Česko v příštích mnoha letech ani desetiletích zavést euro nemusí – pokud samo nebude chtít, řekla České televizi místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A to i přesto, že se k přijetí společné měny před 20 lety při vstupu do EU formálně zavázalo. Závazek je totiž podle Jourové nevymahatelný. K brzkému zavedení eura znovu vyzval minulý týden prezident Petr Pavel. Argumentuje třeba faktem, že země, které společnou evropskou měnu přijaly, jsou s ní spokojené.
Prezident Petr Pavel při oslavách 20 let vstupu do Evropské unie letos už podruhé výrazně vyzval k brzkému zavedení eura. „Chceme-li hrát onu pomyslnou první ligu, logicky se nabízí například přijetí eura. Zkušenost zemí, které jím už platí, potvrzuje, že nespokojení jsou pouze ti, kteří ho nemají,“ řekl.
Přání Petra Pavla, aby Česko začalo co nejdřív dělat konkrétní kroky k rychlému zavedení eura, ale politici v tomto volebním období nesplní. Ve vládě nechtějí s příjímáním společné evropské měny spěchat hlavně občanští demokraté.
„To, že odevzdáme měnovou politiku z České národní banky do evropské centrální banky, to žádnou prosperitu ani posun do první ligy nepřinese. Do první ligy se dostaneme pouze tehdy, když bude naše ekonomika nadprůměrně růst, když budeme mít zdravé veřejné finance,“ prohlásil místopředseda sněmovny Jan Skopeček z ODS.
Fialův kabinet přitom v únoru projednal dokument ministerstva financí a centrální banky, podle kterého bude Česko plnit většinu kritérií pro přijetí eura na konci roku 2024. Po pěti letech například sníží deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP. Jedinou výjimkou bude vstup do systému směnných kurzů ERM, tedy úzké navázání kurzu koruny na euro.
Politická reprezentace k ERM
Teoreticky by tak mohla vláda podat přihlášku do ERM II už v příštím roce. To ale většina koaličních stran udělat nechce. „Je důležité, abychom v tom mechanismu ERM II jako země nebyli dlouho, protože to dlouhé období nemusí být výhodné pro ekonomiku,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Nemyslím si, že taková věc by se měla rozhodovat v posledním předvolebním roce, pokud by na tom nebyla široká politická a společenská shoda, a ta v tuto chvíli není,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Hnutí STAN přesto hodlá navrhnout, aby vláda příští rok i bez předchozí dohody o vstupu do ERM II hlasovala. „Jak to dopadne ve vládě, to vám v tuto chvíli říct neumím. Uvědomme si, že to už bude velmi těsně před parlamentními volbami,“ přiblížil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Pokud by o přijetí eura hlasovala současná sněmovna, návrh by neprošel. Kromě dominantní části ODS nepodporují zavedení společné evropské měny ani obě opoziční hnutí – ANO a SPD.
„Když pominu fakt, že národní měna je symbol státnosti, tak je i spousta praktických důvodů, proč si tu měnu zachovat,“ míní Jan Hrnčíř (SPD), místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.
„Podívejte se na to, co se stalo v Chorvatsku. Jaké to vyvolalo inflační tlaky, jak rostly ceny,“ upozornila Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO.
Termín přijetí neexistuje
Česko se sice při vstupu do Unie k přijetí eura zavázalo, fakticky ho ale podle eurokomisařky Jourové nemusí zavést ještě dlouhá desetiletí.
„Termín tam není, to znamená, že se rozhoduje svobodně ta daná země o momentu a způsobu, jakým chce do eurozóny přijít. Takže termín tam není a je to tak trochu pod zorným úhlem věčnosti,“ vysvětlila Jourová.
Kvůli rozdílným názorům na euro propukla na začátku roku největší vládní krize od vzniku koalice. Strany se po ní dohodly, že novou analýzu o dopadech eura dostanou v říjnu od Národní ekonomické rady vlády.
