Česká národní banka strana 4 z 5

Česká národní banka od čtvrtka přestává úročit povinné rezervy tuzemským bankám. Ty tak v součtu přijdou o miliardy ročně. Podle analytiků to ve většině případů zřejmě zaplatí klienti. Krok centrální banky se podle nich může odrazit v hypotékách a dalších úvěrech, ale třeba i v mírném snížení úroků na spořicích účtech.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Bankovní rada očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky, řekl guvernér Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.

Česká měna oslabuje. Rychleji začala ztrácet na začátku srpna, kdy Česká národní banka (ČNB) formálně ukončila intervence na její podporu. Aktuálně už euro stojí zhruba 24 korun a padesát haléřů. Obecně platí, že silná měna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci. Pro vývozce je ale výhodnější opačný trend.

Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání schválila ve středu sněmovna. Zákonodárci také podpořili úpravy v rozhodování o investičních pobídkách, v pořizování státních hmotných rezerv či začlenění rejstříku trestů pod ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna měla po poledni na programu i volbu člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Skupina poslanců také navrhla v rámci pozměňovacího návrhu zvýšení některých matričních poplatků či zavedení poplatků nových.

Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.

Česká národní banka (ČNB) spustí registr, který umožní bankám zprovoznění služby, kdy pro poslání peněz bude stačit telefonní číslo příjemce. Banky budou mít přístup do registru od 30. října, služba by měla být lidem, kteří o ni projeví zájem, dostupná v listopadu. Nový systém by měl zjednodušit převádění peněz mezi lidmi, uvedla ČNB v tiskové zprávě.

Česká národní banka se v pátek ráno stala terčem cíleného kybernetického útoku, který může způsobit zpomalení či nedostupnost jejího webu. Centrální banka oznámila, že takzvaný DDoS útok nezasáhl vnitřní informační systémy ČNB a neunikla žádná data. Hackerské útoky blokují internetové služby českých bank třetí den za sebou.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle něj soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké. Stiborek celou záležitost označuje za pokus ho diskreditovat a odstranit z vedení nemocnice. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že nemá informace o protiprávním jednání a ředitel disponuje posudkem od Národního bezpečnostního úřadu, citovanou činnost už nevykonává. Premiér Petr Fiala (ODS) však považuje zjištění za závažná a žádá co nejrychlejší vyjasnění situace.

Pro nás je podstatné, že se inflace se vyvíjí zcela s naší prognózou, uvedl v Událostech, komentářích člen rady České národní banky Jan Kubíček a dodal, že rada je se snižováním úrokových sazeb velmi opatrná. Ekonomka a bývalá česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že rizik je stále příliš mnoho.

Česká koruna dál oslabuje. Euro Češi v pátek kupovali až o třicet haléřů dráž než ve čtvrtek. Důvodem je rozhodnutí centrální banky ukončit režim intervencí, který měl bránit českou měnu před velkým oslabováním. Část oslovených analytiků odhaduje, že kurz může v následujících měsících vystoupat až k pětadvaceti korunám za euro.

Česká národní banka (ČNB) mírně zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V květnu předpokládala, že dosáhne 3,9 procenta, přičemž loni skončil veřejný sektor ve schodku 3,6 procenta HDP. V dalších letech odhaduje banka zlepšení salda veřejných financí, schodek by se měl snížit na 1,7 procenta HDP a v roce 2025 na 0,7 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. srpna.

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl. Na stejné úrovni je základní sazba od loňského června. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022. ČNB rovněž zhoršila výhled ekonomiky, čeká letos růst HDP 0,1 procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Jedno euro se prodává za více než 24 korun. Česká měna v poslední době oslabila, a to na hodnotu, kde byla naposledy začátkem ledna. Tento týden znovu mírně zpevňuje asi o deset haléřů. Ekonomové ale předpokládají, že v dalším období bude křivka spíše opačná a evropské platidlo bude zdražovat. Do konce roku by se vzájemný kurz mohl dostat na hranici 24,50.

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Násobně se v poslední době zvýšila četnost útoků v on-line bankovnictví, tvrdí Česká národní banka. Ve své Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem uvedla, že kriminalita páchaná v kyberprostoru loni představovala přes deset procent registrované kriminality v Česku. Zvyšuje se podle ní také důmyslnost podvodů, které cílí na veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.

Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Nově by zájemci, kteří hypotéku v době fixace chtějí splatit dříve, mohli hradit až dvě procenta ze zbývající nesplacené částky. To tak může místo dnešních maximálně několika tisíc nově znamenat i desítky tisíc korun. Dle návrhu by také lidé mohli bezplatně úvěr splatit dříve i při prodeji nemovitosti zatížené hypotékou a v případě rozvodu. Výhrady má nejen opozice, ale i někteří poslanci z hnutí STAN.

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.