Sedm z deseti Brňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení, více než šedesát procent pak jako podstatný problém vnímá automobilovou dopravu. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem, následované uskupením ODS, TOP 09 a nezávislých. Na třetím místě je hnutí ANO. Pro více než polovinu obyvatel města představuje hlavní způsob přepravy MHD. Právě na téma dopravy se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
Podle průzkumu Kantar, který proběhl mezi 7. a 17. zářím, má nejvyšší volební potenciál pro komunální volby do zastupitelstva města Brna uskupení Lidovců a Starostů – Brno blíž lidem. To by při vytěžení svého potenciálu mohlo dosáhnout až na 32 procent. Vytěžení potenciálu je situace, kdy se k volbě daného subjektu přikloní všichni voliči, kteří o něm aktuálně uvažují.
Volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách do zastupitelstva města, pokud by se k ní či k jejím kandidátům přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů není sto procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu stran X a Y, je potenciálním voličem obou z nich. Ukazatel aktuálního volebního potenciálu je nutno chápat pro každou stranu odděleně.
Zdroj: Kantar
Na druhém místě se s potenciálem 27,5 procenta umístili ODS, TOP 09 a nezávislí kandidáti. Třetí místo s potenciálem 20,5 procenta patří hnutí ANO. „Následují Piráti a Fakt Brno TU!, kteří by mohli dosáhnout až na 17,5 procenta a první pětici uzavírá s potenciálem 12,5 procenta Zelené Brno, což je koalice Zelených, Liberálně ekologické strany, Žít Brno, SEN 21, Budoucnost, Volt Česko a Kruh,“ uvedl Kantar.
Následují subjekty s volebním potenciálem pod deset procent. Osmiprocentní potenciál má uskupení SPD a nezávislých, potenciál sedm procent má subjekt Za Lužánky a s potenciálem šest a půl procenta následuje Přísaha. Motoristé i uskupení Brno Naplno (Svobodní, Trikolora, PRO) mají potenciál shodně šest procent. Následuje DSZ – Za Práva zvířat s potenciálem ve výši 5,5 procenta. Pětiprocentní potenciál má Sociální demokracie. Uskupení Restart pro Brno a Nové Brno mají shodně čtyřprocentní potenciál. Brnoklidem má potenciál 3,5 procenta a uskupení Brno Brňankám a Brňanům! (B3!) má potenciál nižší než tři procenta.
Pokud by se volby do brněnského zastupitelstva konaly v době sběru dat, 59 procent oslovených by se jich určitě zúčastnilo a dalších dvacet procent by se spíše zúčastnilo. Celkem tak o účasti uvažuje až 79 procent oprávněných voličů. Nejedná se nicméně o odhad skutečné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k době realizace výzkumu. „Zkušenosti z předchozích voleb ukazují, že reálná volební účast bývá zpravidla nižší než deklarovaná,“ upozornil Kantar.
Analýza vybraných sociodemografických skupin ukazuje, že vyšší ochotu účastnit se voleb vykazují muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. „Současně platí, že s rostoucím vzděláním ochota zúčastnit se voleb narůstá. Tyto trendy jsou dlouhodobě stabilní a odpovídají vzorcům pozorovaným i u dalších typů voleb,“ doplnila agentura.
Ta zároveň uvedla, že pokud by se hlasování konalo v době sběru dat, byla by o volbě preferované strany či hnutí rozhodnuta necelá polovina voličů. Dalších 39 procent by o své volbě bylo takřka rozhodnuto, zároveň by však zvažovali i jiné subjekty. Zbývajících dvanáct procent voličů by rozhodnuto nebylo a preferovaná strana či hnutí by pro ně byla pouze jednou z několika zvažovaných možností.
Brňany trápí dostupnost bydlení a doprava
Průzkum se zaměřil i na to, kde vidí obyvatelé druhého největšího tuzemského města problémy. Nejvíce respondentů (71 procent) považuje za zásadní problém nedostupnost a ceny bydlení. S 62 procenty poté následuje automobilová doprava. Čtyřicet procent Brňanů považuje za podstatný problém také korupci, klientelismus a plýtvání prostředky. Jen sedm procent obyvatel naopak vidí zásadní problém v úrovni hromadné dopravy a pouze čtyři procenta respondentů označují za podstatný problém nedostatek kulturního a sportovního vyžití.
