvrtletí dokonce přibrzdil skoro ke dvěma procentům. Ekonom a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v Otázkách Václava Moravce řekl, že zpomalování růstu není nikdy prospěšná zpráva, ale v případě Česka není situace nijak tragická. Není možné ekonomiku věčně přepalovat, souhlasí ekonomka Ilona Švihlíková. Mrzí ji však, když dobré časy nejsou využity k větším reformním krokům, které by zlepšily odolnost tuzemského hospodářství.