Česká národní banka

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.

Čeští policisté společně s tureckými kolegy zadrželi 51 lidí, kteří se podle kriminalistů podíleli na provozu podvodného call centra v Istanbulu. Skupina je spojena s 1173 případy podvodů na českých občanech, při kterých vznikla škoda přes 553 milionů korun. Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) o tom informovala na webu.

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka ocenil ve Vyškově zástupce čtyř desítek firem, které během roku umožňují svým zaměstnancům účastnit se výcviku aktivních záloh. Mezi oceněné společnosti patří Česká národní banka nebo společnost Malfini. Vojáci zároveň předvedli ukázky výcviku.

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.

Meziroční inflace v Česku letos v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé odhad potvrdili. Analytici uvádí, že za zrychlením inflace stojí vyšší ceny pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, další zrychlení inflace se tak podle nich dá očekávat.

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.

Poslanecká sněmovna v březnu v úvodním kole schválila předlohu, jejímž cílem je více chránit spotřebitele při sjednávání finančních služeb na dálku. Jednou z hlavních novinek bude takzvané tlačítko odstoupení od smlouvy. Nová pravidla by mohla začít platit už 19. června, na kdy kabinet navrhuje začátek účinnosti.

Meziroční inflace v České republice v březnu zrychlila na 1,9 procenta z 1,4 procenta v únoru, vyplývá z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.

Policie letos ke 12. březnu evidovala již 340 případů, kdy podvodníci vydávající se v telefonátech za bankéře či policisty připravili své oběti o peníze. Podle dat České bankovní asociace (ČBA) vloni počet kybernetických útoků na klienty bank stoupl meziročně o čtyři procenta na 91 tisíc. „Útoky se týkají opravdu všech,“ zdůraznil předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura, podle něhož se takzvaní e-šmejdi snaží zneužít nátlaku a strachu.

Policie navrhla obžalovat tři lidi stíhané za podvod a neoprávněné podnikání v souvislosti se skupinou společností Cryfin. Podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům celkovou škodu 1,1 miliardy korun, a to vysoce sofistikovanou trestnou činností v oblasti virtuálních měn. O posunu ve vyšetřování v úterý informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí až desetileté vězení.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.