Česká národní banka strana 4 z 5

Klíčový údaj, na který všichni ekonomové čekají, bude inflace za leden příštího roku, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a poradce prezidenta David Marek. Dodal, že nyní není na místě velký pesimismus, protože česká ekonomika přestála velké krizové okamžiky. Pokud vše půjde dobře, mohla by se podle něj inflace na začátku příštího roku pohybovat na úrovni tří procent.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl. Na stejné úrovni je základní sazba od loňského června. Bankovní rada ve čtvrtek také formálně ukončila intervenční režim na podporu kurzu koruny zahájený v květnu 2022. ČNB rovněž zhoršila výhled ekonomiky, čeká letos růst HDP 0,1 procenta.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Jedno euro se prodává za více než 24 korun. Česká měna v poslední době oslabila, a to na hodnotu, kde byla naposledy začátkem ledna. Tento týden znovu mírně zpevňuje asi o deset haléřů. Ekonomové ale předpokládají, že v dalším období bude křivka spíše opačná a evropské platidlo bude zdražovat. Do konce roku by se vzájemný kurz mohl dostat na hranici 24,50.

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Násobně se v poslední době zvýšila četnost útoků v on-line bankovnictví, tvrdí Česká národní banka. Ve své Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem uvedla, že kriminalita páchaná v kyberprostoru loni představovala přes deset procent registrované kriminality v Česku. Zvyšuje se podle ní také důmyslnost podvodů, které cílí na veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také opět potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu sazeb podpořilo pět členů bankovní rady ČNB, dva byli pro růst o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér centrální banky Aleš Michl.

Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Nově by zájemci, kteří hypotéku v době fixace chtějí splatit dříve, mohli hradit až dvě procenta ze zbývající nesplacené částky. To tak může místo dnešních maximálně několika tisíc nově znamenat i desítky tisíc korun. Dle návrhu by také lidé mohli bezplatně úvěr splatit dříve i při prodeji nemovitosti zatížené hypotékou a v případě rozvodu. Výhrady má nejen opozice, ale i někteří poslanci z hnutí STAN.

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 12,3 miliardy korun, což je proti dubnu nárůst o 17 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování nepatrně stoupla z dubnových 5,89 na 5,9 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýšit se má práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se zřejmě prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude nejspíš možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit parlament.

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Česká národní banka (ČNB) rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Podotkla také, že finanční sektor je vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji a banky jsou dostatečně kapitálově vybaveny i pro déletrvající potíže.

Zdražování v Česku má podle ekonomů, kteří byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce, hned několik příčin od zvyšování marží přes plošná opatření dvou posledních vlád až k vysokým inflačním očekáváním. Podle člena poradních sborů vlády Davida Marka je třeba „dochladit“ poptávku. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub mluví o hrozbě mzdově-inflační spirály v souvislosti s rychlým růstem mezd. S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar, podle něhož mzdy rostou oproti cenám se zpožděním. Podle Švejnara by rozhodnutí nezvyšovat mzdy ohrozilo sociální smír ve chvíli, kdy se společnost polarizuje s tím, jak horní část bohatne a dolní chudne. Úrokové sazby by držel na konstatní výši. Holub s Markem se naopak vyslovili pro jejich opětovné zvýšení.

Osm z deseti českých firem se letos podle personalistů chystá přidat svým zaměstnancům. Mzdy by průměrně měly růst zhruba o osm až deset procent. Medián mezd – tedy prostřední hodnota, která zohledňuje velký počet lidí s nízkými příjmy – stoupl podle čerstvých dat statistiků skoro na 37 a půl tisíce korun. A letos má růst pokračovat. Navzdory tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) varuje, že letos reálné mzdy kvůli vysoké inflaci neporostou.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem a členy bankovní rady. Oznámil shodu na tom, že je potřeba pokračovat v protiinflačních krocích obou institucí. Jednání bylo podle Fialy věcné a v dobré atmosféře. V dubnu se spotřebitelské ceny v Česku meziročně zvýšily o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.

Bankám a spořitelnám v Česku v roce 2022 stoupl souhrnný čistý zisk v meziročním srovnání o 32,3 miliardy na 102,64 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Podle ní jde o rekordní sumu. Aktiva bank činila ke konci roku 8,907 bilionu korun, což je o 384 miliard více než na konci roku. Předběžné výsledky ČNB zveřejnila již počátkem února, podle nich tuzemské banky v roce 2022 vytvořily čistý zisk 104,1 miliardy Kč.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Podle zástupců sněmovní opozice budou vládní opatření na konsolidaci rozpočtu, které kabinet představil ve čtvrtek, znamenat další zdražování. SPD chce konsolidační balíček řešit jako mimořádný bod na úterní schůzi sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že poslanci potřebují detaily předtím, než se rozhodnou, jak budou ve sněmovně postupovat.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových patnácti procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o dvě desetiny procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.