„Dostupnost a ceny bydlení představují dlouhodobě nejvýznamnější problém Brna. Od roku 2014 navíc význam tohoto tématu soustavně narůstá, když podíl obyvatel, kteří jej označují za zásadní problém města, vzrostl z třiceti procent na současných 71,“ poukázal Kantar. Automobilová doprava a korupce, klientelismus a plýtvání prostředky se dle agentury dlouhodobě drží na druhém a třetím místě.
Zlepšení situace je oproti minulosti vidět u nezaměstnanosti a chudoby, životního prostředí či zmíněné úrovně hromadné dopravy. „Celkově se tak ukazuje, že pozornost Brňanů se zaměřuje především na otázku dostupnosti bydlení, kvalitu dopravy nebo korupci, zatímco řada tradičních problémů města ztrácí na naléhavosti,“ shrnul Kantar.
Agentura se v rámci průzkumu dotazovala i na to, jak obyvatelé města vnímají situaci za poslední čtyři roky. Zhoršení v oblasti dostupnosti bydlení vnímá 62 procent respondentů. V případě dopravy ale zhoršení deklaruje jen 21 procent obyvatel a u hodnocení vzhledu či vybavenosti čtvrti, ve které žijí, je to pouhých sedm procent. „U dopravy a vzhledu čtvrti tak převládá pozitivní hodnocení vývoje – celkové zlepšení dopravy vidí 37 procent a zlepšení vzhledu čtvrti 56 procent obyvatel,“ doplnil Kantar.
Zhoršení dostupnosti bydlení častěji podle agentury vnímají lidé ve věku 30 až 44 let a také obyvatelé, kteří se po městě pohybují alternativními způsoby dopravy, například pěšky nebo na kole. „Naopak příznivěji hodnotí vývoj v této oblasti muži a mladí lidé do 29 let,“ uvedl Kantar.
Více než polovina Brňanů využívá pro pohyb ve městě převážně MHD
Průzkum se zaměřil i na to, jak se obyvatelé Brna po městě nejčastěji pohybují. Pro více než polovinu z nich představuje hlavní způsob přepravy MHD. „Výhradně MHD cestuje 29 procent obyvatel a dalších 27 procent ke své cestě občas využije i automobil. Desetina Brňanů kombinuje MHD a automobil přibližně stejnou měrou. Více než čtvrtina obyvatel (26 procent) se naopak pohybuje převážně nebo výhradně automobilem,“ popsal Kantar, který ovšem upozornil, že se jedná o deklarace respondentů a nikoliv o přesnou statistiku využívání jednotlivých druhů dopravy.
MHD podle průzkumu využívají k cestám po městě častěji ženy, starší generace nad šedesát let a částečně i střední generace ve věku 30 až 44 let. Kromě těchto skupin jde také o lidi s nižším až středním vzděláním. „Častější využívání automobilu při cestách po městě nacházíme mezi muži a lidmi ve věkové skupině 45–59 let. Zajímavé ale je, že v této věkové skupině najdeme zároveň i nejvyšší podíl těch, kteří ke svému pohybu využívají chůzi, kolo, koloběžku a podobné způsoby dopravy,“ dodal Kantar.
Z průzkumu též vyplývá, že více než třetina Brňanů (38 procent) se domnívá, že by město mělo v následujících letech prioritně investovat do zajištění dostupného parkování. Téměř stejně velká skupina respondentů (37 procent) považuje za nejdůležitější zlepšení podmínek pro automobilovou dopravu a zvýšení plynulosti provozu. „Přibližně čtvrtina Brňanů by jako hlavní investiční prioritu uvítala rozvoj a zkvalitnění městské hromadné dopravy,“ doplnil Kantar s tím, že zbývající dvě procenta respondentů se k otázce nevyjádřila.
