Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 2. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma doprava Jan Hrnčíř (SPD), Martin Kolovratník (ANO), Jaromír Komínek (Stačilo!), Vladimír Kremlík (Přísaha), Martin Kupka (SPOLU), Marek Lahoda (Piráti), Jan Sviták (STAN) a Jiří Vlk (Motoristé).
Předvolební debata začala aktuálním tématem návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Pro jeho schválení v této podobě v krátké anketě nikdo z přítomných politiků nehlasoval.
Současný ministr dopravy Kupka věří, že jsou jednání o rozpočtu na začátku. Během následujících týdnů by podle něj mělo být nalezeno takové řešení, které uspokojí i potřeby resortu dopravy.
Kolovratník návrh rozpočtu na rok 2026 považuje za špatný. Míní, že by resort dopravy měl získat více peněz. Podle něj je ale dobré, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bude letos operovat s rekordním rozpočtem.
Hrnčíř v debatě kritizoval, že zveřejněný návrh rozpočtu neobsahuje jednotlivé kapitolní sešity. Rovněž upozornil, že návrh rozpočtu byl resortem financí zveřejněn až v poslední možný den.
Sviták je přesvědčen, že jednání o rozpočtu jsou teprve na začátku. Dodal, že byl ujištěn, že v klíčových resortech ještě dojde k navýšení prostředků. Sám se nebojí, že by finance na dopravu nebyly.
Podle Kremlíka je řešením situace v oblasti dopravy zajištění stabilního financování dopravní infrastruktury. Míní, že by měl být zaveden dlouhodobý plán financování v horizontu šesti let.
Návrh rozpočtu pro dopravu není ideální ani podle Lahody. Sdělil, že je podle něj zásadní, aby nebyla zastavena příprava vysokorychlostních železničních tratí. Míní, že by si to Česko nemohlo dovolit.
Podle Vlka jsou ale prioritou především dálnice, nikoli vysokorychlostní tratě. Míní, že současná vláda tříští energii a finance na několik projektů zároveň. Kabinet by se měl rozhodnout, co je jeho priorita, dodal.
Na zrychlení procesu výstavby dálnic pak upozornil Komínek. Sdělil, že výstavba dálnice trvá přibližně tři až čtyři roky, ale předchází tomu deset let práce na přípravách.
Téma dálnic
Právě dálnice byly jedním z témat debaty, a to tempo jejich výstavby.
Podle Kremlíka musí stát v případě výstavby více pracovat. „Je potřeba více zkracovat procesy a vyhodnocovat, proč se tak děje,“ uvedl s tím, že jako ministr dopravy si nechával vyhodnotit, proč trvá příprava výstavby tak dlouho a kde jsou chyby. Musí se podle něj také bojovat s obstrukcemi u staveb. Problém vidí i v tom, že nejsou zpoplatněné silnice druhé a třetí třídy.
Kupka reagoval, že předchozí čtyři roky byly obdobím, kdy tempo výstavby rostlo. Rozběhly se také podle něj další formy financování výstavby, například takzvané PPP projekty. „Vláda také ještě v tomto období rozhodne o přípravě dalších klíčových projektů,“ dodal. Dopravní infrastruktura se podle něj jednoznačně zlepšuje.
Vlk řekl, že Motoristé mají „jiný pohled na věc“. Vláda podle něj tříští energii, čas a finance na několik projektů. „Motoristé určitě nepodporují například výstavbu vysokorychlostních tratí a tyto peníze bychom raději viděli na dálnicích,“ dodal. Jeho strana by raději měla například průjezdnější dálnici, navrhuje rozšíření dálnice D1 na tři pruhy.
Hrnčíř uvedl, že 35 let po revoluci je stav dálnic poměrně tristní. Zmínil Polsko, které podle něj dokázalo prostředky z evropských fondů nasměrovat na výstavbu. „Peníze se tu rozházely a promrhaly,“ řekl. Vyjádřil se i ke zpoplatnění krajských a obecních silnic. Podle něj to „nic nepřinese.“ „Není to cesta, (…) pomůže přeprava více po železnici, ale bez infrastruktury to nebude fungovat.“
Kolovratník navrhl řešení, jak zkrátit stavební řízení dálnic. Je podle jeho názoru potřeba podívat se na procesy EIA (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí), umístění staveb v terénu a hlavně na soutěže. „Chceme se také podívat třeba i na dynamické změny mýta. (...) Tvrdší vymáhání pokut jak za přetížené kamiony, tak za rychlost,“ vyjmenoval.
Lahoda uvedl, že Piráti přinesli návrh na reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby se zrychlilo jeho fungování. „Bohužel tento návrh je na vládě zaseknutý,“ podotkl. Souhlasil s Kremlíkem ohledně zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy. Podle něj není možné, aby si kamiony zkracovaly cestu mimo dálnici. „Já chápu, že jsou (dálnice) přetížené, ale mají tam jezdit.“
Podle Komínka kraje ani obce nechtějí zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy. „Nechtějí tam kamiony,“ podotkl. Upozornil také, že v České republice není dostatek odpočívadel pro nákladní vozidla. „Nemají kde stát, a proto sjíždějí na silnice druhých a třetích tříd,“ uvedl. Stát podle něj také promrhal šanci při rekonstrukci dálnice D1 v tom, že neudělal tříproudou komunikaci.
Dle Svitáka je cestou přesunutí dopravy z dálnic na železnici. „Byl by to ideální stav, ale v Česku významně chybí jakékoliv překladiště,“ řekl s tím, že jediné, které splňuje požadavky, je v Děčíně. Vyjádřil se i k případnému omezování práv ekologických organizací i občanů v souvislosti se stavbou dálnic. „Musíme být opatrní v tom, abychom omezovali práva občanů mluvit do těch procesů, byť je to nepříjemné.“
Železnice
Debatující řešili i vysokorychlostní železnici a obecně současnou situaci na české železnici i to, co je její největší problém.
