Jan Hrnčíř

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Donald Trump dělá věci, které prospívají Američanům, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Míní, že je chybou evropských elit, že nejsou schopny hájit zájmy svého kontinentu. Hovořil také o možné spolupráci SPD s ANO po nadcházejících sněmovních volbách. Bude podle něj otázkou programových průniků. „V něčem si rozumíme, v něčem ne. Jsme dvě opoziční hnutí v Poslanecké sněmovně, takže často spolupracujeme,“ konstatoval.

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.

Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.

Prezident Petr Pavel oživil svým novoročním projevem debatu o možném přijetí eura. Vláda další kroky v této oblasti ale do konce tohoto volebního období neplánuje. A opoziční hnutí ANO a SPD téma zavedení eura nechtějí otevírat ani po sněmovních volbách.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj – například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat na platy v justici, uvnitř rozpočtu ministerstva zemědělství souhlasil s přesunem 700 milionů na vodní hospodářství. Uvnitř kapitoly ministerstva vnitra výbor doporučil přidat deset milionů spolkům působícím v požární ochraně.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě v úterý dopoledne jmenoval ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (oba STAN). Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) je nyní kompletní. Premiér následně oba uvedl do úřadu. V případě Vlčka premiér očekává, že naváže na práci předchůdce Jozefa Síkely (STAN). Zaměřit by se měl na jadernou energetiku, podporu podnikání či digitalizaci, dodal. Kulhánek by se podle něj vedle digitalizace stavebního řízení měl věnovat komplexní strategii obnovy území po povodních a rozhýbání bytové výstavby.

Místopředseda Starostů Lukáš Vlček by se chtěl jako ministr průmyslu a obchodu zaměřit na energetiku. Green Deal, tedy přechod EU k obnovitelným zdrojům energií, považuje za příležitost, kterou by Česká republika neměla „prošvejkovat“, řekl Vlček po schůzce s premiérem Petrem Fialou (ODS) jako kandidát Starostů na místo po Jozefu Síkelovi, který míří do Evropské komise. Dodal, že jeho plánem je dotáhnout projekty připravené jeho předchůdcem. S prezidentem se setká v pondělí, pokud hlava státu bude souhlasit, měl by být jmenován v úterý.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil výsledky letošních krajských voleb za vyloženou prohru. Apeloval na vládu, aby se víc věnovala chudším českým a moravským regionům. K výzvám po změně ve stylu a obsahu vládnutí se přidali ale i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nebo ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.