Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Oznámil shodu na tom, že je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích obou institucí. Jednání bylo podle Fialy věcné a v dobré atmosféře. V dubnu se spotřebitelské ceny v Česku meziročně zvýšily o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
Je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích, řekl Fiala po jednání s Michlem
Boj proti zdražování označili premiér Fiala a guvernér ČNB Michl za společnou prioritu (zdroj: ČT24)
„S panem guvernérem Michlem a členy bankovní rady jsme se bavili o krocích, které děláme – jak vláda, tak ČNB v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v tom pokračovat,“ uvedl Fiala s tím, že inflace sice klesá, ale je potřeba nepolevovat.
Fiala zmínil, že hovořili rovněž o vládním úsporném balíčku. „Ze strany vlády je důležité, abychom dělali opatření, která povedou ke snižování deficitu, což je jedna z cest, jak si poradit s inflací.“ Dodal, že některá opatření již fungují. „Vidíme, že inflace klesá, vidíme rovněž snižující se ceny energií nebo potravin, což je určitě dobrý trend.“
Brífink premiéra Fialy k jednání o úsporném balíčku a inflaci v ČNB (zdroj: ČT24)
Podle bývalého guvernéra Národní banky Miroslava Singera jde o rozumný krok. „Je rozumné, aby se v těžkých dobách koordinovaly ty instituce, které jsou nezávislé, což je centrální banka a vláda. Je to také o tom, že se potkají ve větším počtu,“ komentoval setkání a dodal, že při více členech logicky nastane větší debata, která je ku prospěchu.
Dodal, že úsporný balíček, který vláda představila, je dlouhodobě protiinflační a může centrální banku uklidňovat. „Kdyby nepřišel, tak by samozřejmě tlačil sazby výše,“ poznamenal.
Miroslav Singer k jednání premiéra s guvernérem ČNB (zdroj: ČT24)
Michl počátkem května ještě před zveřejněním konsolidačního balíčku uvedl, že pokud nebude vládní plán k ozdravení veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, reagoval Fiala a naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová ale v Interview ČT24 řekla, že při jednání nenastal žádný zádrhel. Dřívější přestřelku mezi Michlem a Fialou označila za „mediálně nafouknutou“. „Nám doopravdy jde o stejné cíle. Jde nám o nízkou inflaci, zdravé veřejné finance a celkově zdravé domácí hospodářství,“ ujistila.
Podobu konsolidačního balíčku představila koalice před dvěma týdny. Vláda chce souborem daňových změn a úspor v dotacích uspořit příští rok na výdajích státu 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Opozice kritizuje, že koalice místo úspor na straně státu více zatíží daněmi některé skupiny obyvatel.
Bankovní rada ČNB na posledním jednání 3. května nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazby beze změn tehdy hlasovali čtyři členové rady, zbylí tři navrhli zvýšení na 7,25 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o jednoznačném záměru držet úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky, který předpokládá první snížení sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Vyšší úrokové sazby působí protiinflačně.
Na dotaz, zda má být centrální banka aktivnější, Zamrazilová řekla, že současná podoba inflace je vnímána jako charakterově jiná, než na jakou byli ekonomové zvyklí. „Je vyvolaná fiskální expanzí v době covidu. A fiskální konsolidace je potřeba na to, aby pomohla centrální bance s jejím bojem s inflací. Jsem také pevně přesvědčená, že kdybychom úrokové sazby zvedli ze sedmi na osm nebo devět procent, nebyl by to prakticky vůbec žádný rozdíl v budoucí trajektorii inflace,“ vysvětlila.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová byla hostem pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Základní úrok začala banka zvedat předloni v červnu, a to o čtvrt bodu na půl procenta. Následovalo 12 měsíců postupného růstu. Od minulého léta se sazba drží na současných sedmi procentech. To způsobilo zdražení půjček. Průměrný úrok hypoték se aktuálně blíží šesti procentům.
Silná koruna – někomu pomáhá, někomu škodí
Pokles inflace mezi letošním březnem a dubnem způsobily hlavně klesající ceny potravin. Meziměsíčně se snížily poprvé od října 2021. Někteří pěstitelé odhadují, že pokud se cena energií v nejbližší době výrazně nezvýší, zdražovat už nebudou.
Například ceny zeleniny meziměsíčně klesly o zhruba pět procent. Přispívá k tomu i fakt, že už se české produkty dostávají na tuzemský trh. Pomáhá také silná koruna, která zlevňuje nákupy v zahraničí a zboží z dovozu. Právě na pevnou měnu centrální banka spoléhá. „Po celý můj mandát bych chtěl, abychom měli silnou měnu, je to prostě alfa a omega filozofie mého přístupu k ekonomice,“ uvedl Michl.
Silná koruna je ale nevýhodná pro české firmy, které své zboží vyváží do zahraničí. „Silná koruna vlastně požírá velkou část našich zisků. Musíme neustále řešit, jestli se budeme proti tomu nějak zajišťovat, nebo jak to budeme řešit, kolik máme eur, kolik máme korun,“ popisuje výkonný ředitel firmy vyrábějící cyklistické dresy Josef Filip.
Pod hranici 24 korun za euro se česká měna dostala už na začátku letošního roku. Aktuálně je kurz 23 korun a 60 haléřů.