Jan Hrnčíř

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj – například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství souhlasil s přesunem 700 milionů na vodní hospodářství. Uvnitř kapitoly ministerstva vnitra výbor doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě v úterý dopoledne jmenoval ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) je nyní kompletní. Premiér následně oba uvedl do úřadu. V případě Vlčka premiér očekává, že naváže na práci předchůdce Jozefa Síkely (STAN). Zaměřit by se měl na jadernou energetiku, podporu podnikání či digitalizaci, dodal. Kulhánek by se podle něj vedle digitalizace stavebního řízení měl věnovat komplexní strategii obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby.

Místopředseda Starostů Lukáš Vlček by se chtěl jako ministr průmyslu a obchodu zaměřit na energetiku. Green Deal, tedy přechod EU k obnovitelným zdrojům energií, považuje za příležitost, kterou by Česká republika neměla „prošvejkovat“, řekl Vlček po schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) jako kandidát Starostů na místo po Jozefu Síkelovi, který míří do Evropské komise. Dodal, že jeho plánem je dotáhnout projekty připravené jeho předchůdcem. S prezidentem se setká v pondělí, pokud hlava státu bude souhlasit, měl by být jmenován v úterý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil výsledky letošních krajských voleb za vyloženou prohru. Apeloval na vládu, aby se víc věnovala chudším českým a moravským regionům. K výzvám po změně ve stylu a obsahu vládnutí se přidali ale i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nebo ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Občanští demokraté přes nesouhlas ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stále usilují o zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce. Vláda bude takzvanou flexibilní novelu zákoníku projednávat ve středu. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček to řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News Partie Plus.

V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

ČEZ tento týden zahájil debatu s jihokorejskou společností KHNP o stavbě dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Finální znění smlouvy by mělo být hotové v prvních měsících příštího roku. České firmy by se na zakázce mohly podílet zhruba z šedesáti procent. Opozice se chce ptát zejména na financování druhého bloku. Právě to má navrhnout pracovní skupina ministerstva financí, průmyslu a společnosti ČEZ do konce roku.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Problémy s digitalizací stavebního řízení pokračují i čtvrtý týden po jejím spuštění. Na nový systém si stále více stěžují nejen úředníci, ale i stavebníci. Zatím podle nich neumožňuje plnohodnotnou práci. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) je přesvědčený, že se jedná o počáteční problémy, které se podaří brzy vyřešit, část koalice je skeptičtější a hovoří o úpravách celého systému. Starostové navrhují dočasné obnovení fungování starého systému. To by mohlo být řešením i podle opozice, která má za to, že za problémy s digitalizací je zodpovědný ministr.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujistil, že pomoc zaměstnancům Liberty Ostrava je v tuto chvíli prioritou. Řekl to po úterním jednání s představiteli odborů i úřadu práce o situaci v hutní společnosti. Kolik pracovníků v Liberty zůstane, bude záležet na tom, jaký investor firmu získá, dodal ministr. Šéf odborového svazu KOVO Roman Ďurčo vyzval zaměstnance, aby nepodávali výpovědi. Podnik je v insolvenci a většina jeho provozů od Vánoc stojí. Stovky zaměstnanců v pondělí podaly žádost o náhradu nevyplacené mzdy. Dokumenty zpracovávají přímo v areálu podniku týmy pracovníků úřadu práce.