Přísaha

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Oficiální popis okolností střelby, při které federální agenti v sobotu zastřelili ve městě Minneapolis muže, zpochybňují i některá svědectví zaznamenaná u soudu. Píší o tom stanice CBS News a list The New York Times. Svědci neviděli, že by zastřelený muž na federální agenty útočil, nebo že by jim vyhrožoval zbraní, což naopak tvrdili krátce po události představitelé federálních úřadů.

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o roli Evropy ve vyjednávání a také vztazích mezi USA a EU. „Jsem ráda, že došlo k deeskalaci celé té situace okolo Grónska. Vidíme, že (prezident USA) Donald Trump vyjednává velice tvrdě. A je dobře, že v tento moment i Evropa ukázala svou sílu a že máme své nástroje, jak se ohradit,“ řekla europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). „Takhle svět nemůže fungovat. Hrozí, že se podřídíme tomu, že si Rusko vezme Ukrajinu, jindy si zase USA vezmou Grónsko,“ reagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na konstatování prezidenta Petra Pavla, že se mění světové uspořádání a stále důležitější roli hraje velikost a síla. Podle něj má svět respektovat mezinárodní právo a například nenahrazovat OSN organizací, jako je Trumpova Rada pro mír. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Hosté Událostí, komentářů probrali žádost o důvěru vlády Andreje Babiše (ANO). Projednává ji sněmovna. Lídři vládní koalice ujišťují, že pro vyslovení důvěry zvedne ruku všech 108 koaličních poslanců. Do rozpravy se přihlásili všichni ministři. Během úterního jednání se opozice snažila odvolat šéfa dolní komory Tomia Okamuru (SPD) kvůli jeho novoročnímu projevu. Okolnosti jednání komentovali místopředseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka (ANO) a člen výboru pro zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Debatovali také senátoři Róbert Šlachta (Přísaha) a Stanislav Balík (nestr.). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.

V zahraniční politice budoucí vlády nebudou razantní změny, shodli se poslanec ODS Pavel Žáček a europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) v Událostech, komentářích. Žáček ocenil, že budoucí koalice nebude zpochybňovat důležitost NATO a bude zřejmě pokračovat v investicích do obrany. Bartůšek doufá, že se vznikající kabinet v Evropské unii postaví proti emisním povolenkám a migračnímu paktu. Hosté Událostí, komentářů hovořili také o kandidátech na post šéfa diplomacie a referendu, které prosazuje SPD. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Konec války na Ukrajině není v dohledu, míní předseda Senátu Miloš Vystrčil. Zájem na tom dle něj nemá ani Rusko. Připomněl, že při snaze o pomoc Kyjevu z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa přijde telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem, který věc obrátí. „Vidím to jako křeč Donalda Trumpa,“ reagoval někdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček. Trump prý spoléhá na to, že Putina přesvědčí. Petříček však podotknul, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj umí s Trumpem jednat.

U zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 nastane „určité rozvolnění“, míní znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09). K elektromobilitě se však dle něj „jednou dostaneme“. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) soudí, že „jestli mají být nějaké inovace a trh, tak to musí být dané trhem a zákazníky, ne byrokraty a politiky z Bruselu“. Green Deal v Událostech, komentářích, moderovaných Barborou Kroužkovou, označil za chaos, Havel ale podotkl, že se netýká jen automobilového průmyslu.

Filipa Turka, který se stal českým poslancem za Motoristy, nahradí podle Státní volební komise v Evropském parlamentu bývalý ministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu). Komise v souladu se zákonem o volbách do EP vyslovila zánik Turkova mandátu a nastoupení náhradníka Staňka do pozice europoslance, sdělil ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Tomáš Jirovec. Staněk sdělil, že je připraven mandát europoslance převzít, zatím mu to ale nebylo oficiálně oznámeno.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta vyjádřil zklamání, jelikož výsledky ve volbách do sněmovny absolutně neodpovídají jejich očekáváním, dlouhé kampani ani pozitivní odezvě, kterou jeho lídři zaznamenávali při komunikaci s občany. Přiznal, že jde o velký neúspěch. Podle propočtů získala Přísaha 1,1 procenta hlasů a do sněmovny se opět nedostala. Při minulých volbách atakovala hranici vstupu.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení. Ve středu 1. října přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma ekonomika Jana Bobošíková (Stačilo!), Libor Dušek (Piráti), Vladimír Pikora (Motoristé), Lucie Sedmihradská (STAN), Alena Schillerová (ANO), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Markéta Šichtařová (SPD) a Petr Vokřál (Přísaha).

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení. V úterý 30. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma obrany a bezpečnosti Jana Černochová (SPOLU), Zdeněk Hřib (Piráti), Petr Letocha (STAN), Petr Macinka (Motoristé), Pavel Růžička (ANO), Róbert Šlachta (Přísaha), Jaroslav Štefec (Stačilo!) a Radovan Vích (SPD).

Česká televize před volbami kromě tematických debat nabídla i Superdebatu osmi uskupení s největším volebním potenciálem moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní přijali Petr Fiala (SPOLU), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Róbert Šlachta (Přísaha).

Agentury Kantar CZ a Data Collect provedly pro Českou televizi druhé kolo výzkumu volebních potenciálů. Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do sněmovny, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent (člověk rozhodující se mezi volbou například dvou stran je potenciální volič obou z nich). Volební potenciál je nutno chápat pro každou stranu odděleně.

Všechny strany a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci vstoupit do sněmovny, se shodují na tom, že by se v Česku neměly rušit žádné nemocnice. Podporují ale přeměnu málo využívaných akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče. K omezení menších zařízení kvůli větší efektivitě přistoupili třeba v Německu. Různé názory mají politické subjekty na případné zavedení takzvaných nadstandardů. Možnost připlatit si za lepší péči podporují Starostové, Piráti a Motoristé – i podle nich by ale pacientům vždy musela zůstat také plně hrazená varianta.

Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly v září, nejvíce lidí by volilo hnutí ANO – stejně jako o měsíc dříve 33 procent. Podle aktuálního volebního modelu agentury Kantar by překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny celkem sedm politických subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 25. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma zahraniční politiky Jaroslav Foldyna (SPD), Ladislav J. Janků (Přísaha), Jan Lipavský (SPOLU), Filip Turek (Motoristé), Barbora Urbanová (STAN), Radek Vondráček (ANO), Vladimír Votápek (Piráti) a Lubomír Zaorálek (Stačilo!).

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 24. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma digitalizace Michal Bláha (Piráti), Benjamin Činčila (SPOLU), Robert Králíček (ANO), Petr Kulhánek (STAN), David Moos (Stačilo!), Adam Paclt (Motoristé), Pavel Souhrada (Přísaha) a Libor Vondráček (SPD).

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 23. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma společnost a výzvy Martin Baxa (SPOLU), Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Jan Lacina (STAN), Karla Maříková (SPD), Patrik Nacher (ANO), Roman Roun (Stačilo!), Gabriela Sedláčková (Motoristé) a Antonín Staněk (Přísaha).