Přísaha

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.

Za průběh repatriačních letů českých turistů z Blízkého východu si podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) pracovníci ministerstva zahraničních věcí a armáda, kteří se na nich podílejí, zaslouží pochvalu. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a místopředsedy KDU-ČSL Eduarda Huliciuse krizová komunikace, zejména v prvních dnech, nebyla dobrá. Oba hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem se naopak shodli na tom, že by sněmovna měla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „Jednoznačně ano. Už jenom proto, aby se obhájili před soudem,“ poznamenal Šlachta. „Já se také domnívám, že tady byl prostor pro justici, pro spravedlnost, aby řekla, jak to bylo. Tu roli na sebe neměli brát poslanci vládní koalice,“ uvedl Hulicius.

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Senátoři jednali o pomoci českým občanům, kteří uvázli na Blízkém východě kvůli konfliktu v regionu. Téma otevřel svým projevem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Repatriace je rozsáhlý proces, nevěnujeme se prakticky ničemu jinému, prohlásil mimo jiné. Projednání situace na Blízkém východě navrhli Starostové. Vláda podle nich selhala například v komunikaci. Postup kabinetu naopak hájila senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o roli Evropy ve vyjednávání a také vztazích mezi USA a EU. „Jsem ráda, že došlo k deeskalaci celé té situace okolo Grónska. Vidíme, že (prezident USA) Donald Trump vyjednává velice tvrdě. A je dobře, že v tento moment i Evropa ukázala svou sílu a že máme své nástroje, jak se ohradit,“ řekla europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). „Takhle svět nemůže fungovat. Hrozí, že se podřídíme tomu, že si Rusko vezme Ukrajinu, jindy si zase USA vezmou Grónsko,“ reagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na konstatování prezidenta Petra Pavla, že se mění světové uspořádání a stále důležitější roli hraje velikost a síla. Podle něj má svět respektovat mezinárodní právo a například nenahrazovat OSN organizací, jako je Trumpova Rada pro mír. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Hosté Událostí, komentářů probrali žádost o důvěru vlády Andreje Babiše (ANO). Projednává ji sněmovna. Lídři vládní koalice ujišťují, že pro vyslovení důvěry zvedne ruku všech 108 koaličních poslanců. Do rozpravy se přihlásili všichni ministři. Během úterního jednání se opozice snažila odvolat šéfa dolní komory Tomia Okamuru (SPD) kvůli jeho novoročnímu projevu. Okolnosti jednání komentovali místopředseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka (ANO) a člen výboru pro zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Debatovali také senátoři Róbert Šlachta (Přísaha) a Stanislav Balík (nestr.). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.

V zahraniční politice budoucí vlády nebudou razantní změny, shodli se poslanec ODS Pavel Žáček a europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) v Událostech, komentářích. Žáček ocenil, že budoucí koalice nebude zpochybňovat důležitost NATO a bude zřejmě pokračovat v investicích do obrany. Bartůšek doufá, že se vznikající kabinet v Evropské unii postaví proti emisním povolenkám a migračnímu paktu. Hosté Událostí, komentářů hovořili také o kandidátech na post šéfa diplomacie a referendu, které prosazuje SPD. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Konec války na Ukrajině není v dohledu, míní předseda Senátu Miloš Vystrčil. Zájem na tom dle něj nemá ani Rusko. Připomněl, že při snaze o pomoc Kyjevu z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa přijde telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem, který věc obrátí. „Vidím to jako křeč Donalda Trumpa,“ reagoval někdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček. Trump prý spoléhá na to, že Putina přesvědčí. Petříček však podotknul, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj umí s Trumpem jednat.

U zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 nastane „určité rozvolnění“, míní znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09). K elektromobilitě se však dle něj „jednou dostaneme“. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) soudí, že „jestli mají být nějaké inovace a trh, tak to musí být dané trhem a zákazníky, ne byrokraty a politiky z Bruselu“. Green Deal v Událostech, komentářích, moderovaných Barborou Kroužkovou, označil za chaos, Havel ale podotkl, že se netýká jen automobilového průmyslu.

Filipa Turka, který se stal českým poslancem za Motoristy, nahradí podle Státní volební komise v Evropském parlamentu bývalý ministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu). Komise v souladu se zákonem o volbách do EP vyslovila zánik Turkova mandátu a nastoupení náhradníka Staňka do pozice europoslance, sdělil ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Tomáš Jirovec. Staněk sdělil, že je připraven mandát europoslance převzít, zatím mu to ale nebylo oficiálně oznámeno.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta vyjádřil zklamání, jelikož výsledky ve volbách do sněmovny absolutně neodpovídají jejich očekáváním, dlouhé kampani ani pozitivní odezvě, kterou jeho lídři zaznamenávali při komunikaci s občany. Přiznal, že jde o velký neúspěch. Podle propočtů získala Přísaha 1,1 procenta hlasů a do sněmovny se opět nedostala. Při minulých volbách atakovala hranici vstupu.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.