Podle Vlka by se měla vylepšit, zlepšit zabezpečení a měla by se také navýšit rychlost.
Sviták zmínil, že problémem je podle něj elektrifikace železnice a kvalita regionálních tratí.
Lahoda vidí problém v tom, že je směrem k železnici kladeno málo pozornosti. Je podle něj potřeba, aby byla prioritou a aby se investovalo do modernizace.
Kupka uvedl, že je potřeba odstraňovat úzká hrdla, na čemž se podle něj pracuje. Zmínil mimo jiné také zkvalitňování tratí i rozšiřování zabezpečení.
Dle Kremlíka je potřeba dostat na vyšší úroveň regionální tratě. Je podle něj také hraniční kapacita železniční sítě a s tou je třeba pracovat.
I Komínek zmínil zrychlení a zkapacitnění. Stranou ale podle něj nesmí zůstat nejen meziměstské tratě, ale i lokálky.
Kolovratník zmínil, že problémem je někdy zastaralé přemýšlení. Řekl ale, že se železnice velmi posouvá. Dodal, že se mu také nelíbí rušení regionálních tratí.
Hrnčíř podotkl, že Česko má po Švýcarsku druhou největší síť v Evropě, ale problémem je podle něj elektrifikace, ve které je potřeba zrychlit.
Spalovací motory a elektromobilita
Debata se dotkla také elektromobility, která patří mezi nejdiskutovanější změny, které čekají dopravu v příštích letech, ale také širší debaty o čistším a zdravějším životním prostředí.
Hrnčíř uvedl, že regulace týkající se spalovacích motorů nedávají smysl, a je podle něj potřeba nechat věcem volný průběh. Zároveň upozornil, že kupní síla Čechů není tak vysoká jako například v Norsku, aby si lidé mohli elektroauta dovolit.
Proti jakémukoli omezování spalovacích motorů je i Kolovratník. Vývoj se podle něj musí nechat na trhu, ale také na technologickém vývoji. Sám elektroauto nyní podle svých slov zkouší a k nabíjení využívá solární panel umístěný na domě.
Komínek odmítá jakékoli omezování spalovacích motorů i ve veřejné dopravě. Nesouhlasí například s nahrazováním těchto vozidel ve veřejné dopravě elektrickými, mimo jiné i kvůli vysoké ceně. Podle něj by si měl každý člověk sám zvolit, čím chce jezdit.
Pro zachování svobody volby, jaké auto lidé budou řídit, je i Kremlík. Podle něj je auto pro řadu lidí symbolem svobody. Namísto výstavby infrastruktury pro elektromobily by se Česko dle jeho názoru mělo soustředit na budování dálnic a silnic.
Kupka uvedl, že se Česko na úrovni Unie snaží prosadit zrušení zákazu spalovacích motorů. Jakoukoli regulaci považuje za škodlivou. Stát by ale dle něj měl podporovat budování infrastruktury pro elektroauta i v počáteční fázi, kdy ještě není tolik využívaná.
Lahoda se vyslovil proti zákazu spalovacích motorů. Podle něj v budoucnu díky technologickému pokroku zůstanou jen jednotky procent takovýchto vozidel. Evropské automobilky však podle něj oproti čínským selhaly v investicích do elektromobility.
Sviták by vývoji v oblasti elektromobility dal volný průběh. Stát by se však dle něj měl podílet na budování infrastruktury pro elektromobily, která se při přirozeném vývoji postupně rozšíří. Za důležité považuje i tvrdé vyjednávání na úrovni EU ohledně spalovacích motorů.
Podle Vlka rozhodne o tom, zda si lidé pořídí auto se spalovacím motorem, nebo elektromobil, samotný trh. Zákaz spalovacích motorů proto nepodporuje. Elektroauto mu přijde vhodné například do města, ale zároveň upozornil na nedostatečnou infrastrukturu.
Jan Hrnčíř je lídrem kandidátky SPD v Pardubickém kraji. Od roku 2017 vykonává funkci poslance, v končícím funkčním období je místopředsedou rozpočtového výboru. Je zastupitelem města Blansko.
Martin Kolovratník kandiduje v Pardubickém kraji a stojí v čele kandidátky hnutí ANO. Členem poslanecké sněmovny je od roku 2013 a v současnosti je místopředsedou hospodářského výboru. Je také zastupitelem Pardubic a Pardubického kraje.
Jaroslav Komínek je členem KSČM a vede kandidátku hnutí Stačilo! v Ústeckém kraji. Od roku 2008 je zastupitelem Ústeckého kraje a také zastupitelem města Chomutov.
Vladimír Kremlík do sněmovních voleb vede středočeskou kandidátku hnutí Přísaha, sám je členem hnutí Hlas samospráv. Jako nestraník byl ministrem dopravy ve vládě Andreje Babiše (ANO).
Martin Kupka z ODS je lídrem Středočeské kandidátky koalice SPOLU. Poslancem je od roku 2017, po minulých volbách se stal ministrem dopravy. Je také zastupitelem města Líbeznice.
Marek Lahoda kandiduje do poslanecké sněmovny z druhého místa kandidátky Pirátů v Jihomoravském kraji. Od roku 2022 je zastupitelem města Brna.
Jan Sviták je lídrem kandidátky STAN v Libereckém kraji, sám je členem Starostů pro Liberecký kraj. Od roku 2016 je zastupitelem Libereckého kraje, od roku 2019 náměstkem hejtmana pro dopravu.
Jiří Vlk je dvojkou na kandidátce Motoristů sobě v Moravskoslezském kraji. Od roku 2022 je zastupitelem města Orlová.
